GOJATLA: motáme se v kruhu, ale mě zabere dost času přemýšlení, jak to celé stručně a jednoduše vysvětlit.
V podstatě nemáš jak rozlišit přelidnění od "konzumního kapitalismu". Oba jevy jsou úzce propojené. Na planetě by nežilo tolik miliard lidí bez zdravotní péče, průmyslové produkce a distribuce potravin, bez dopravy, energií, atd. Ano, jistě, neustále všichni poukazují na tu část světové populace, která žije velmi chudě a která se na oteplování nepodílí. Ale to bych pořád odhadl na nejvýše 20% světové populace. Odhaduju, že asi 80% populace je přímo závislých na zapojení do globálních aktivit. A to do té míry, že si troufá říct, že řada lidí by bez těch aktivit prostě _nebyla_. Nebyli by naživu, protože by neměli co jíst, zahynuli by v důsledku léčitelných onemocnění, v zimě by zmrzli, neunikli by přírodním pohromám... v podstatě cokoliv z tohoto.
Aby bylo jasné, já současný stav nějak neobhajuju a neomlouvám. Jenom zdůrazňuju tu provázanost, které nejde argumentačně uniknout. Podle mě mluvit o přelidnění není v běžném kulturním kontextu to samé, jako obhajovat genocidu (jak si to vyloží nějací alt-right pošuci, za to nemůžu - tam je ale hlavně úplně jedno, co člověk řekne, protože si to vždycky _nějak_ vyloží, aby se jim to hodilo). Prostě současné přelidnění je možné jen díky globální dělbě práce a směně. Oboje nejde oddělit.
Dokonce jde docela snadno říct, že okamžitý odstup od uhlí by v řadě případů asi menší lokální genocidy klidně vyvolat mohl: možná ne v Evropě či podobných vyspělých zemích, tady by šlo spíš o remcání, než o genocidu - ale jinde ve světě by to mohllo mít dramatické následky. A mimochodem, zajímavý paradox: první, kdo v Evropě začal "ústup od uhlí", byla konzervativní Thatcherová se svým zavíráním dolů. Důvodem tehdy nebyla klimatická krize, ale vyvolala tím obrovské sociální bouře...
Pokuď jde ústup od hnědého uhlí, páleného v elektrárnách, zejména na území severních čech, dolního Slezska a bývalého NDR tedy hlavně v Lužici, tak není argumentačně co řešit: tohle konkrétně je požadavek, na kterém by se měli shodnout všichni.
Problém je, že určité zdražení energie, které to přinese, nás samozřejmě posune zase směrem k postindustriální společnosti, kterou v podstatě nemá nikdo úplně vymyšlenou. Bylo by určitě skvělé se vrátit ke stavbám a konstrukcím, které jsou víc ze dřeva a míň ze železobetonu, protože mimo jiné je to jedno z nejlepších dlouhodobých úložišť uhlíku (rozhodně dlouhodobější, než pálit to dřevo jako "biomasu"). Ale spoustu dalších věcí prostě nevíme. Min. 10% obyvatel téhle země je tak či onak navázáno na to, že jsme schopni "vyvážet Škodovky"... jakkoliv právě auta se spalovacími motory jsou součástí klimatické krize úplně stejně, jako to uhlí.
Čímž se vracím k tomu, že základní otázkou není, "co máme přestat dělat" - ale "co dělat místo toho". Pouze malá část populace je schopná toho, že místo účasti na průmyslové civilizaci se odebere někam do jeskyně se stálou teplotou, kde stačí kombinace teplých ponožek, svetru a mírného přitápění dřevem a bude tam meditovat a číst si knížky o enviromentální krizi...