SHEFIK: asi by to nešlo, no :-) vlastně v tom článku, co jsem objevil, se spekuluje, v jaké výšce a při jaké teplotě by metan samovolně desublimoval. Třeba kdyby se ledovec v Antarktidě vypínal do 4000m místo 3000 - tak by tam bylo zase chladněji, ale asi ne dost. Ale atmosféra se i v nejpolárnějších a nejvyšších místech nějak drží nad -80°, -90°C a níž to prostě nejde. Při tomhle ppm CO2 prostě chybí 30-40° k tomu, aby tvořily krystalky suchého ledu, takže moje geniální carbon capture se konat - je to jako čekat, že při teplotách, co máme dneska v Praze, se bude dělat jinovatka... no, nebude :-) (ale pořád relativně ochladit vzduch o 40° mi přijde technicky celkem jednoduché a energeticky náročné a jednou už vyrobený suchý led by se v oblasti Vostok pak asi nějaký čas skladovat dal, na to -80° stačí... no ale nechme toho.. :-)
šance, že v nejvyšších částech Gronska a Antraktidy by ledový příkrov naopak narostl, nejsou úplně nulové. Obsah vodní páry v atmosféře stoupne a mohlo by to přinést srážky i do oblastí arktické pouště (nebo antarktické), kde je sice trvale kosa, ale skoro tam nesněží (např. ta oblast Vostok - je pro nás těžko představitelné místo v Antarktidě, tvořené ledem, kde vůbec nesněží, ale je to tak). Takže best possible scénář je selektivní nárůst gronského a antarktického ledovce v nejvyšších místech (za současného odlednění pobřeží) - a v té Antarktidě by se to mohlo nahromadit do výšky, že by CO2 vysněžil z atmosféry (ale je to málo pravděpodobné, -140 nebude nad Antarktidou v jakékoliv části troposféry a aby vysněžil při nižší teplotě, tak už by ppm v atmosféře muselo být brutální)
každopádně nárůst (konvenčních) sněhových srážek v oblastech arktických pouští by podle mě byla dobrá zpráva, kdyby se člověk v tomhle zmaru chtěl pídit po nějakých dobrých zprávách.