YMLADRIS: keen a dalsi pracujou na tech systemovejch modelech, nejsou to zadny verbalni modely ala pocatky sociologie :)

The Macrofoundations of Macroeconomics - by Steve Keen
https://profstevekeen.substack.com/p/the-macrofoundations-of-macroeconomics-310

Minsky download | SourceForge.net
https://sourceforge.net/projects/minsky/

YMLADRIS: Jinak ja nemam pocit, ze data nejsou. Dat je tolik, ze je muzem prehazovat vidlema. Problem je spis prehlceni datama za me.
Ve skutecnosti mame problem s tim, ze existuje mnoho variant moznych budoucnosti a obtizne se rozhodujeme, kterou chceme. Presne bys chtela nejakeho "inzenyra", ktery nezaujate narysuje jedinou spravnou cestu.
No a vona takova neexistuje. Je mnoho cest, kde ma kazda nejaky vyhody a nejaky nevyhody, cely je to zahaleny nejakym mnozstvim nejistot, ktery musime zvazovat.
No a to je prostredi, ve kterym se dari udrzovat status quo, protoze se daj ty nejistoty prefukovat a budovat pocit, ze "data nejsou".

TUHO: Aha, já beru politická rozhodnutí jako součást problému peněz: pokud nedokážeme prosadit vhodnou alokaci peněz, tak to beru jako, že peníze nemáme.

Jinak ± souhlasím s výjimkou té válečné ekonomiky. Ekonomika Evropy (na rozdíl od USA) dostala válkou strašně na prdel. Např. Británie díky tomu ztratila status světové mocnosti, byť se ‚ubránila‘. Nahradily jí právě USA a ekonomicky už se nikdy nedostala tam, kam před válkou.

MINER:
TUHO: Nicmene kdyz se bavis s lidma, tak casto ti odsouhlasej, ze musime klimatickou krizi resit, ale pak ti reknou: ale proste na to NEMAME PENIZE. Musime nasetrit. Well, tak MMT rika, ze v tomhle problem neni. Pokud se rozhodnem ten problem skutecne resit, vzdycky penize najdem - resp vytvorime.
Pekne tam rozebiraj zpusob jak ekonomove behem 2. sv. valky resili problem, jak zaplatit za zbrojeni a pritom nezhroutit ekonomiku. Behem par let se premenil zapad na gignatickou masinu na vytvareni zbrani bez nejakejch straslivejch crashu ekonomiky.

MINER: Stav klimatu, lidi, technologie, knowhow, stav pracovniho trhu, aneb realny zdroje. Ale ono je to samozrejme zjednodusujici, i ty penize jsou v MMT problem, ale jinak a vyrazne min nez to podava mainstream ekonomicka teorie.

Klicovy je, ze bezny chapani toho "musime si nejdriv nasetrit, abysme meli penize na zachranu klimatu" nedava smysl. Protoze podle MMT v modernich ekonomikach vznik penez je politicko-ekonomickym aktem a principialne je mozny jich vytvorit neomezeny mnozstvi.

Samozrejme, pokud jich vytvorich moc, tak tu mas znehodnoceni meny = inflaci. Vtip je ale v tom, ze MMT si vsima, ze inflace neni definovana pouze mnozstvim penez, ale celou radou dalsich faktoru - treba efektivitou nebo celou radou uzkejch hrdel ekonomiky - a nebo treba klimatickou krizi, ktera zveda naklady na celou radu veci. Pokud tedy nove vytvoreny penize jsou pouzity na reseni problemu, ktery zvysujou inflacni tlaky, tak vysledek muze byt klidne takovy, ze "tisknuti penez" inflaci snizi - treba kdyz zafinancujes masivni program zateplovani budov, tka najednou budes mit daleko mensi narocnost na chlazeni a vytapeni = snizeni inflacnich tlaku.

Naopak zase austerity politics a setreni muze nakonec inflaci zvysovat, protoze mas sice nizsi objem penez v ekonomice, ale neni resenej zasadni problem, ktery tu mas a ktery bude zvysovat naklady na produkci (napr. klimaticka zmena a problemy v zemedelstvi).

MINER: neadekvatni model penez a institucionalni hybnost zpusobujici prodlevu v implementaci lepsiho modelu penez ,)

Jinak dokoukal jsem dokument o modern monetary theory "Finding the Money".
Doporucuju vsem, ktery maj dost negativnich zprav a potrebujou trochu nakopnout nadeji smerem k reseni. Mozna Ymladris by mohlo zajimat.

Tu MMT scenu sleduju nejakou dobu, trochu spojeny s tim, jak me studium klimaticky problematiky dovedlo k celkem sokujicimu poznani, jak spatne mainstreamova ekonomie chape klimatickou problematiku, jak casto najednu strane banalne simplisticky a naivne optimisticky odhaduje skody (viz W. Nordhaus a jeho damage function v modelu DICE).

To bylo uz doplneni tim, kolik zakladnich pojmu a konceptu bezne uzivany v ekonomii nema zadnou oporu v empiricky vede (viz treba Graeberu Dluh, ktery z antropologicky perspektivy cupuje barterovou teorii penez, ktera je dodnes bezne uvadena v zakladnich ucebnicich ekonomie).

Mensina ekonomu, ktery berou klimtaickou zmenu vazne - a hlavne se realne zabyvaj stavem klimaticky vedy, tohle dlouhodobe kritizujou a cast z nich se mota prave kolem MMT. Po prvotni neduvere a podezreni a par letech prubeznyho cteni mmt literatury musim rict, ze to dava prekvapive velkej smysl. Musim rict, ze je celkem mindblowing experience, kolik jsme se toho naucili spatne o vzniku penez, dluhu a statniho rozpoctu. Pro hledani financovani dekarbonizace zasadni chapat spravne roli verejnyho sektoru, dluhu, financovani, jeho vztahu k soukromemu dluhu a soukromym usporam.

Mam dojem, ze heterodox ekonomky a ekonomove trefili hrebicek na hlavicku, ze soucasny mainstream ekonomicky uvazovani ma tohle fundamentalne spatne a diky tomu konzistentne prichazi s katastrofalnimi navrhy reseni, ktery nejen neresi klimatickou krizi, ale vytvari brutal socialni nerovnosti a s nima souvisejici socialni uzkosti bez nejaky nadeje na svetlo na konci tunelu, ze kteryho tezi celosvetovy nastup a mainstreamizace krajni pravice.

Jeden z klicovejch otazek dokumentu totiz je - kde vzit penize na dekarbonizaci? A sokujici poznani se kterym prichazi MMT je: penize nejsou vubec problem.

Link na skouknuti muzu zajemcum poslat v poste.


Finding the Money OFFICIAL TRAILER
https://www.youtube.com/watch?v=R47h_ux-nE8

TADEAS: zase dobra zprava pro vlekare! lyzovani bude

Jak řika Nate Hg.: “Once the basic needs are met, most “things” in life are free.”

Takže prachy jo, system jo, no chce to nějakej zdravej základ. Spousta lidí i u nás stále živoří a práce na výběr nemají - jednoduše, ty základní potřeby nejsou pokrytý.

Jen bych byl opatrnej na klauzovský, “prachy nesmrděj”… jistě vyjadřují hodnotu člověkohodin v časoprostoru tržních vztahů, ale je v nich skryto mnohem víc, celá ta revize kolonializmů a otroctí, napřiklad.

TADEAS:

Extreme heat poses ‘real risk’ to Spain’s mass tourism industry | Spain | The Guardian
https://www.theguardian.com/world/article/2024/jul/27/extreme-heat-poses-real-risk-to-spains-mass-tourism-industry

YMLADRIS: Kdybys napsala biased based, tak to dava smysl, lidi se rozhoduji podle emoci a propagandy kterou konzumuji, ostatne tve vlastni nazory to dokazuji, racionalni na tom neni nic a zmenu v mysleni opravdu neocekavam…

ZAHRADKAR: moje nejnovejsi metafora k tomuto je neco jako LLM. Asi vis, co delaji aktualni LLM - "nejak" si vyhledaly patterny v realite a "nejak" odhaduji dalsi slovo. Spoustu veci poresi dle ocekavani zakaznika a pak ti dusledne tvrdi, ze 9.11 je vetsi nez 9.9

prijde mi to jako stadium vyvoje ve kterem bylo lidstvo pred nastupem vedecke revoluce.

a ted. lidi co se posunuli k necemu vic based (uvazovani na zaklade nejake logicke metody, formulovani teorii, falsifikovani atd atd) meli predstavu, ze prejit od LLM stylu uvazovani a rozhodovani je prirozena vec a stane se to povinnou skolni dochazkou. Ale se to nestalo. ve skutecnosti nevime, jaky procento lidi si tzv chce prestat lhat, nebo se chce rozhodovat nejak "logicky" za situace kdy mas svobodnou spolecnost, tj nenuti je k tomu Cisar.

nevime to. behavioralni ekonomie tu je dva dny. Muzeme si moralne drzet high stand jako ze minimalismus je lepsi nez velka TV, ale ve skutecnosti se nevi na zaklade ceho lidi operuji a jake typy spolecnosti jsou skutecne mozne. Treba to, co tobe v tvym INTJ strojku pripada jako naprosto ... obvious ... zpusob fungovani je vetsine lidem nedostupny. A co pak s tou svobodou

SHEFIK: Jeste doplnim, ze moje pointa s tim, ze v cechach lidi nechteji penize neni v tom, ze bychom jako meli byt nenasytni. Ale je to prave ta perverzni asociace penize = nenasytnost. To proste neni pravda a nevim, kde presne se to u nas bere. Penize jsou vyjadrenim prace / energie / casu. Jsou z podstaty neutralni a je jen na nas, jak je pouzijem. Ale zavrhovat je, nebo se o ne nestarat nas prave vede k te ne moc funkcni spolecnosti, kdy nejsme schopni napnout sily spravnym smerem. Jsem presvedcen, ze muzeme mit trzni a nizkoemisni hospodarstvi a svobodnou spolecnost - jen si nesmime lhat o dopadech nasi cinnosti na prirodu.

YMLADRIS: urcite ne :) rozvoj civilizace je prospesnej a diky vědě a statistice to dokazem i jednoznacne vycislit.

Ani nerikam ze nesmime rust, naopak, pokud chceme neco zmenit na materialni urovni (napr. pro zachranu klimatu) tak musime v urcitejch sektorech vzdycky pridat.

Jen rikam, ze co se tyka individualniho jednotlivce, tak cesta ke stesti neni (alespon pro mne) v hromadeni hmotnych statku. Je tomu naopak. Cim min toho mam a musim resit, tim je mi lip. A kdyz je potreba se zabavit, jde to az tak nizkoemisne jako je basa piv, misto vejletu do vesmiru. Pevne verim, ze vsichni ostatni taky nepotrebujou vetsi televizi kazdej rok, aby jim bylo lip.

= existuje optimalni tempo rozvoje civilizace.

ZAHRADKAR: Razím si to dost podobně a i s podobným mindsetem.

SHEFIK: Proto musím z části souhlasit a nesouhlasit s tímto komentářem, teoreticky člověk "nemusí", ale není to tak jednoduché - pokud tedy člověk nechce být bez domova, tak se jinak než součástí tohoto ekocidního systému (a i tak velmi těžce) této jistoty nedočká.

Nějaké hodnoty nám sice dají rodiče, ale jsme taktéž ovlivněni našim okolím, vzděláním, médii, reklamou.. tvrzení "jsme toho součástí všichni" je platné stejně jako "korporace, bohatá vrstva, vláda.. se podíleli na vytvoření těchto společenských narativů", to jak vědomé či nevědomé jsou volby společnosti je otázka, protože to druhé tvrzení zahrnuje miliardy investované v ovlivnění veřejnosti (kdy část ve změnu planety nevěří tudíž žene svět tímto směrem nevědome), špičkové psychology aj. kteří dělali a dělají reklamu namíru a zneužívají našich prehistorických emocí a touhu po statusu.