‘Everything is dead’: Ukraine rushes to stem ecocide after river poisoning | Ukraine | The Guardian
https://www.theguardian.com/world/2024/oct/01/ukraine-seim-river-poisoning-chernihiv-ecocide-

Serhiy Zhuk, the head of Chernihiv’s ecology inspectorate, described what had happened as an act of Russian ecocide. “The Desna was one of our cleanest rivers. It’s a very big catastrophe,” he said. Zhuk traced the slick’s route on a map pinned to his office wall: a looping multi-week journey along the Seym and Desna. “More than 650km is polluted. Not a single organism survived. This is unprecedented. It’s Europe’s first completely dead river,” he said.

Focus on the ‘Forgotten Greenhouse Gas’ Intensifies as All Eyes Are on the U.S. and China to Curb Pollution - Inside Climate News
https://insideclimatenews.org/news/26092024/us-and-china-greenhouse-gas-nitrous-oxide-emissions/

the United States and China, which together are responsible for approximately 80 percent of the world’s nitrous oxide emissions from the industrial sector. The emissions come primarily from the production of adipic acid, a precursor to high-strength nylon, and nitric acid, used in fertilizer production.

The nitrous oxide emissions from chemical plants in China and the U.S. were the focus of a 2020 investigation by Inside Climate News.

“It’s really up to the U.S. and China right now to get their act together and abate those industrial emissions,” Davidson said.

Producers of adipic acid and nitric acid in Europe and elsewhere have reduced nitrous oxide emissions by 99 percent or more through incineration or chemical breakdown. Installing similar pollution controls at a limited number of chemical plants in China alone could reduce greenhouse gas emissions by up to 200 million tons of carbon dioxide equivalent per year, according to the U.S. deputy special envoy for climate, Rick Duke. The climate impact would be similar to shutting down 50 coal-fired power plants or taking nearly 50 million cars off the road.

SHEFIK:

Doporučím ti se na tu samotnou publikaci podívat, protože na dost z toho na co se ptáš tam najdeš odpověď. Planetary Health Check 2024 je založeno na frameworku Planetary Boundaries. Ty grafy tedy souvisí s tímto frameworkem 9 Planetárních systémů.


Nevím proč izolovat jednu proměnnou a aplikovat ji na všechny ostatní. Všechny ty proměnné jsou mezi sebou různě úměrné a na sobě závislé.

Není to tedy deskripce toho kolik paralelních problémů lidstvo vytvořilo, ale deskripce mezi sebou propletených systémů, v tomto případě týkajících Země a jeji schopnosti podporovat život/život který známe a jeji stabilitu. Jak mimochodem ukazuje ta třetí vizualizace.

K tomu tématu paralelních systémů by spíše sedělo si najít "polycrisis" nebo "metacrysis".


K té ekonomii (starořecky "vedení domácnosti"), asi je pár bodů na kterých se ekonomické školy shodnou, ale principy - jádro se liší a já mám pocit, že vycházíš z neoklasických základů - tedy pokud jsi to měl jako předmět, já jak jsem už asi někdy zmínil z ekologické a biofyzické ekonomie, neoklasickou tak nějak znám, ale je pro mě "obsolete". Nicméně jsem jen reagoval na tvou zprávu a prostě napsal, že to téma nemá cenu řešit, bylo by to zcestné, nešlo o pokus podkopat zbytek tvého příspěvku.


To je první věc, kterou člověk hledá poté co zjistí, že je nějaký problém :) Nejen přemýšlel nad jejich řešením, ale jsem taky rád pro-aktivní.


Další z otázek, které člověka napadnou. Vzhledem k tomu v jakém jsme bodě a jak málo toho řešíme nevidím důvod proč bychom se snažili řešit vše - a ještě v jeden okamžik.
Právě, že onen sociální, ekonomický, politický, časový, energetický/surovinový, nebo neurologický kontext dělá, realisticky, mnohé z těchto věcí neřešitelné.

Ptal ses mě už dřív, slíbil jsem odpověď a nezapomněl a občas nad tím přemýšlím. - "Co bychom měli a můžeme začít dělat zítra?"

Dost věcí je tedy ať už neřešitelných (a některé z nich samostatně existenciální hrozbou natož společně), nebo nevidíme žádné známky zlepšení po 50 letech established klimatické vědě, 29 COP konferencích , několika IPCC hlášeních a (pravděpodobně) stovek tisíc akademických publikacích.
Co můžeme tedy začít dělat, realisticky?

Nemám důvod doufat, že se tento směr bude nějak drasticky měnit k lepšímu, tím neříkám nesnažme se, ale jsme podle mého v bodě kdy je potřeba se věnovat - mitigaci, adaptaci, rezilienci. Namísto snahy o nemožné.
To jak z perspektivy jednotlivce, tak komunity, nebo institucí a státu, nebo v různých časových horizontech.

Od životního prostředí a zemědělství, po psychické a fyzické zdraví, energetiku, vztahy ve společnosti (a z nich možnost budovat cíle, priority,..),.. Musel bys opravdu nahodit konkrétní téma, a řesili bychom třeba co může jednotlivec dělat ohledně X, Y, Z. Případně je také dost důležité, jaký scénář a stav si člověk představí za 10, 20, 30 let a čemu se chce věnovat.

Kdysi jsem tu též posílal seznam low-hanging fruit co se týče emisí - unikající plynovody apod. To je třeba co můžeme dělat ihned bez žádného dopadu na společnost a její zvyky.

Z osobního hlediska mi to, ale přijde zajímavější, co podle mě hodne lidí může udělat a dnes je to velmi přístupné, je si rozšířit dovednosti. Zaměřit se na ty, které člověka 1) zajímají 2) mohou mít komunitní/společenský přínos v kontextu budoucnosti. Třeba - práce se dřevem/stavařina, elektřina, instalatérství, oprava elektroniky / recyklace, first aid (nebo pokročilejší praktiky), identifikace bylin/.. - a přírodní lékařství, pečování o stromy/keře a pěstování jako takové včetně skladování/zpracování a skladování sadby apod., oprava automobilů - nebo dalších prostředků, učitelství,.. Je toho dost a to je třeba vše příklad toho jak mít odolnější a připravěnější komunitu/společnost,..

No, už bych se v tom ztrácel, protože je to hodně myšlenek a nemám zpětnou vazbu, snad to něco zodpoví.

I've put together this thread to show just how much flooding has happened around the world, and this is only for the month of September

x.com
https://x.com/volcaholic1/status/1838907698663833874

CHOSIE: zacnu od konce. Nejsem expert na ekonomii, studoval jsem ji pred dlouhou dobou, ale jsem si jisty, ze principy (core), na zaklade kterych tato deskriptivni veda vznikly, se nezmenily, pac se od dob skoly empiricky potkavam s jednim dukazem za druhym. Priznavam, ze jsem nevedel, ze komercni banky v soucasne dobe tvori novou (docasnou) penezni zasobu skrze pujcky. I tak to ale neni uplne freelance rozhodnuti, pac jednak je to docasne a jednak se na to vazou napr. nutne zakonne financi rezervy, ci jine mechanismy centralni banky, ktere 'kontroluji' mnozstvi penez v 'obehu'. Jestli timhle chces podkopat veskerou moji ostatni argumentaci, fajn. Budu pevne verit, ze ty ve sve argumentaci nikdy zadne znalostni mezery nemas :)

Ad domenky - je dost mozne, ze dosazuji domenky o tvem celonazoru nazoru, protoze ses tu od zacatku poradne nevyjadril. Znalosti mas multioborove fajn, nadhazujes spoustu problemu, taky fajn, rozsirujes je nad ramec klimatu taky fajn. Jedna vetsi vyzva strida dalsi. Hezky, nastudoval si key problems of mankind, hodilo by se to na univerzitni studii. Ale pokud te ty veci doopravdy trapi, premyslel si i nad resenim? Premyslel si, jestli vubec jsme schopni na globalni urovni vyresit vse v jeden okamzik? Pokud ano, jake by bylo takove schudne reseni v socialne-ekonomickem-casove-prostorovem-politickem kontextu?

Jedinou konkretnejsi veci, co jsem od tebe videl jsou prispevky ohledne degrowth a uspor. Ale to samo o sobe lidstvo nespasi a na to jsem reagoval. To je jen jeden z prostredku jak ten prusvih zpomalit, ne ho vyresit. (zdravotnictvi byl jen priklad, proc to neni tak snadne, to nebyla prima reakce; snazim se pri komunikaci nemluvit jen v obecnych pojmech, ale i konkretizovat, protoze lidstvo stoji a pada na komunikaci).

Kdyz uz se bavime v osobni rovine, tak ja sem zvykly, jak v osobnim zivote, tak v praci problemy resit, ne o nich jen mluvit. Mozna proto mas pocit ze tlacim na pilu, a ze si za tvoje prospevky dosazuju vic nez rikas, protoze bych se rad posunul od idealni k realisticke. Zaroven tady sam nabizim nejaky (mozna ne perfektni a vseznaly) vhled do toho, jak v soucasne dobe lze veci realizovat, jak se na ne podivat optikou feasibility a delat kompromisy v tom, co by bylo idealni vs. co jsme schopni zmenit (jak a kdy).

Ad BAU, evidentne si za BAU dosazuje kazdy (nejen ty a ja) neco jineho, tak tohle tema zaparkuju na jindy.

SHEFIK: BAU (business as usual) je pro mě především nekonečný a exponencionální růst, tedy neudržitelný systém. BAU je taky antropocentrický, ekocidní a nerovný (z hlediska rozdělení a svobod) systém i mezi lidmi samotnými.

Tak trochu argumentuješ proti něčemu co jsem vlastně nijak nezmínil (strawman fallacy?), nevidím důvod proč by mělo zrovna zdravotnictví zaniknout - a určitě by to byla jedna z oblastí, kterou má smysl podporovat, ale na to téma jde udělat seznam dalších poznámek - jako je směřovat ke zdravému živ. stylu (tzn. předejít potížím v první řadě), využívat medikamenty, které nám poskytuje příroda.

A když už zmiňuješ antibiotika, tak BAU znamená nádále provozovat průmyslové koncentrační tábory, což jak jistě víš je jedno z hlavních rizik v oblasti antibiotik.

No, celkově to tak trochu divně kroutíš "věnovat léto lásce k přírodě" apod., to prostě dosazuješ nějaké domněnky a oporuješ jim.
K ekonomice asi nemá cenu se vyjadřovat, posledně jsme si ukázali, že v tom trochu tápeš, ale to i tak bylo v reakci na mou původní zprávu tak trochu zcestné a nevím co tím chtěl autor říct.

YMLADRIS: pro začítek by mohla edna strana dohnat středoškolský předměty a nemávat odborně vzdělanejm lidem hadrem před očima :)

Je to takový archetypální boj "stabilita" versus "novelita". Lidi co se víc identifikují se stabilitou to vidí jako LOTR - inovace a novelita je jasný Mordor, zlý zlý profit. Bohužel jak je teď ve všech oblastech kultury čím dál větší polarizace (protistrana jsou Satan), nevidim cesty jak by se ty pohledy mohly sloučit. Inovace, building, jsou silnější - viz plány na gigacentra pro AI a otevírání nuclear .. kvůli inovaci to najednou jde. Tak si myslím že "stabilita" získá trochu navrch na hracím poli až teda hurikán Helene*10 se bude opakovat každou chvíli apod. V Česku lidi klima zajímalo pouze v tom roce co byl kůrovec

XCHAOS: uz byly nejaky umrti z otravy ze snedenejch musli, ktery obsahovali letalni mnozstvi tech neurotoxinu. Ted si predstav, ze to budes nahromadeny mit na mistech, ktery ted nejsou toxicky. Pak je rozbourani ekosystemu je ten nejmensi problem.

Kde jsem v rozchodu z některými zde (a asi i obecně) je, že cítím mnohem větší zodpovědnost a lásku k přírodě a je to něco co na čem mi záleží a jsem proto kritický k tomu jak k tomuto jako společnost přistupujeme, spousta "řešení" o kterých slyšíme jsou zkrátka jen snaha najít alternativu komfortu a pohodlí pro lidi, korporace a BAU.

XCHAOS: Souhlasím a dodám, že kvalita života =! styl života. Takže jem stejného názoru, že můžeme žít kvalitně a spokojeně i s mnohem menší spotřebou, nároky, dopady - což však vyžaduje změny ve stylu života, zejméně tedy pokud se bavíme o západních/vyspělých zemích, nejen je to neudržitelné, ale také často nevede ke kvalitnějšímu životu (otroci konzumu, nekvalitní potraviny, znečištění,...) a k pocitu štěstí/spokojenosti.

CHOSIE: něco udržitelné je, něco udržitelné není. Já jako naději vidím, že přímá kvalita života vyžaduje pouze zlomek zdrojů a energie, kterými dnes plýtváme. Výrobky či objekty poskytující stejnou kvalitu života můžou mít snadno životnost desítek let místo jednotek, je to jen otázka životního stylu a vkusu. Můžeme věci opravovat, místo recyklovat. Nemusíme ohřívat svoje obydlí a vodu topnými spirálami, můžeme instalovat tepelná čerpadla. A můžeme využívat "odpadní chlad" (v létě) nebo odpadní teplo (v zimě). Je to vlastně celé otázka pospojování těch správných trubek "v zákulisí": pouze jsme žili v éře, ve které motivace optimalizovat nebyla dostatečně vysoká.

Pointa je, že nemusí dojít ke snížení kvality života, jak se všichni obávají. Naopak, slušná kvalita života může být zpřístupněna více lidem, aniž by se spotřebovávalo více zdrojů. Ale stěží se to dosáhne v důsledku individuální iniciativy nějakých osamělých spotřebitelů a jejich omezené kupní síly, je nutná systémová změna. Nájemník neovlivní způsob, jak mu majitel bytu či domu ohřívá vodu, apod.

YMLADRIS:
BRETA: oproti nějakýmu vypouštění fujtajblů do atmosféry kvůli změně albeda (nad rámec takového toho "nabarvíme silnice na bílo, naleštíme střechy nalesklo, apod.") mi to hnojení železem přijde relativně ok. Je to to samé, co stejně děláme na polích chemicky, akorát vlastně čistší. Přirovnal bych to k rozprašování mletého vápence kvůli offsetování kyselých dešťů (které nemělo dostatečný efekt, ale taky nic nepokazilo)

Jde o to, že jsem nedávno viděl studii, že v přírodě se to stejně děje přirozeně: vítr zvedá na železo bohatý prach ze Sahary, to železo se v atmosféře navíc nějak modifikuje, aby bylo snadněji stravitelné (tahle část mi není úplně jasná a jen zmíněná) a pak to padá do oceánu a tam to právě stimuluje růst fytoplanktonu.
Our Atmosphere Transforms Dust From The Sahara Into Minerals That Fuel Life : ScienceAlert
https://www.sciencealert.com/our-atmosphere-transforms-dust-from-the-sahara-into-minerals-that-fuel-life

Trik je v tom, že plankton sežerou další organismy, kteří pak klesnou i se svým uhlíkem na dno oceánu a ten se tam pak ukládá. Obavy se týkají toho, jestli z oblasti hladiny takto nezmizí další důležité živiny.. ale v vzhledem k tomu, že dnes tam toho zas tak moc nežije, tak si nemyslím, že to riziko je velké, ale muselo by se to samozřejmě důkladně prostudovat.

Takže si nemyslím, že posílit přirozené přírodní procesy, které se dějí i bez nás, je nějak špatně. To je to samé, jako vysazování lesů nebo prevence lesních požárů, apod. - to jsou zásahy do přírody taky, které mají offsetovat negativní externality, které způsobujeme, a podle mě nějakou míru zásahů do přírody teď už budeme muset udělat stejně, nejde 100% přírody vrátit divočině (i 20% by byl úspěch), a tu část, kterou manageuje člověk, musí manageovat nějak ne úplně dementně...