_ANT_: Whisky sauce -
https://scottishscran.com/whisky-sauce-for-haggis-recipe/ - oproti receptu když je hotová a slitá do nějaké nádobky (v mém případě plecháček, sorry :D) a už trošku chladne, přidám asi tři lžíce dobré výrazné whisky a zamíchám (takže se už nevyvaří a neodpaří).
Je to jako u vína - nemusí být ultrasuper, ale nějaká výrazná Islay se tam třeba určitě hodí, celková spotřeba je asi panák a rozhodně to za to stojí, kdo si tam švihne nějakou tulamórku, je Babica a může si za to sám. :D
Vege-haggis -
https://scottishscran.com/vegetarian-haggis-recipe/Nejsou to "opravdoví Skoti", ale Angličan a Novozélanďanka co migrovali do Skotska, ale jak se na tu kuchyň dívají zvenku a zároveň jí žijou, tak mají, myslím, dobré postřehy. Na tomhle vege-haggisu se mi líbí, že se vůbec nesnaží "nahrazovat maso" - žádný sojový něco nebo nějaký bílkovinový cosi. A to je přístup k vege-kuchyni, co se mi moc líbí. Výsledek je tedy skutečně cosi jako houbovej kuba. Neměl jsem pinhead oats a pearl barley, tak jsem prolezl špajz a dal místo pinhead oats normální ovesné a žitné vločky (mrzelo mne, že nemám žádný ječmen, on má prostě specifickou chuť, tak jsem se snažil dostat tam co nejzábavnější obilniny) a místo pearl barley pohankovou lámanku. K ní bych přidal normální kroupy, ale protože mi došly, vrazil jsem tam beze studu půlenou červenou čočku a černou quinou (v poměru 55g lámanka, 22g čočka, 22g quinoa - dělal jsem dvojitou porci), protože se to všechno vaří cca 5 minut a má to žádané zemité chutě. A jak se to pak zapeklo dohromady, tak ta quinoa vůbec netrčela jako v nějakém hipsta salátu, hezky se to všechno spojilo se vším ostatním do takové kubovité zemitosti. :) Příště to raději budu péct vrchovaté v malém pekáčku, aby byl výraznější rozdíl mezi křupavou kůrkou a měkkým a šťavnatým vnitřkem.
Brambory jsou normálně uvařené a pak třičtvrtě hodiny opékané v troubě na 180° vcelku v oleji a občas otočené. Šlo by to určitě i nasucho, ale skotská kuchyně je taková omastková. :D
Tuřín jsou dva žlluté tuříny a jedna velká mrkev. Mrkev jsem uvařil zvlášť (teda s bramborama) aby nenasákla tuřínovou vodou a tuříny se mi osvědčilo vařit sice vcelku (oloupané), ale hodně dlouho, třeba třičtvrtě hodiny, až když jsou fakt hodně měkké, vodu vylít a při mačkání z tuřínů odstranit zdřevnatělé kousky. Už jsem přestal tuříny přidávat k pečeným masům a tak, mám pocit, že když se ta voda vyleje, není to tak agresivní - a obecně dobře provařené a s odstraněnými dřevnatými kousky nemají tak bouřlivé účinky na nezvyklé žaludky. Tuříny a mrkev jsou rozpatlaé vidličkou s kusem slaného másla.
Ith gu leòir! ;)