VIRIK: Řekl bys, že ten bod "nadnárodní korporace ovládají svět" je nutná součást cyberpunku? Nevím, jestli jsi četl River of Gods od McDonalda, což se často vydává taky za cyberpunk, i když trochu netradiční. Každopádně tam nadnárodní korporace jsou a mají vliv, ale že by ovládaly svět, to ani ne. Hlavními aktéry a hybateli dění jsou spíš státy a národy, případně umělé inteligence.

Asi bych hodil i pár dalších příkladů knížek, filmů nebo her, které se obecně považují za cyberpunkové a pracují s tím prvkem hi-tech/low-life, ale neobsahují korporátní dystopii, kdybych měl čas trochu googlit.

VIRIK: Hele...vis co je vlastne strasne vtipny... prave resit politiku ve smyslenem prostredi :-)

To je tvuj pohled na vec... proste to ze nekdo tam jakoze zatahne politiku... tak proste asi nejde brat stejne. Ty totiz na ty dila onech spisovatelu kteri pisou vlastne fantasy koukas jako ze pisou o necem s odkazy na dnesni dobu. Ale pro me je cyberpunk proste smyslene obdobi, ktere jeste nenastalo tak jak ja si ho predstavuju a tedy nema cenu reit v necem co neexistuje nejake politicke postoje.

To se na mne nezlob. To je jakoby si resil politiku ve Ctyrlistku a v Treskoprskach :-)

ja si myslim, ze to proste hrozne moc prozivas a nejsi schopen pochopit, ze jak sem tak mohl tady postrehnout, tak vetsina lidi na to kouka trochu odlisnym pohledem nez ty a rekl bych spise takovym pohledem, jak psal Avatar a dalsi. Ostatne i ja to tak od zacatku zminuji.

VIRIK: Není pravda. Nadace je politiky plná. Heinlein nepsal o ničem jiném než o různých politických modelech, ať o teologickém systému sekt v Cizinci v cizí zemi, konspiračním hnutí a anarchii v Měsíc je drsná milenka; fašistickém režimu v Hvězdné pěchotě, koneckonců i v dětských Hvězdných dvojčatech jsou jasně definované liberálně/konzervativně orientované postoje.
P. K. Dick v Klanech alfanských měsíců staví na hlavu úplně celé vnímání systému a politických postojů na úrovni psychiatrické diagnózy

VIRIK: Ja jsem v pohode, bavi mne jak se bavite o sekundarnich projevech hlubsich socialnich hnuti a prezentujete je jako "Jev" nikoliv jako "projev".
Za mě třeba zásadní CP kniha je Flashbacks, nejen že popisuje dobu kdy se rodily ideály hnutí a podává přímé svědectví o sociálních jevech, které ve finále vydíme použité v kulturních artefaktech: Black Panters, emancipační hnutí, Huxleyho škola a otvírání vědomí, první úvahy o "sdílené halucinaci" a virtuální realitě, a v neposlední řadě taky vydefinovnání termínu cyberpunker ve etymologickém smyslu: Kybernethes + punk => člověk navigující mimo systém

LOLIRAPE: Freejack souhlasim, Lawnmover man a Videodrome

A pobavila mě úvaha o tom, že transhumanismus není CP, když Sterlingův Schismatrix, pro existenci žánru zásadní dílo, je koncepcí Mechanistů a Tvárných v podstatě bible transhumanismu.
Tolik k mému "Hejtu".

Sterklingové asni Gibsoni v čechách očividně nejsou proto, že lidi s talentem diskutují na nyxu místo toho aby se pokusili něco originálního vytvořit.

MELDA: jo a tohle je taky zajímavý, protože u tebe je to "syntakovou muziku", ale u Walter Jon Williamse je to steelová kytara a u Gibsona to byli i gotici :) a později první technaři. :)

ono asi dojdeme k tomu, že se bavíme o různých věcech, který jen spolu souvisí.
Tou jednou je popová stylizace Cyberpunku a tou je to co říkáš ty.
Pak je tu nějaká CP estetika, kterou popisuje třeba LoliRape.

Další je to, o čem mluvím já a to je literární žánr, kterej je možná i dost zatíženej intelektualismem a politickými manifesty, hackingem a podobnými tématy a další bude CP a jeho vliv na sci-fi jako žánr, kde způsobil renesanci žánru a i díky té navázané estetice dokázal oslovit mainstream. Taky spousta autorů se najednou nebála ani tý politiky, zprava, zleva, sociálních témat, nebo filozofie a sci-fi přestala být přeracionálně přetechnizovaná.
Mimochodem, CP se rozhodně nedefinuje noirem a megapolema a neonama, to je jen jeho odraz v komerci.

Já třeba z pozdějších let miluju Greg Egana, což taky vychází z CP, ale taky z asimova nebo clarka (a řeší se tam silně i politika, jsou to vlastně přiznané anarchistické romány, homosexualita, je to silně technické, racionální a současně i moderní a nesmírně dobře napsané). Rozhodně tam nemám problém s propleteností těch žánrů, kořenů v CP, ale už bych to tam rozhodně nevkládal, stejně jako knihy od Dicka bych si tam nedovolil řadit. Egan je prostě zase o parník dál. CP je vzdálená minulost, i ty korporace se vyvinuly rozhodně jinak a v současnosti se neprojevují negativně a destruktivně (naopak, kolikrát jsou případy kdy ony jsou nositelem nějaké modernity, ale i spravedlnosti nebo kulturní progrese) a i individualismus je už chápaný jinak (kde neoliberalismus ten starý pojem odhaluje jako sobecký) a je už taky dneska kriticky pojatej jinak, a i společnost jinak reaguje na technologické vynálezy a to, jak technologie proniká do života i těla, v tom všem byl CP někde úplně – no v hodně věcech se minul. Hacking je dnes úplně něco jinýho. A podobně.

ještě bych připoměl Trnkovu Kybernetickou babičku.

Jiri Trnka. Cybernetic Grandma, 1962 (Subtítulos en español)
https://youtu.be/C5kdV0sQTqY

nebojme se tam narvat i Cronenbergrovu tvorbu


jen malá poznámka, asi to nechcete, nebo vám to nedochází , ale při snaze se mi vysmívat se akorát shazujete sami, protože to vy se snažíte do jednoho s mnoha žánrů narvat kde co, a zejména prostě filmy, které čerpají z více proudů a nejenom sci-fi. Zejména tedy filmů, na kterých pracovalo několik producentů, scénáristů, režisérů a výsledek je nějaký kompromis (například u Total Recal navíc tam měl poslední slovo Arnold).

To je jako galerie vaší blbosti a ne moje. Jenom vás varuju, že se zbytečně shazujete, sami.