LUSINDA: Apnoe říkáš? Já si svoje sny moc nepamatuju, ale pamatuju si tenhle pár dní před Vánoci:
Zdálo se mi, že jsem zemřel v našem autě. Neboural jsem, ale vezl jsem rodinu, najednou se mi začalo těžce dýchat a viděl jsem jenom bílou mlhu. Přejel jsem prstem zevnitř po čelním skle a zjistil, že je zamlžené. Vůbec jsem neviděl, kam jedu, tak jsem zastavil, pustil výstražné blikačky a řekl ostatním, že musíme z auta. Sám jsem už ale nedokázal vstát a cítil jsem v tom snu, že ztrácím vědomí. Otevřel jsem dveře a vypadl z auta ven na krajnici do toho jemného štěrku, co tam bývá, obličejem napřed. Ležel jsem tam hlavou na zemi, nohama pořád v autě a věděl, že je konec. Poslední, co jsem ucítil, byl smrad z psího hovna, protože jsem vypadl hlavou blízko nějakého, co bylo u té silnice. Pak mi došlo, že nám pod postelí spí pes, ten si prdnul a ten smrad je od něj - a to mě probudilo. Nicméně ten pocit nemožnosti dýchat, nástupu bezvládnosti a vědomí toho, že je konec, byl v tom snu dost "reálný".