Mám dojem, že CUKI se naivně a mylně domnívá, že může mít jedinec (CUKI) časovou a mentální kapacitu na ověření všech dílčích vstupů, ze kterých vědci dochází k závěrům, k jakým docházejí. A pak teprve jim ty závěry uvěří…
Jenže tak to fakt není, věda (v libovolném oboru) už hooodně dávno přesahuje schopnosti jedince — spoléhá se na kolektivní úsilí mnoha týmů, současných, minulých a vlastně i budoucích. A pohromadě to všechno drží procesy, které jsou ve vědě (a akademickém světě) nastavené, díky kterým se můžeme spolehnout na závěry vědeckých týmů, které vůbec neznáme a jejichž předmětu bádání ani nemusíme tak úplně rozumět. Jenže vždycky se vyskytne nějaký lumen, který si myslí, že se svými omezenými znalostmi (protože každý z nás jednotlivě má až absurdně omezené znalosti) „na to přišel“ a celým generacím tisíců vědeckých týmů po celém světě ukáže, že to celou dobu dělali blbě. Teda vlastně jim jen „položí otázky“. Které si určitě nikdo nikde nikdy nepoložil. Určitě ne.
Mohou se i tak vědci ve svém současném konsensu o změnách klimatu a jejich příčinách (potažmo návrzích opatření) mýlit? Je to velmi nepravděpodobné, smiř se s tím, CUKI. To není quijotovský boj s větrnými mlýny, ale hodně naivní představa, že zrovna tobě se podaří projít zdí u sámošky, protože přeci máme kvantovou mechaniku a neutrina také dokáží a… no ne, neprojdeš, nejde to ;)
To všechno ještě okořeníš nějakou zjevnou mesiášskou pravdou, jako že snižovat emise CO2 nestačí a je třeba hlavně snižovat spotřebu. Ah, díky kapitáne zřejmý, to si jistě nikdo nikdy neuvědomil — a ti vědci, co se klimatem zabávají, zcela určitě ne!
//
A omlouvám se, už jsem se neudržel — mým domovem je docela jiný obor, tak jsem zde jinak jen vděčným čitatelem, ale tohle už je zpochybňování naprostých základů vědeckého bádání (a tím se to dotklo i mě) :)