The Last of Us Part 1 remake @ PC incl. DLC Left Behind / 24 hodin / #dohrano

Uz podruhe behem deseti mesicu od objeveni fransizy, tedy od publikace Part 1 na PC.
Asi zbytecny se o takhle stary a jeste navic high profile pecce nejak podrobne rozepisovat. Pro me urcite jeden z nejlepsich hernich zazitku srovnatelny silou pusobeni pribehu snad leda s RDR2.

Nektere herni prvky uz dnes asi lehce prekonane a hadanky svou trivialitou v podstate redundantni, ale tak holt do toho chteli strcit i trosku Tomb Raidera ¯\_(ツ)_/¯

Nemam rad zombiky. Fakt ne. Ale tady mi to nevadilo a jak pravi Bill, jedna z hernich postav: "The infected are bad, but at least they're predictable. It's the normal people that scare me."

I tak jsem byl pri prvnim pruchodu na jare ze zacatku podelanej, kdyz zacali klikat clickeri v metru a zapusobila ta neskutecna deprese dokonale vymodelovanyho post-apo zoufalyho spinavyho odsouzenyho porazenyho sveta. Casem clovek pochopi, jak to Bill myslel, osvoji si taktiky, a se spravnou davkou stealthu zlikviduje sebevetsi presilu, aniz by se ho nekdo dotkl ci musel vystrelit kulku a jit do otevreneho konfliktu, ve kterem jsem ja neskonale spatny.

Chvilkama jsem si googlil, jak to v danych mistech vypada, a jestli maji v Bostonu takovou ci makovou stanici metra a v Pittsburghu takovy a makovy most. A co byste rekli?

Co se tyka technicke kvality, dnes uz na PC ve verzi 1.1.X nelze prakticky nic vytknout. Na mem 4 roky starem XPS 15 laptopu vse frcelo sic ve "spatnych" detailech, ale cca na 55FPS a byl jsem limitovany hlavne V/RAM. A i v tomto nastaveni je to porad graficka pecka.

Pribeh: *****
Soundtrack: *****
Mechaniky: ****
Oblibeny protivnik: Stalker
Oblibeny chapter: Stoky a predmesti za Pittsburghem
Nadherny zpusob vypraveni doplnujicich detailu postupnym odhalovanim ve svete lezicich vzkazu a indicii.

Dalsi kroky asi povedou k opetovne navsteve druheho dilu, tentokrat doufam na zapujcene PS5. Hral jsem zacatkem leta na (tez pujcene) PS4 a na tu je to uz trochu prilis - vetrak na 100% a nekonecne loading times, tipuju tak klidne 3 minuty. Kdybych si byl jist, ze vyjde PC port, pockam.

I kdyz bezne hraju openworld hry a tihnu k RPG, tak tohle byla famozni odbocka.

Thymesia / 23 hodin / #dohrano

Na první pohled obyčejná soulsovka, navíc docela krátká, kdybyste se dobrovolně ochudili o subquesty. Nečekejte ani úchvatnej level design nebo velkou rozmanitost nepřátel.

V čem vystupuje vysoko nad průměr, je samotnej boj a možnost kdykoli resetovat skilly, takže nejste zamčený v jednom stylu, pokud chcete zkusit na bosse jinou taktiku.

Ze začátku jsem se obával evidentního důrazu na parry, bez kterýho se úplně neobejdete, ale i okno úspěšnýho vykrytí můžete postupně rozšířit. Pocit, když ten rytmus konečně vystihnete, za to stojí.

God of War Chains of Olympus + Ghost of Sparta / cca 20 hodin / #dohrano / Playstation 3 (HD remaster)

Po inspiraci DEEFHou jsem si taky dohral oba dily God of War pro PSP v HD remaku pro Playstation 3 - pricemz jsem si uvedomil, ze Ghost of Sparta jsem na PSP nikdy nedotahl z nejakeho duvodu do konce, takze nyni konecne muzu rici, ze mam dohranou celou "klasickou" serii rubacek ze stare skoly. (God of War pro PS4 jsem dosud nedohral do konce).

Nebudu se moc opakovat. Chains of Olympus mne na PSP ve sve dobe naprosto omracily a je to presne jedna z tech "PS2" her, ktere se podarilo zkompaktnit do kapsy beze zbytku. Nejde o nejakou minihru, pricmrndavacku do mlejna, jako byly napriklad God of War pro Java mobily - ale plnotucny dil, ktery je pro kompletnost serie nutne hrat.

No Ghost of Sparta to cele dotahuje k naproste dokonalosti, grafika je neskutecna a finale potesujici (odkaz na prvni dil na konci mne potesil zvlaste) - i kdyz jsou obe dve hry malicko kratsi a malicko snazsi, nez PS2 predlohy, je to cele plnotucny zazitek. Verze pro PS3 maji o neco pohodlnejsi ovladani (hlavne teda uskoky pravym analogem, ktery na PSP chybi samozrejme) a super rychle loadingy, cili davam oba palce nahoru... a jdu si dohrat prvni dva dily, tentokrat ale na puvodni platforme :).

Battlefield 1942 / cca 3 hoďky / #dohrano

Není co dodat, zkrátka jedna z těch klasik, kterou si jednou za čas prostě musíš dát. Po veeelmi dlouho době za spojence.

Marvel's Spider-Man 2/30h/PS5/ #dohrano
Neuvěřitelná akční jízda co udrží tah od začátku do konce. Jedna z mála open world her, kde jsem ani jednou nepoužil fast travel, protože je pohyb neuvěřitelně zábavnej. Platina je tu prakticky bezbolestná a byla by škoda si ji nechat ujít - Insomniac Games prostě umí a těším se na Wolverina.

DEEFHA: Za tyden zdarma, pro ty co nechteji platit 300 :) Doki Doki Literature Club Plus!

Doki Doki Literature Club! (2017) / Steam Deck / 4,5 hodiny / #dohrano

To bylo tak: čtu právě mangu Ach, vy dívky mládím zmítané, což je série, která se točí kolem čtenářského kroužku a různých "dobrodružství", která na střední škole zažívají jeho členky. Koukám do Steam backlogu a říkám si - hele, to je ale náhodička! Vizuální novela z toho samého prostředí? Není dlouhá, podle screenshotů vypadá dostatečně kawaii a je dokonce free? Tak do toho jdu, aspoň udržím v hlavě jedno téma a bude to určitě sranda, stejně jako ta manga...

No, nemohl jsem se víc splést :-) Místo "jednoho tématu" mám v hlavě docela bordel a že by to byla úplně sranda, o tom by se dalo polemizovat. Ano, je to roztomilá vizuální novela, aspoň teda tak první dvě hodiny gameplaye. Potom se věci dají do pohybu trochu šejdrem, ale nerad bych naznačoval víc, než by bylo nutné... Přirovnal bych to třeba k Inscryption nebo Immortality: jsou prostě hry, které se hrají nejlépe, když o nich dopředu vůbec nic nevíte. A přesně to se víceméně náhodou přihodilo mě s DDLC. To jsem měl ale štěstí!

Hra má víc konců a i její samotný průběh se může měnit, takže bych potřeboval ještě aspoň jeden průchod a pár dalších hodin navíc, abych viděl všechno. Ale už do toho nepůjdu, protože s touhle hrou je to jako s některými filmy. Však to znáte, třeba takový Šestý smysl - když ho vidíte podruhé, už to nějak není ono. Tahle původní free verze nakonec nemá ani achievementy, kvůli kterým bych se obětoval, takže se nebudu znovu nervovat. Existuje ještě komerční Plus! verze, která má nějaké další dějové liniie a právě i trofeje, ale prostě ne. Jednou stačilo.

Btw. celou dobu jsem si říkal, jak jsou ti Japonci divní. Teprve na konci jsem zjistil, že hra je americká a má ji celou na svědomí v podstatě jeden člověk. A to prosím včetně hudby, která je bezva. Zvažuju zakoupení soundtracku a wallpaperů, což je jedna z možností, jak lze vývojáři přispět bez toho, aniž bych musel zbytečně kupovat Plus! verzi. To mi přijde jako oboustranně sympatické.

The Purring Quest (2015) / Steam Deck / 4 hodiny / #dohrano

Mám rád kočky a rád hraju hry, ve kterých jsou. Tohle je taková pěkně, ale trochu sterilně kreslená 2D plošinovka s hezkou hudbou, ve které hrajete za kočku, která hledá svého člověka (kočky "pána" nemají), protože s ním potřebuje něco dořešit. Má to pět úrovní, každá je sice v jiném prostředí, ale ve všech děláte to samé: hopsáte, šplháte, schováváte se před psy (čivavy můžete přeskakovat, je za to achievement), sbíráte rybí kostřičky, zachraňujete jiné kočky zavřené v klecích a hledáte speciální předměty. Jo a jednou taky hrajete na piáno ve stylu Guitar Hero :-) Kočkomilové ocení spoustu odkazů a narážek, které pochopí jen ten, kdo někdy nějakou kočku měl a nebo o nich pár věcí ví. Zdá se mi, že vývojáři z Valhalla Cats s nimi určitě měli bohaté zkušnosti.

I když se u nás obvykle říká, že kočky mají devět, tak vaše kočka jich má sedm - a tolik životů se rozhodně hodí. Ovládání obecně je totiž trochu nepřesné a frustrující, kočka si občas dělá co chce, no ale tak je to kočka, žejo... Nicméně na dva průchody není problém dát 100 % achievementů, jen na to zatracený piáno jsem musel ke Steam Decku připojit BT klávesnici, abych to dal bez chyb. Znovu už bych to asi nehrál, nicméně to stojí pár dolarů a část výdělku jde na kočičí charitu, takže jsem rád přispěl.

Dostal jsem z toho chuť dojet zbývající trofeje ve Stray :)

V__M: Souhlasím, jedničku jsem taky propásl, ale tohle je naprosto epická příběhová jízda(jedničku není nutné znát, byt odkazu je tam hromada). Hra má zatím nejlepší grafikou co jsem kde viděl(RT efekty jsou tu opravdu viditelné a mají řádný impact - nebylo to jen jednou kdy jsem se v hutné atmošce lekl sám svého odrazu ve vitríně/monitoru či skleněných dveřích) hra světel a stínů tu je naprosto skvělá, modely precizní a realistické, interiéry detailní a hezky zničitelný. Navíc propojení se světem Controlu, který mám taky moc rád je přirozené a dává smysl. Zatím se těším na dvě příběhové rozšíření, co by mělo přiběhnout během tohohle roku.

Alan Wake 2 / PS5 / 33 hodin / #dohrano

Do tohohle auditka jsem ještě nikdy nic nenapsal, ale Alan Wake 2 mne tak nadchnul, že se musím podělit.
První díl mi kdysi utekl, tak jsem to přes Vánoce dohnal remasterem. Příjemný, nápaditý, zábavný, super vizuál uhelného dolu skandinávského typu (!), ale místy otravně dlouhý. Budiž, 7/10.

O druhém díle jsem slyšel jen chválu, ale recenze si záměrně číst zakázal. A výsledek? Jako bez váhání 10/10.
Tohle je mix Twin Peaks, Silent Hillu a Heavy Rain. Marně vzpomínám, jaká jiná hra mne udržela v tak nepříjemném napětí po celou dobu (a to poctivě pařim od roku 1991). Snad naposledy Silent Hill: The Room, na který nedám dopustit. Je to temný, velice dospělý a nádherně filmový. Grafika dokonalá, pocit bloudění v lese extrémně intenzivní. Vyloženě nerad jsem se tam pro nějaké zapomenuté looty vracel. :))

Epic, chci víc!
Alan Wake 2 - Launch Trailer | PS5 Games
https://www.youtube.com/watch?v=dlQ3FeNu5Yw