Chuchel (2018) / Steam Deck / 3 hodiny / #dohranoPřed pár dny jsem rozehrál L.A. Noire (je to naprosto skvělý!), takže musím hutnou atmosféru něčím prokládat. A jaký lepší protiklad k vyšetřování vražd a rozkrývání válečných traumat by mohl být, než jakákoli roztomile kreslená a srandovně ozvučená hra od Amanity (samozřejmě kromě
Happy Game)? Navíc na IB mají novou challenge
Sounds of Nature and Machines právě na všechny hry tohohle tuzemského studia a já jsem zjistil, že jsem jich ještě pár nehrál... Takže nebylo co řešit a volba nakonec padla právě na tuhle podivnost.
Wikipedie o hře praví, že
hlavním hrdinou je chuchel, jeho cílem je sníst třešeň, přičemž mu v tom brání další subjekty. Což je... v podstatě ano, všechno :-) Ony další subjekty jsou především kekel, chrchel a pak další, bezejmenné entity. Příběh je rozdělený do třiceti kapitol, z nichž některé nejsou ani tak puzzly, jako spíš krátké situační grotesky, které je jen zapotřebí trignout. Místy mi to hodně připomínalo trampoty šavlozubé veverky s oříškem z Doby ledové, což je samozřejmě poklona. Puzzlů tedy celkově vlastně není moc a nejsou ani moc těžké, hra se nesnaží nijak frustrovat, prostě jen bavit a potěšit. A to se jí daří od začátku až do konce.
Takovéhle pěkné jsou ostatně všechny hry od Amanity, jejich hraní mě vždycky opravdu upřímně potěší. Osobně si myslím, že nikoli Vávra s Mafií a KC:D, ale právě Amanita je náš národní herní poklad. Nakonec i Chuchel má (podobně jako KC:D) na svém kontě
problémy s čercnochy, což jistě svědčí o podobné celosvětové proslulosti :-) Nevíte někdo, co pořád všichni s těmi černochy mají? Přijde mi to už trochu trapné... Ale to sem nepatří.
Pro splnění challenge mi zbývá ještě Botanicula, Creaks a Samorost trojka (plus si znovu zahraju Machinarium, protože od něj nemám trofeje). Hlavně na Creaks jsem hodně zvědavý, to by mohlo být možná něco trochu jiného, než na co jsem od Amanity zvyklý. Hlavně je super, že budu mít ještě nějaký čas čím prokládat!