Bioshock / 15h / xbox / #dohrano
Konečně jsem dohrál tuhle moderní klasiku. Ve své době asi špička v oboru příběhové střílečky. A pořád stojí za to, i když i v remastered podobě pro Xbox One generaci vypadá trochu zastarale. Grafiku zachraňuje to, že hra je výtvarně stylizovaná do stylu Art Deco, a vyzařuje nadčasovou krásu.
Příběh je nepokrytě inspirovaný dílem kontroverzní židovsko-rusko-americké filozofky Ayn Rand a je opravdu silný. Ať si o objektivizmu hráč myslí cokoli, příběh užije tím víc, čím víc o něm ví.
Hraní samotné mě trochu zklamalo, zpočátku jsem po pár smrtích obtížnost snížil, ale pak jsem se díky plazmidům a novým zbraním stal nepřemožitelným, protože obtížnost nepřátel už moc nestoupne. Zkoušel jsem taky ten výzkum splicerů foťákem, ale přehazovat pořád foťák a zbraň bylo otravný. To šlo vyřešit jinak.
Na druhou stranu zábavná kombinace zbraní a plazmidů, hezké lokace. Pokud nejedete na ajchy, dá se foťák vlastně ignorovat.
Ještě mám v backlogu další dva díly, prý jsou stejně dobré.
PSY_CHAOTIC: Já mám Bloopers Team hry rád, i ten Blair Witch mě bavil. Ale jo, Medium bylo lepší.

The Medium/9h/#dohrano
Když tato hra vyšla, mrknul jsem na nějaký recenze a dostávala docela bídu. Navíc často bvlo všude zmiňováno, že Bloober Team má za sebou zatím spíš podprůměrný nebo ne moc povedený hry. S čímž nemůžu moc souhlasit, už jsem od nich něco hrál a jasně, jsou tam hry, co mě moc nezaujaly či byly problematický (Blair Witch) anebo to byl takovej spíš průměr (Layers of Fear), ale třeba Observer se mi docela líbil. Tam to sráželo jen to technický zpracování a samotná kostrbatá hratelnost. Takže ani tyto recenze mě neodradily a po čase jsem se do toho pustil. Chvíli po dohrání to vidím podobně jako u Observer. Co se týče atmosféry, příběhu, hudby, tak za mě patří mezi ty top horory v poslední době, ale zase drhne celkový zpracování. Nejvíc mě štvala asi kamera, doufal jsem, že něco takovýho už nepotkám, že to skončilo v dávný minulosti, bohužel :/ Taky hru trochu sráží sem tam hluchý nudný úseky nebo části, kdy člověk neví, co tam má zrovna dělat, ale to je asi klasika u podobných hororových her. Venku je remake Silent Hill 2 a prý se docela povedl, tak to časem asi taky zkusím :)

TAP: me zaujala ta platforma! peknej "gejmboj"! :)

TAP: má to oproti iným metroidvaniám veľa veľa výborných QoL vychytávok, ktoré sa ale odomykajú pekne postupne alebo pre ne musíš niečo urobiť. Ale je to veľmi málo frustrujúca žánrovka, aj keď to neznamená, že nepredstavuje výzvu. Niektoré optional sekvencie sú vyslovene psychopatické (trebárs toto), ale všetky tie fakt hardcore veci sú striktne side content a niektoré z nich nakoniec nie sú také drsné, ako vyzerajú, hlavne ku koncu hry, keď už máš všetky možné upgrady a ability a triky.

Caslevania: Dawn of Sorrow / Miyoo Mini+ / 8h #dohrano

Moje první Caslevanie. Po posledním Metroid Dreadovi a nedohraném Hollow Knightovi, po kterých jsem si vytvořil lehkou formu PTSD k žánru, jsem dal -vániím další šanci. Nevím jestli to mají/měly Caslevanie vždycky, nikdy jsem o tom neslyšel, ale v téhle se vyskytuje regulérní grind mechanika, kdy za nepřízně RNG farmíte duše monster, které pak využíváte ve svůj prospěch (summony, útočné ocasy, sub-zbraně…) anebo je u kovářky sváříte do silnějších mečů a sekyr. To jsem od rutinní hopsačky nečekal, je mi to povědomé až od Dark Souls dál, tak jsem rád, že jsem našel další z inspirací pro Myiazakiho partu šílenců.
Samotné bloudění po mapě je velice snesitelné, biomy jsou přehledně rozesety po hrací ploše, tak, že ji je po paměti umístíte do minimapy, v momentě, kdy se vám otevře nová mechanika pro pohyb snadno odtušíte, kde ji použít pro další progres, trauma je pryč… Konec teda festovní Cronenberg/Giger body horror, Nintendo je pro děti haha.
Trochu mi vadí pohyb postavy, která se nemůže hnout, když útočí, ale má to svůj význam, člověk víc rozmýšlí u výběru zbraně, kde má každá své pro a proti.
Ačkoliv Dawn od Sorrow vyšel nedávno v poslední trojedici Dominus Collection, dostupné všude, sáhl jsem po původní romce s pár vylepšeníma, neb jsem si to chtěl dát v pěkně kapesním balení na minikonzolce.
8/10 would vyhodit explodující mrkev do sálu plném tančících duchů again

Black Myth: Wukong / 82h #dohrano

skvělé, epické, vizuální, hudební. Vše podstatné a zajímavé tu napsali ti přede mnou. Poslední finální boss (tj ne true ending) mi dal zabrat snad nejvíc ze všech různých bossů ze všech různých her, něco na úrovni Malenie nebo Consort Radahna.

Pro mě hra roku, dávám 10/10

BELIEVER: System Shock Remake/28h/PS5/#dohrano

Systém Shock Remake

Skvělý to bylo. Ani jsem si neuvědomil, jak moc mi u nových her chybí procházení pořádného bludiště plného nepřátel, itemů, puzzlů a atmosféry.

TERZ: Terz dal včera v noci Wukongovi o hodinu víc, tak jsem časovou ztrátu dohnal dneska po práci. Těším se na DLC v první polovině roku. Byla to velká paráda.

Black Myth: Wukong/112h/#dohrano
Co na to říct, ještě loni jsem si myslel, že je to vaporware, dneska je to za mě jeden z hlavních kandidátů na GOTY. Na konci trošku zbytečnej collectathon pro plátno plnej RNG dropů ale stálo to za to.

The Last of Us Part 2/24hod/PS5/ #dohrano
Jednička byla příběhové o fous lepší, ale bavilo mě i tohle..🙂
Na platinu mi chybí to projít znovu na NG+ tak možná v budoucnu..

Permanentní smrt a to roguelike rozšíření hrát nehodlám vůbec🙂

Age of Mythology: Retold / 21 hodin / #dohrano

Moje nejmilovanější nostalgie po více jak 20 letech v novém kabátku. Nové prvky, které ulehčují hraní na konzolích, nový voiceacting (něco ano, něco ne - proč?!), bohužel ne moc vydařená AI a vybalancování síly jednotek (hrdinové až moc OP). Obtížnost na normal (3/5) bych přirovnal spíš k easy originálu (nebo ještě o stupínek níž).

Ale byla to fakt bomba, vrátit se zase o 20 let zpět. Velmi vydařený remaster. Strhávám bod za cinematics, který remasterem neprošel (myslím že tam snad nebyl vůbec) - škoda, na to jsem se těšil víc, než na celou hru.

The Last of Us Part 1/20hod/PS5/ #dohrano
13let po vydání jsem se konečně dostal k další hře, která dříve byla pouze pro PSkaře... jelikož já byl do vydání PS5 pouze PC hráč, tak to doháním zpětně 😄

Hru jsem si užil, příběh mě vtáhnu.. krátké DLC Left Behind snad ještě víc..
Aktuálně stahuju part 2😉

Uncharted: The Lost Legacy (2017/2022) / PS5+Portal / 9,5 hodiny / #dohrano

Velké pozitivní překvapení! Jak jsem se po dohrání čtyřky (která se mi nelíbila) bál, aby poslední díl série nebyl ještě horší - tak to se naštěstí nestalo. Nečekal jsem nic moc a dostal jsem perfektní zážitek s mou oblíbenou Chloe Frazer v hlavní roli. Je to jedna z těch silných nezávislých žen, jejíž přednosti zadnosti zjevně dokážu ocenit nejen já :-) Ostatně ve dvojce a trojce byla Chloe excelentní, takže mě mrzelo, že se ve čtyřce vůbec neobjevila. Elena je sice poklad nejvzácnější, ale... No, radši už to nebudu dál rozpitvávat, že.

Gameplay je pořád stejný, což oceňuju. Příběh byl tentokrát kompaktnější, což bylo spolu s celkově kratší délkou přesně to, co jsem potřeboval. Po trochu rozpačitém úvodu v okupovaném městě (tyhle urban oblasti mě v Uncharted prostě moc nebaví) přišla vynikající "open-world" sekce, ve které jsem si ohromně užíval nepovinnou exploraci. A protože jsem to bral poctivě, tak jsem získal vzácnou odměnu v podobě předmětu, který mi výrazně usnadnil sbírání pokladů v následujících částech hry. Tahle jediná herní mechanika byla v celé sérii úplně nová a považuju ji za hodně dobrý nápad. Btw. puzzly obecně jsou tu super a jeden mi vyloženě přišel jako citace z TR: Underworld, za což palec nahoru.

Jinak mi Lost Legacy přišlo jako vydestilované to nejlepší z dvojky a trojky, což jsou mé nejoblíbenější díly (a trochu mi splývají, protože jsem je hrál bezprostředně za sebou), takže to bylo super. Některé scény byly prakticky identické s "originálem", což mi ale vůbec nevadilo a řekl bych, že to měla být svého druhu pocta. Nutno podotknout, že kdyby Chloe neměla parťačku, se kterou by pořád o něčem nepodstatném nekafraly a neřvaly na sebe "OMG, are you OK?" nebo "Can you do it?", bylo by to celé ještě lepší :-) Ale každopádně mi spadl kámen ze srdce, když mezi nimi až do samého konce nedošlo k žádné romanci... To by mi celý zážitek opravdu zkazilo.

Takhle mi ho zkazily až závěrečné titulky, ke kterým (a hlavně k jejich hudenímu podkresu) nějak nevím, co bych měl říct... Takže radši neřeknu nic.

IB challenge Legacy of Thieves je tímto po třech měsících splněna a já se jdu pustit do NieR: Automata. Doufám, že to bude stát za to!