Dungeon Siege / Steam / 52 hodin / #dohranoNež se tu pustím do obvyklého popisu hry, tak bych rád uvedl okolnosti, které mě ku hraní této klasiky přivedly. Zkrátka a dobře, může za to
DEEFHA. Jak jsem už uvedl v minulosti, jsem achievement hunter a obecně mě tahle “gamifikace” hraní docela motivuje. A on mě skrzevá svoje zdejší recenze nasměroval na infinite backlog. Což mu nejspíš nikdy neodpustím :D. V posledních letech jsem dost ztrácel motivaci hrát a víc času jsem trávil (marným) vybíráním mé další hry než hraním samotným. Minulý pátek jsem zase trpěl dalším kolem své herní krize a v rámci prokrastinace jsem se potuloval po infinitebacklog stránkách a nakonec jsem si řekl, že proč ne – a zaregistroval jsem se tam. Do té doby to vypadalo, že se moje herní kariéra chýlí ke konci. No a najednou tohle – herní challenge, achievementy, leaderboady. Abych to zkrátil, moje dlouhodobě chřadnoucí motivace po dlouhé době nabrala vítr do plachet a já vybral pro začátek “jednoduchou” časově omezenou challenge požadující pro kompletaci dohrání jediné hry – Dungeon Siege. Jedinou vadou na kráse byl fakt, že jsem tuto hru nevlastnil, nicméně zrovna byla na Steamu v akci za 97 centů, takže nebylo nad čím váhat. Koupil jsem, nainstaloval, odstartoval challenge na infinitebacklogu a pustil se do hraní.
Vzhledem k tomu, že hraju čistě na linuxu, tak mi úvodní nastavování a konfigurace zabrala cca 2 hodiny, protože ačkoliv jsem hru rozchodil ve vysokém rozlišení, pak nereagovala klávesnice. Ani za zlatý prase. Nakonec jsem to nechal v nejvyšším možném původně podporovaním rozlišení (tzn 1024x768) a zbytek nechal na upscalingu, který odvedl dle mého soudu velice dobrou práci. V této souvislosti bych snad zmínil, že zatímco si hráči s Windows 10 a 11 v diskuzích hromadně stěžují, že hra v jednom kuse padá nebo ani nejde spustit, tak na linuxu byla uspokojivě stabilní. Za 52 hodin mi spadla přesně dvakrát. K samotnému hraní jsem se nicméně dostal až v sobotu. A delší herní absťák se v kombinaci s hnusným počasím projevil, protože jsem za víkend ve hře natočil 26 hodin. To si myslím není zrovna málo :).
Hru samotnou jsem hrál poprvé, tedy bez růžových brýlí nostalgie, ale na zážitku mi to nijak neubralo. Nejspíš v tom hrál roli i hype z toho, že si dávám svou první challenge na infinitebacklog a zároveň jsem měl chuť na nějakou klasiku. Systém vývoje postav je skvělý ve své jednoduchosti – žádná předdefinovaná povolání, vývoj postavy a s ním spojené zvyšování jednotlivých skillů postupuje čistou praxí. Ty jsou sice jen čtyři – boj na blízko, na dálku a dva druhy magie – ale různých zbraní i kouzel jsou hromady, takže na hratelnost to má pozitivní dopad. Začínáte jako upocený farmář, který postupně nabere partu až osmi postav. To do hry, která se původně tvářila jako klon Diabla, přidává taktickou hloubku. Navíc jedna z “postav”, kterou jde najmout do party je nákladní oslík. Paráda. Je sice blbej jak necky, ale unese toho hodně a nikde jinde jsem takovou možnost neviděl. Ke konci hry jsem se s ním loučil s docela těžkým srdcem, ale kouzelnice s vysokým skillem v obou druzích magie prostě byla lepší. K soubojovému systému taktéž nemám výhrady – probíhá v realtime s možností pauznutí a rozdělení úkolů postavám, ale téměř nikdy jsem tuto možnost nevyužil. Parta má samozřejmě možnost zaujímat různé formace a jde dokonce určit i rozptyl – jak jsou v dané formaci postavy daleko od sebe. Stejně tak jde nastavit defaultní chování jednotlivých členů družiny – hnát se do boje vs držet se vzadu, útočit na nejbližšího/nejsilnějšího/nejslabšího nepřítele atd. Příběh je tam spíš z povinnosti, i jeho prezentace během hry je dost slabá, a to i v kontextu doby jejího vzniku.
Dnes večer jsem se slavně prosekal až k finálnímu bossovi, kterého jsem i slavně porazil. Jen vám nemůžu ukázat příslušný screenshot, protože hra ve chvíli, kdy boss padne, prostě obratem spadne do menu a nazdar. Žádná gratulace, outro – nic. Dle diskuzí se tohle stalo spoustě lidí. Tento problém se údajně vyřeší instalací datadisku Legends of Aranna, který ovšem na Steamu není k dispozici. Takže jsem outro shlédnul na youtube a hru prohlašuji za poctivě dohranou. Byla to slušná zábava, ale jsem si docela jistý, že už se k ní nikdy v budoucnosti nevrátím.