Jak obstát výzvám 21. století a sublimovat touhu po střetu do uspokojení jiných potřeb

Pokud o mě nějaký muž má zájem, tak to bývá už většinou docela statečnej exemplář :)

Vítejte u tématu, které se snad brzo nevyčerpá:)

Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

K založení tohoto klubu mě přivedlo (bohužel nikoliv první) setkání s opačným tématem, toxické maskulinity.
Toxickou maskulinitu opisně vnímám jako něco, co je mužům někdy okolím, sobě navzájem i sobě samými vštěpováno například pomocí frází "kluci/chlapi/muži nikdy:
Nebrečej, nevoněj se, netulej se k mámě, neprosej, neuhnou, neprebalujou deti, moc necuchaj ke kytkam a necumej na motyly, nevesej zaclony a nektery prej ani vyprany kalhotky wtf, v Sopranos mafiozove ani nepriznavali, ze lizou zencky, protoze kdyz jo, tak bys to urcite udelal i chlapovi cili ses jasna/y/ej %dosadte si ve vasi komunite oblibeny hanlivy vyraz pro gaye%"
(davejte klidne do klubu dalsi priklady, co pravi chlapi nikdy nedelaj, rad doplnim a zasmeju se, nejspis uz jsem to delal;))

Zaroven jsou udajne veci, co prej pravi chlapi vzdycky musej umet.

Rad bych se ale nejdriv bavil o tom mechanismu NIKDY a zajimal by me vas pohled na soubor takovych zakazu jakozto prispevku k rozvoji chlapce v plnohodnotneho muže:)
Domnivam se obecne, ze vychova pomoci zakazu neni dobra a minimalne polovina vyse zminenych "nikdy" vede k velke emocni frustraci jedince pripadne jeho okoli a naopak rozvoji cloveka brani.
A v pripade, ze se takove imperativy jeste opiraji o jeho genderovou/pohlavni/sexualni roli, muze dojit k mylnym zaverum, zbytecne omezujicim jeho schopnost vstupovat do mezilidskych a /nebo partnerskych vztahu a udrzovat je (a pripadne je vcas ukoncit;))

Nehledam uplakane prevonene muze pritulene k mame, co celou dobu prosej a pak stejne uhnou do posranych plinek a cumej radsi na motyly a uprimne doufam, ze takovy clovek neexistuje ani jeden!:))

Chci se bavit o muzich, kteri se neboji priznat, ze maji emoce, davaji je okoli najevo, dokazi s nimi pracovat a zaroven v nich zeny neztrati opravneny pocit opory, duvery a spolehlivosti.
Myslim, ze urcity strach z dojmu slabosstvi a z neho vyplyvajici ztrata vyse zminenych atributu muzstvi v ocich zen, je jeden z hlavnich duvodu, proc takovou vychovu mnozi muzi nakonec akceptuji a nektere vzorce chovani je pro ne i v dospelosti velmi tezke menit.

Pojdme si o tom povidat z pohledu muzu, z pohledu na muze a i ze vsech jinych, ktere jsou vam vlastni nebo blizke.

Prosim zadne 18+, pripadne jako spoiler s upozornenim.
Omlouvam se za prechody do a z diakritiky, opravim. carky v souvetich uvitam, uz je moc neumim:)