SALVATOR: to je dobrý, to zkusim uvařit.
Našlej sem si článek na BBC a tam je na 1 lb skopového uvedena půl lžíce(prej čajový) soli. Tak nevim jestli byla ta sůl dřív tak vzácná, nebo jestli naši předci prostě jen míň solili, ale na půl kila masa mi to přijde celkem málo:D

R_U_SIRIOUS: No, tak to nikdo neví. Protože "Whole parts of some of the recipes have been chipped off the tablets and lost to time, and what we can read is desperately lacking in measurements and cooking times." Všechno to jsou jenom odhady, přizpůsobený současnejm chutím. Troufnu si ale tvrdit, že lidský chutě se sice měněj (čet sem teď knížku o vaření v pravěku a středověku, některý věci tam byly dost šílený), ale nejspíš zas tak moc ne. Hlavně ty základní. Maso je prostě lepší zatáhnout, protože je pak šťavnatý, vysušenou hužvu přece nemohli mít rádi ani Babyloňani, a podobně :-)

Zajímalo by vás, jak se žralo v Babylóně? Tak si to klidně můžete vyzkoušet - uvařte si skoro 4000 let starej recept na tuh'u. Podařilo se rozluštit recept z hliněný tabulky, u který se nepředpokládá, že je mladší, než z roku 1730 př.n.l.

Budete potřebovat:

libru jehněčího
olej nebo jehněčí sádlo
sůl
hrnek piva
malou cibuli
hrnek rukoly
hrnek šalotky nebo jarní cibulky
půl hrnku čerstvýho koriandru
lžičku římskýho kmínu
libru řepy
půl hrnku pórku
2 stroužky česneku

Na ozdobení:

dvě lžičky sušeného koriandru
půl hrnku čerstvýho koriandru
půl hrnku pórku

Postup:

V kastrolu rozehřejeme tuk, přidáme jehněčí na kostky a necháme zatáhnout. Přidáme nadrobno nasekanou cibuli a zesklovatíme. V dalším kroku přidáme na kostky nakrájenou řepu, rukolu, koriandr, šalotku/jarní cibulku a římský kmín. Necháme chvíli opékat, přidáme pivo a přivedeme k varu. Následně snížíme teplotu, přidáme pórek a utřený česnek a dusíme asi hodinu, dokud tekutina nezhoustne. Podle potřeby podléváme vodou. Když je jídlo hotové, podáváme zdobené nadrobno nasekaným pórkem a čerstvým a sušeným koriandrem. Podávat můžeme s bulgurem, nebo chlebovou plackou.

Dvě slova se teda nepovedlo rozluštit úplně, jsou tam nejasnosti. Jsou to "samidu" a "suhutinnu". Předpokládá se ale, že samidu je nějakej druh cibule, ale jinej, než "normální". Tady se jako samidu uvádí šalotka nebo jarní cibulka. "Suhutinnu" je pravděpodobně druh pórku.
Problém je samozřejmě taky s pivem, protože pivo, co se dělalo v Babylóně se tomu našemu nepodobá. Docela dobrá náhrada prej je pšeničný pivo v kombinaci s nějakým kyselým pivem. A pokud to chcete mít suprautentický, udělejte si babylónský pivo sami! Recept se nám dochoval v Hymnu Ninkasi, bohyni piva, to určitě vygooglíte. Potřebujete jen pšenici, vodu a datle. Pokud si budete chtít dát svoje bybylonský pivo i k jídlu, a ne jen z něj vařit, měli byste ho pít brčkem a s kamarádama. Pití piva byla pro Babyloňany společenská událost, ale pivo nefiltrovali, proto ty brčka - na dně i na hladině piva sou pak kousky, který pít nechcete.

A pustit si k vaření můžete třeba tohle:

"Hurrian Hymn No. 6" (c.1400 B.C.E.) Ancient Mesopotamian Music Fragment
https://www.youtube.com/watch?v=9c-hmFN610g

SALVATOR: Jak naznačuje třetí sloupec téhle tabulky, rozdíl může být způsobený např. daty a jejich sběrem či odhadem (případně i tím, jaká úmrtí byla ve které kultuře zaznamenáníhodná a jaká ne).

Jenom pro upřesnění (respektive pro ty lidi, co si tuhle tabulku nenajdou na wiki celou), ta čísla uvedená v druhém sloupci jsou předpokládané dožití v okamžiku narození.

Nicméně pokud už se člověk dožil patnácti, tak mohl očekávat dalších 20–30 let navíc k těm patnácti, v Řecku a Římě řekněme dalších 30–40 let.

MATEEJ: A btw pokud bych měl brát doslova "dávnou historii", kde historie je období, o kterým už máme psaný záznamy, na rozdíl od prehistorie, tak by to bylo cca někde mezi 20 a 33 rokama. Docela by mě zajímalo, čím je daná ta nižší dolní hranice v případě Říma oproti Řecku. Docela bych si tipoval celkem intenzivní expanzivní války.

SALVATOR: Statistický vliv dětské úmrtnosti zas až tak známý není, člověk pořád naráží na informaci, že v dávné historii se lidi dožívali v průměru 45-50 let, ale to je číslo vzniklé zprůměrováním, kde ten průměr obrovsky sráží vysoká dětská úmrtnost. Jak píšeš, i v přednovověkých dobách nebyl problém dožít se sedmdesátky, pokud se člověk dožil dospělosti.

(Zdroj: nějaký díl historie.cs, ale už nevím, jestli to bylo o raném středověku u nás nebo dokonce o lovcích mamutů na jižní Moravě, shromáždění historici tam právě tenhle zavedený omyl uváděli na pravou míru).

Asi se obecně celkem ví, že ještě docela nedávno nebyla průměrná délka lidskýho života nic moc. Co je ale taky celkem obecně známo je fakt, že průměr výrazně snižuje vysoká dětská úmrtnost. Takže i když aristokracie je případ sám pro sebe, tak členové britský šlechty měli mezi rokama 1400 - 1550 dost slušnou šanci dožít se 70 let, pokud se dožili 21 let. To se samozřejmě postupně zlepšovalo, během Průmyslový revoluce se v Británii se úmrtnost dětí do 5 let snížila ze 74,5 % (1730–1749) na 31,8 % (1810–1829). No a jelikož situace byla, jaká byla, tak když se dítě dožilo určitýho věku, byla to celkem velká událost, kterou bylo záhodno oslavit. Třeba v Korei maj sérii speciálních oslav, který vlastně nejsou narozeninový. První se slaví Seire, 21 dní po narození, 100 dní po narození je to Baek-il, rok po narození se slaví Dol nebo Doljanchi, pak se slavila dospělost (v 15 u holek, ve 20 u kluků), pak dlouho nic a další speciální oslava je až v 60 letech Hwangap - jednak proto, že dožít se 60 přece jenom bejvalo celkem vyjímečný, i když člověk přežil svoje dětství, jednak proto, že to trvá 60 let, než se celej korejskej zvěrokruh dostane do výchozího bodu (kvůli různejm kombinacím znamení, elementů a asi eště něčeho, nezkoumal sem).

Narazil sem na nějaký fotky z oslavy Baek-il a je to hrozně vtipný:

Velšana Owena Williamse loni sral příliv turistů bez masek, hlavně Angličanů, tak udělal sérii odrazujících plakátů. Mělo to dost ohlas a Angličani prej hojně rušili rezervace ubytování ve Walesu (nepodařilo se mi ověřit). Williams ten nápad dostal, když velšskej úřad pro cestovní ruch postnul tweet "Visit Wales. Later."






People in Wales Are Urging Others to Stay Home Through Sassy Posters
https://www.insider.com/wales-urging-people-to-stay-home-through-sassy-postcards-2020-4

#fakt

Tak sem zpátky z dovolený, mám radost, jak ste tady byli civilizovaný.

TOXICMAN: dík, teď nutně potřebuju rajskou a plněné papriky.

AMANT: to je podobně zlé jako název fóbie z dlouhých slov - hipopotomonstrosesquipedaliofobie :)

Aibohphobia je strach z palindromu.
aibohphobia - Wiktionary
https://en.wiktionary.org/wiki/aibohphobia
Etymology
Deliberately constructed to be a palindrome, combining the suffix -phobia with its reversed spelling.

opakem je Ailihphilia, vasen pro palindromy:)))
ailihphilia - Wiktionary
https://en.wiktionary.org/wiki/ailihphilia#English
Etymology
Deliberately constructed to be a palindrome, combining the suffix -philia with its reversed spelling.

soucasna veda se temto fenomenum ovsem (zatim?) prilis nevenuje. jeji skoda!

Santorio Santorio

člověk, který mj. exaktně zvážil hovna :D Zkrátka italská renesance...


Vytvořil nový obor nazvaný iatrofyzika, který spojoval Galénovo učení s postupy moderní exaktní vědy.

Od roku 1611 vyučoval medicínu na Padovské univerzitě, roku 1614 publikoval svoji stěžejní práci Ars de statica medicina. Navázal v ní na starověkou teorii o tělesných tekutinách ovlivňujících lidské zdraví a snažil se co nejpřesněji měřit jejich vzájemný poměr. Zdokonalil Galileův teploměr, který opatřil stupnicí, vynalezl chirurgický nástroj trokar, koupací postel a pulsilogium jako nástroj k měření tepové frekvence. Pro sledování procesů metabolismu sestrojil „vážicí židli“: díky ní zjistil, že množství potravy, kterou za den snědl, výrazně převyšuje váhu výkalů i jeho přibývání hmotnosti dohromady, což vysvětloval tím, že tělo se přebytečných látek zbavuje „nepostřehnutelným vydechováním“. Byl tak průkopníkem experimentu a přesného měření jako lékařských metod.

#historie #lékařství #vynálezy #renesance

//Renesance jako kulturní epocha vznikla v italském městském státu Florencii a rozšířila se po celé Evropě jako spojnice s antickou kulturou, kterou se snažila znovuoživit a čerpat z ní. Hlavním předmětem zájmu se stalo starověké Řecko.

Santorio Santorio – Wikipedie
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Santorio_Santorio

GANDHI: Možná se chtěli vyhnout nedorozumnění "Pl" vs. "PI"

RUDOLF: zabavna historka, ale kdyz byla znacka Pl zjevnou moznosti proc teda mnohem driv objevena platina ma Pt?:p