SHEALA: leda by měl akademik předkus

SALVATOR: ono hlavně udělat takovýhle zobecnění z hlodavce na člověka je možný na Nyxu, ale ne v akademickém prostředí.

Kdyby jen v Kanadě a v nacistickém Německu. Pošahanci jsou všude.
https://www.archytele.com/how-scraps-were-burned-in-switzerland-in-1965/

RIMSAK: [GAARQ @ Wittgensteinovy lyrické denunciace z nakladatelského podsvětí]

HOWKING: To co je tady jako "krásné" myši je v originále "hedonistic" Požíitkářský, rokzkošnický, prostě hedonistický.

1) klást rovnítko mezi požitkářský a feminizovaný je blbost.
2) předpokládat na základě pokusu s potkanama, že naše civilizace trpí nějakým bujením slabých, feminizovaných mužů s malými až žádnými schopnostmi a žádnými ochrannými instinkty je eště větší blbost.
V lidstvu bylo vždycky nějaký množství neschopnejch ťulpasů a taky bylo v lidstvu vždycky přesvědčení, že dřív bylo líp a současná doba stojí za hovno. Dyť na to máš i auditko. Jenže nějakej pokus na hlodavcích ani jedno nedokazuje.
Vodkud to vůbec máš? Z nějakýho traktátu od Hampla?

SATAI: Hmm, v pozdějších verzích prý experiment zkoušel i na myších. Jednou z nejčastějších kritik je námitka, že neexistuje princip, kterým by se výsledky daly přenést na lidskou populaci. Zejména proto, že očividně není splněna žádná z podmínek, které Calhoun pro myši používal v experimentu.
Jedním místem, o kterém by se dalo v tomto kontextu uvažovat, je přeplněná věznice.


However, results from human studies of crowding proved inconsistent. In an influential series of experiments by the psychologist Jonathan Freedman, individuals employed to carry out tasks under varying conditions of density displayed few pathologies. Focus now shifted away from simply identifying the pathological consequences of density and towards factors that mediated its effects. This was aided by a distinction between “density” as a physical measure and “crowding” as a subjective response. Feeling crowded was determined by a range of social and psychological factors: an individual’s desired level of privacy, their ability to control a situation or their social role. Increased density might be inevitable but human beings were capable of coping with crowding.

Yet this did not mean that Calhoun’s research was rejected. Researchers recognized that Calhoun’s work was not simply about density in a physical sense, as number of individuals-per-square-unit-area, but was about degrees of social interaction. By reducing unwanted interaction through improved design of space – providing prisoners with individual cells or patients with independent living areas – crowding stress could be avoided. This had been the focus of Calhoun’s later research. Through improved design and increased control, Calhoun attempted to develop more collaborative and adaptable rodent communities capable of withstanding greater degrees of density.

Continued problems of prison overcrowding and transport congestion ensure that the subject of crowding stress remains pertinent, but the relevance of Calhoun’s experiments is less commonly acknowledged. Towards the end of his career, Calhoun, who died in 1995, would be increasingly dismayed that it was a simplified, negative message – population density equals pathology – that was more commonly associated with his work, making his contribution seem not only flawed in the human context, but dangerous.

SULTHAN: Fun fact. Calhoun ve skutečnosti použil potkany. Pokus o replikaci stejných výsledků s myšmi, který prováděli jiní vědci, se nezdařil. K overpopulaci (přemyšení?) nikdy nedošlo, jelikož si populace dokázala sama kontrolovat svou velikost, a chování se nijak výrazně nezměnilo oproti kontrolní skupině.

JON: Souhlasím. Ty myši se nemusely o nic snažit, takže prostě jen ztloustly zlenivěly a nudily se (proto třeba homosexualita, btw. technicky jde o bisexualitu). Je potřeba hodně tmářství, aby lenost někdo namapoval na "feminizované" muže.
Našel jsem si schválně jednu ze studií. Není pravdou že rozmnožování se snižovalo. Naopak, sexu měly myši výrazně víc. Ale snižovala se porodnost. A ti "feminizovaní" samci byly ve skutečnosti agresivní vůči všem ostatním a neustále se prali mezi sebou.

HOWKING: experiment zajimavej, preklad desnej a paralely k dnesku jsou tmarsky sracky.

MILKOV: Ты говоришь по-русски, и я тоже. А кто еще? И титров на английском нет. Мне эти фильмы нравистся но боюсь што здесь нет места для них. Но давай поголосовать.

Štóla (sladké pečivo) má poměrně zvláštní historii. Dneska jsme zvyklí na to, že má hodně bohatou chuť, asi jako vylepšená vánočka, jenže původně se pekla coby vánoční postní jídlo, takže se do ní nemohlo dát máslo nebo mléko - to by nebyla dost postní. Tahle situace trvala dost dlouho, až saský kurfiřt Albrecht III. přímo u papeže prolobboval výjimku, která dovolovala do štóly přidávat máslo. Dovoluje to papežský List o másle z roku 1491.

#fakt