MEJLA77: se z toho zesereš, že z tebe půjde rychna na sto honů

MEJLA77: Přesně :D
SALVATOR: Tvl proč sem napsal "králičý"?

SALVATOR: když se ti šprajcne obratel, to by ses nejradši otočil na obrtlíku a skočil napříč do rigólu :D

LORD_DE_SEIS: "(odborně snad "obrtlík okenní s vrutem")" SALVATOR ;)

Ale tohle je dobrá králičý nora. Protože obrtlík je zdrobnělina od obrtel a to je zase příbuzný s obratel a obrtlík, neboli lígr taky může bejt šprajc, od čehož máme zašprajcovat.

SALVATOR: tahle klička se shodou okolností nazývá obrtlík
obrtlík je však zároveň i tohle - podle čehož se říká "Točit se jak na obrtlíku"

MEJLA77: Podle mě jo a zároveň ne. Rigol a rýgl sou sice příbuzný slova, ale v němčině. To zarýglování je nejspíš přímo z němčiny ze slova riegel, což je dodneška závora, zástrčka, petlice. Přesmyčkou buď z riegel nebo už rýgl vzniklo lígr, zalígrovat, přičemž lígr je hlavně takovej ten vrut s křidýlkem (odborně snad "obrtlík okenní s vrutem") kterej se používával na zavření okna nebo dveří ale právě i jiný primitivnější mechanismy na zavření okna nebo dveří - právě závoru/zástrčku/petlici.
A shodou okolností Riegel je v němčině i příkop. Ale taky věšák...

KAIRRA: a močůvka smrdí strašně, možná hůř než hnůj :)

HRAFNAIN: když už tady máme ten jazykový koutek - něco s tím příčným nebo příčit v tom bude - u nás se říká ještě zarýglovat - zavřít (okno, dveře) na kliku (dveře ještě na západku) a zabránit možnosti otevření zvenčí (zarýgloval se na hajzlu, smrad jeden) - což jde chápat i ve významu zapříčit/vzpříčit - prostě je tam kolmo zarážka, která zabrání otevření...

No a pak se ten smrad taky hodně lidem příčí, tak možná existuje i (vz)příčení smradu :D

máti to používá jako cesta je plná rygolů. na výmoly všech tvarů.

proto padáš přes rýgl, páč je napříč
ledažeby nebyl, pak je to jen výmol

Rygol na Valašsku je prohloubenina, původně ve významu rýhy na kraji pole, určené pro stok močůvky :)

Ja znam : “To je rychna, jako kdyz se odkope selka” v pripade ze nekdo napr rozslapne hovno a puch se vyvali vukol.

U nás (haná) je rygol primárně prohloubenina a sekundárně puch :) rychna je taky běžně k slyšení (i k cítění)

RUZOVYKOLOUSEK: HNILOB: SALVATOR: pocházím ze Slezska a rygol/rygól je typicky příkop (lineární prohloubenina podél cesty) a jak tam stéká voda a bordel a občas to tam hnije, zarůstá žabincem apod., tak to rychní - jako rygol :) Také bych jako synonymu rygolu klidně použil "kanál" - no a to už je většinou dost smradlavá záležitost

RUZOVYKOLOUSEK: Jo takhle, jo to by bylo možný.

HNILOB: Jj, právě v tom významu sem to myslel, přičemž strouha nebo příkop, to mi významově v zásadě splývá.

SALVATOR: na severni morave je slovo rychna/smrad celkem bezne. Slovo rygol "tam" znamena prohloubenina. Typicky kdyz jedes na kole a skoncis v prikopu alias rygolu.

SALVATOR: rigol jako smrad je aj v hantecu, nepletu-li se. Ale je to imho odvozeno z rigólu jako příkopu (takže je to taková elipsa, smrad jak z rigolu, takže to 'je rigol'). Snad to teda chápu už dvacet let správně :)

MEJLA77: Slovo rychna nebo rychnit sem teda neslyšel. Ale kolegyně z Vysočiny zase říkala zápachu rigol, což je pro mě teda záhada dodneška, proč. Pro mě je to odjakživa strouha.

To mně připomnělo, že rychna, rychnit apod. pochází z německého riechen - zápach... jen nevím jak se to dostalo do názvu Rychnova...
Ještě bych přejmenoval dvě místa a to Kralický Sněžník na Sněžnický Králík a ten Rychnov nad Kněžnou na Kněžnov nad Rychnou - rádo se stalo :)

#kecy