HRAFNAIN: no wikipedie píše, že "V prvohorách došlo k nárůstu rozmanitosti a v pennsylvanu (karbon, před 320–286 miliony lety) se podle fosilních nálezů již vyskytovaly všechny hlavní skupiny hub, jak je známé ze současnosti"

takže se domnívám, že dřevokazné houby v době, kdy se zadělávalo na černé uhlí, už byly plně při chuti :)

GREATDRAKE: nějak se mě to s těma houbama nezdá...

Paleopyrenomycites devonicus – nejstarší a současně nejlépe zachovalá fosilie
vřeckovýtrusné houby, jež byla datována do devonu, před 410 miliony let. Jde o několik lahvicovitých plodnic typu peritecium,zanořených ve stonku primitivní plavuně Asteroxylon mackiei

Narazil jsem na tenhle španělský blog, který se zabývá objasňováním a vysvětlováním v česku docela obecně známých věcí ve španělštině.
Nečekaně se tam objeví třeba
Mundo Checo: The Plastic People Of the Universe (I)
http://mundocheco.blogspot.com/2011/06/plastic-people-of-universe-i.html?m=1
Nebo
Mundo Checo: Los checos y el ejército
http://mundocheco.blogspot.com/2011/06/los-checos-y-el-ejercito.html?m=1

Líbí se mi srozumitelnost autorovy španělštiny. Je to vhodné i pro mírně pokročilé a témata stojí zato si hodit do překladače.

Náhled z překladače o pochopení vojáka Švejka alias netradiční náhled do české historie:

Je známo, že Češi nikdy nebyli příliš bojovný národ. Tradičně zůstávali spíše stranou moci, nechali Němce, Poláky, Rakušany, Rusy a další národy vtrhnout do své země po staletí a spíše přežívali na okraji všech z nich. Jazyková bariéra češtiny (poměrně komplikovaný jazyk) jim dala jakousi „samostatnost v závislosti“. V českých zemích mohl vládnout rakousko-uherský císař, ale pouze Češi mluvili oběma jazyky a účastnili se obou životů, zatímco Rakušané zůstali české kultuře cizí, protože jí nebyli schopni rozumět.
Češi tak měli po staletí nezávislost (ne explicitní, ale implicitní) založenou na jejich kultuře, nikoli na jejich zbraních. Uchýlili se do svého piva a do svých „lodí“ [loď, vyslov „jalupa“ je prostá chata, kterou si Češi postavili na odlehlém místě a kde trávili víkend mimo komunistických špionů a totalitních zákazů] .
Nejznámější český voják: „Dobrý voják Švejk“, o kterém jsem zde již mluvil při více příležitostech, nevynikal svou statečností, ani svou arogancí, ani svými zásluhami. Vynikal svou hloupostí! Tento český Quijote byl nemotorný a opilý voják, který se účastnil první světové války a který nedělal nic jiného, ​​než že zmatkoval a dělal problémy svým šéfům.
Inu, historie se opakuje a Švejkové se množí. Přes kamaráda (Craig Cravens) jsem dnes narazil na toto video českých vojáků. Není to zbytečné:

Břečťan kvete na podzim. Některé druhy včel jsou na tom dokonce závislé, coby na zdroji pylu v době kdy už je ho málo. (právě jsem málem vrazil do silně hučícího břečťanového porostu hlavou)

SALVATOR: Ha, našel sem tohle:

"princip ošetření dřeva volskou krví spočívá v tom, že dřevokazný hmyz a někteří další škůdci nenapají a nenapadají živočišné materiály a materiály podobnými látkami ošetřené, pak by asi šlo použít i např. lůj, krev prý funguje i po staletích, pokud nejsou závady které způsobují větší vlhkost dřeva apod."

Repase nátěru volskou krví? - Diskuzní fórum TZB-info
https://forum.tzb-info.cz/104312-repase-nateru-volskou-krvi/vse

90% uhlí pochází z období Karbonu. Tehdy byla zem hustě pokrytá stromy, ale ještě neexistovaly houby a mikroorganismy schopné zpracovávat dřevo. Takže strom buď stál, shořel nebo spadl... a ležel. A byl to právě tlak (a teplo) té obrovské masy spadaných stromů (které by se v současné době rychle rozložily a tím vrátily uhlík do oběhu) který radikálně urychlil tvorbu uhlí. Od toho má ono období své jméno.

Návazný fakt je, že to bylo období s výrazně vyšším procentem kyslíku ve vzduchu. Což vedlo k tomu že hmyz byl výrazně větší (velikost hmyzu je limitovaná díky tomu, že nemá plíce a kyslík získává vzdušnicemi v těle a tedy od určité velikosti by se tělo nezvládlo okysličovat) Představte si tedy třeba masožravé vážky s rozpětím křídel 70cm.

( více viz Karbon/Carboniferous period/Carboniferous insect size na wiki)

Bylo to samozřejmě také, nevyhnutelně, období celokontinentálních lesních pozarů.

ERRTU: v mnoha románských jazyků se taky tělocvičně říká podobným slovem, včetně angličtiny. I u nás se už dneska běžně říká, že se jde do "gymu".

Taky bych upozornil na souvislost se slovem gymnastika.

puvodni vyznam slova Gymnasium, kterym oznacujeme jisty typ stredni skoly, vychazi ze staroreckeho Gymnasion.
ovsem Gymnasion nebyla puvodne skola, ale tvz misto pro nahe cviceni (gymnos = nahy). technicky telocvicna ve ktere se zejmena mladici/ce mohli zdokonalovat v lehkych atletitach, trenovat na olympiadu atd. az pozdeji se tam zacaly poradak i prednasky fylozofu a ruznych myslitelu az doslo rozmachu kalos kai agatho (krasny a dobry), coz byl fylozificky smer ze krasa a dobro jde ruku v ruce a ve zdravem tele zdravy duch. predobraz nasim idealnich galantnich a cestnych rytiru.

Kalokagathia byla hodne in od konce 18. stoleti a stala za vzkrisenim modernich olympijskych her. ty puvodni anticke se konaly od 776 prnl do 393 nl, nez je Flavius Theodosius definitivne zakazuje. btw po jeho smrti se Rim definitivne rozpada, takze pouceni zni: chces-li kralovstvi sve v miru uchovati pro sve i budouci, neser se vole do olympiady :)

Kalokagathia se take stala ze jakymsi fundamentalnim zakladem telesne vychovy a sportu a kupr. na jejich myslenkach vzniklo u nas Sokolske hnuti.

KUATO: tak vyschlá krev obsahuje 15% dusíku, smysl to dává.
Na druhou stranu impregnovat v něm dřevo moc ne, bo se nevsákne dost hluboko, aby to mělo nějakej preservační účinek a vysokej obsah železa taky nepomůže k nějakému dlouhodobému efektu. Jediný mě známý užití krve v tradičním stavebnictví používali Číňani, který jí přimíchávali do portlanskýho cementu, kde sloužila jako katalyzátor reakce a zpevňovala spojení malty a kamene/dřeva.

ANNIKA: kdysi když ještě žili moji prarodiče, tak mi připomínali, že když se zabije prase nebo býk, že ať mě ani nenapadne tu krev vylít do kanálu, protože je to vynikající hnojivo.. divil bych se, kdyby to nějak nefungovalo, protože jinak by se nejspíš taková fáma (kór v křesťanským světě, kde musela mít statut pomalu černé magie, kdyby se nad tím nějaký farář zamyslel) nevznikla a tisíce let se neudržela.. :o)

TRISSIE: No vida, a my se osvíceným ezop... panim s kaliskem menstruační krve proklatě nízko nad květináčem trapně smějeme!

dovolim si repost kolegy DOGTORRR z ustavu protoze tohle by nemelo zapadnou :)

Lékařský předpis pro Winstona Churchila, aby mohl v Amercice během prohibice konzumovat alkohol ze zdravotních důvodů.

NELLAS: meridián, co? ;]

jenom doplnim zajímavostí z wiki:

"Rozdíl slunečního času mezi jednotlivými regiony České republiky je maximálně 27 minut (nejvíce mezi západem a východem státu). Zejména v ranních a večerních hodinách může být rozdíl v postavení slunce mezi vzdálenějšími částmi České republiky zřetelný; například v Ostravě vychází slunce dříve než v Chebu, což je dobře patrné například na snímcích z webkamer. "

O "pravém poledni" někdy příště, to můžu vždycky vyletět z kůže, když v rádiu zahlásí "pravý poledne" ve 12:00 SELČ :P

Znovu jsem se dostala k přečtení článku na Wiki (díky, vegeto):

Pražský poledník (14°25'17“ východní délky) prochází Staroměstským náměstím v Praze. Historicky byl definován stínem Mariánského sloupu v pravé poledne.

Měření času
Staroměstský orloj na daném náměstí sloužil k určování času již od 15. století. Seřizoval se podle slunečních hodin na věži. Od roku 1652 sloužil tento poledník ze sloupu k určování poledne na Starém Městě. Pro Nové Město tehdy sloužil k určování času Novoměstský orloj.

Roku 1784 dochází ke spojení měst pražských a vzniká Praha. Do té doby tedy nešlo o „pražský poledník“; tak se nazývá až od 20. století.

Od 18. století byl pražský čas (Tempus Pragense) určován v Klementinu na Astronomické věži za pomoci poledních štěrbinových slunečních hodin. Časový rozdíl mezi Klementinem a Staroměstským náměstím činí asi 1 sekundu, což pro běžný život bylo možno zanedbat. Od roku 1842 bylo pražské poledne oznamováno máváním praporu z věže Klementina, které bylo navíc v období od roku 1891 do roku 1925/1926 doprovázeno střelbou z děla a fanfáry číslo XIX.

Deska v dlažbě
Dříve dlažba na náměstí nebyla stabilní a „když měla být na náměstí nějaká sláva, dlažba se prostě vytrhala a celá plocha se vysypala pískem“. V 19. století je polední stín vyznačen dlažbou. Od roku 1912 se v Praze používá středoevropský čas a nikoli již sluneční čas, takže vyznačení poledne přestává mít smysl. Při stržení sloupu se z polední čáry u slunečních hodin stává pouze poledník. Při předláždění náměstí roku 1987 byl poledník „nově vyznačen“ v dlažbě 10 metrů dlouhou linkou a bronzovou deskou s českým a latinským nápisem:

POLEDNÍK, PODLE NĚHOŽ BYL V MINULOSTI ŘÍZEN PRAŽSKÝ ČAS
MERIDIANUS QUO OLIM TEMPUS PRAGENSE DIRIGEBATUR.