Narazil jsem na tenhle španělský blog, který se zabývá objasňováním a vysvětlováním v česku docela obecně známých věcí ve španělštině.
Nečekaně se tam objeví třeba
Mundo Checo: The Plastic People Of the Universe (I)http://mundocheco.blogspot.com/2011/06/plastic-people-of-universe-i.html?m=1Nebo
Mundo Checo: Los checos y el ejércitohttp://mundocheco.blogspot.com/2011/06/los-checos-y-el-ejercito.html?m=1Líbí se mi srozumitelnost autorovy španělštiny. Je to vhodné i pro mírně pokročilé a témata stojí zato si hodit do překladače.
Náhled z překladače o pochopení vojáka Švejka alias netradiční náhled do české historie:
Je známo, že Češi nikdy nebyli příliš bojovný národ. Tradičně zůstávali spíše stranou moci, nechali Němce, Poláky, Rakušany, Rusy a další národy vtrhnout do své země po staletí a spíše přežívali na okraji všech z nich. Jazyková bariéra češtiny (poměrně komplikovaný jazyk) jim dala jakousi „samostatnost v závislosti“. V českých zemích mohl vládnout rakousko-uherský císař, ale pouze Češi mluvili oběma jazyky a účastnili se obou životů, zatímco Rakušané zůstali české kultuře cizí, protože jí nebyli schopni rozumět.
Češi tak měli po staletí nezávislost (ne explicitní, ale implicitní) založenou na jejich kultuře, nikoli na jejich zbraních. Uchýlili se do svého piva a do svých „lodí“ [loď, vyslov „jalupa“ je prostá chata, kterou si Češi postavili na odlehlém místě a kde trávili víkend mimo komunistických špionů a totalitních zákazů] .
Nejznámější český voják: „Dobrý voják Švejk“, o kterém jsem zde již mluvil při více příležitostech, nevynikal svou statečností, ani svou arogancí, ani svými zásluhami. Vynikal svou hloupostí! Tento český Quijote byl nemotorný a opilý voják, který se účastnil první světové války a který nedělal nic jiného, než že zmatkoval a dělal problémy svým šéfům.
Inu, historie se opakuje a Švejkové se množí. Přes kamaráda (Craig Cravens) jsem dnes narazil na toto video českých vojáků. Není to zbytečné: