SALVATOR: S tim se poji zajimavy fakt, ze moderni cestinu vlastne vymysleli obrozenci, jejichz primarnim jazykem byla nemcina. Takze proste vzali nemecke idiomy a to, co neexistovalo v cestine, si vymysleli. Dusledkem je, ze nemcina a cestina maji velmi podobna vyjadreni, coz je pomerne jedinecne u tak odlisnych jazyku.

Pozastavili jste se někdy nad tím, jakej původ má slovní spojení "jádro pudla"? Pochází to z Goetheova Fausta, kde Mefistofeles sleduje Fausta právě v podobě černýho pudla. Když vyjeví svoji pravou podobu a Faustovi dojde skutečná podstata věci, zvolá „Das also war des Pudels Kern!", česky právě "To tedy bylo jádro pudla!" Rčení se tím pádem používá i v němčině.
Jen by mě teda zajímalo, jak Goethe přišel na to, že zrovna pudlik je ten pravej.

SULTHAN: Najednou zápal některých nyxáků pro gymnastky dává smysl :D

Alkohol sa pri varení neodporuje tak ako by sme očakávali:

Používate pri varení alkohol? Na TOTO si dávajte veľký pozor!
https://smechlapi.noviny.sk/chill/246701-pouzivate-pri-vareni-alkohol-na-toto-si-davajte-velky-pozor

HUGILA: když už sem se štoural v houbách, tak jsem se ještě zeptal googlu na Prototaxites.

Ve své době to byly nejvyšší/největší suchozemské organismy, 8 metrů vysoké houby. Aneb na houby s motorovou pilou :)
Prototaxites - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Prototaxites

HRAFNAIN: no wikipedie píše, že "V prvohorách došlo k nárůstu rozmanitosti a v pennsylvanu (karbon, před 320–286 miliony lety) se podle fosilních nálezů již vyskytovaly všechny hlavní skupiny hub, jak je známé ze současnosti"

takže se domnívám, že dřevokazné houby v době, kdy se zadělávalo na černé uhlí, už byly plně při chuti :)

GREATDRAKE: nějak se mě to s těma houbama nezdá...

Paleopyrenomycites devonicus – nejstarší a současně nejlépe zachovalá fosilie
vřeckovýtrusné houby, jež byla datována do devonu, před 410 miliony let. Jde o několik lahvicovitých plodnic typu peritecium,zanořených ve stonku primitivní plavuně Asteroxylon mackiei

Narazil jsem na tenhle španělský blog, který se zabývá objasňováním a vysvětlováním v česku docela obecně známých věcí ve španělštině.
Nečekaně se tam objeví třeba
Mundo Checo: The Plastic People Of the Universe (I)
http://mundocheco.blogspot.com/2011/06/plastic-people-of-universe-i.html?m=1
Nebo
Mundo Checo: Los checos y el ejército
http://mundocheco.blogspot.com/2011/06/los-checos-y-el-ejercito.html?m=1

Líbí se mi srozumitelnost autorovy španělštiny. Je to vhodné i pro mírně pokročilé a témata stojí zato si hodit do překladače.

Náhled z překladače o pochopení vojáka Švejka alias netradiční náhled do české historie:

Je známo, že Češi nikdy nebyli příliš bojovný národ. Tradičně zůstávali spíše stranou moci, nechali Němce, Poláky, Rakušany, Rusy a další národy vtrhnout do své země po staletí a spíše přežívali na okraji všech z nich. Jazyková bariéra češtiny (poměrně komplikovaný jazyk) jim dala jakousi „samostatnost v závislosti“. V českých zemích mohl vládnout rakousko-uherský císař, ale pouze Češi mluvili oběma jazyky a účastnili se obou životů, zatímco Rakušané zůstali české kultuře cizí, protože jí nebyli schopni rozumět.
Češi tak měli po staletí nezávislost (ne explicitní, ale implicitní) založenou na jejich kultuře, nikoli na jejich zbraních. Uchýlili se do svého piva a do svých „lodí“ [loď, vyslov „jalupa“ je prostá chata, kterou si Češi postavili na odlehlém místě a kde trávili víkend mimo komunistických špionů a totalitních zákazů] .
Nejznámější český voják: „Dobrý voják Švejk“, o kterém jsem zde již mluvil při více příležitostech, nevynikal svou statečností, ani svou arogancí, ani svými zásluhami. Vynikal svou hloupostí! Tento český Quijote byl nemotorný a opilý voják, který se účastnil první světové války a který nedělal nic jiného, ​​než že zmatkoval a dělal problémy svým šéfům.
Inu, historie se opakuje a Švejkové se množí. Přes kamaráda (Craig Cravens) jsem dnes narazil na toto video českých vojáků. Není to zbytečné:

Břečťan kvete na podzim. Některé druhy včel jsou na tom dokonce závislé, coby na zdroji pylu v době kdy už je ho málo. (právě jsem málem vrazil do silně hučícího břečťanového porostu hlavou)

SALVATOR: Ha, našel sem tohle:

"princip ošetření dřeva volskou krví spočívá v tom, že dřevokazný hmyz a někteří další škůdci nenapají a nenapadají živočišné materiály a materiály podobnými látkami ošetřené, pak by asi šlo použít i např. lůj, krev prý funguje i po staletích, pokud nejsou závady které způsobují větší vlhkost dřeva apod."

Repase nátěru volskou krví? - Diskuzní fórum TZB-info
https://forum.tzb-info.cz/104312-repase-nateru-volskou-krvi/vse

90% uhlí pochází z období Karbonu. Tehdy byla zem hustě pokrytá stromy, ale ještě neexistovaly houby a mikroorganismy schopné zpracovávat dřevo. Takže strom buď stál, shořel nebo spadl... a ležel. A byl to právě tlak (a teplo) té obrovské masy spadaných stromů (které by se v současné době rychle rozložily a tím vrátily uhlík do oběhu) který radikálně urychlil tvorbu uhlí. Od toho má ono období své jméno.

Návazný fakt je, že to bylo období s výrazně vyšším procentem kyslíku ve vzduchu. Což vedlo k tomu že hmyz byl výrazně větší (velikost hmyzu je limitovaná díky tomu, že nemá plíce a kyslík získává vzdušnicemi v těle a tedy od určité velikosti by se tělo nezvládlo okysličovat) Představte si tedy třeba masožravé vážky s rozpětím křídel 70cm.

( více viz Karbon/Carboniferous period/Carboniferous insect size na wiki)

Bylo to samozřejmě také, nevyhnutelně, období celokontinentálních lesních pozarů.

ERRTU: v mnoha románských jazyků se taky tělocvičně říká podobným slovem, včetně angličtiny. I u nás se už dneska běžně říká, že se jde do "gymu".

Taky bych upozornil na souvislost se slovem gymnastika.