AUDIAC: Já bych jim tolik nekřivdil. Pokud v češtině názvy nebyly, nebo "jen" latinský, asi dávalo docela smysl vytvořit je a sáhnout přitom do jazyka nám nejbližšího, což byla možná trochu paradoxně zrovna němčina.

GUMBA: Heh, zrovna sem si čistě ze zvědavosti udělal takovou malou tabulku pro srovnání, protože se evidentně strašně nudim... Zrovna u těch germánskejch jazyků (alemánsština, afrikánština, na němčinu sem se vykašlal) je ten způsob vzniku českejch názvů hezky vidět.

AUDIAC: Ty nejběžnější prvky má spousta jazyků "svoje", pravda, čeština v tom šla asi trochu dál (zas ale na latinu nemáme, ti římští obrozenci se úplně zbláznili). Na druhou stranu Preslovy koncovky v chemickém názvosloví jsou poměrně unikátní a leckdo nám to závidí. A nemají to ani leckteré jiné národy, třebaže by to jejich gramatika bývala zvládala. Např. polština si pomáhá předponami nad-/pod-, protože (pokud se nepletu) mají koncovky jen -owy a -awy. Ale zas mají ciekły azot, což mi zní lahodněji než náš kapalný dusík :-)

AUDIAC: A to opomíjíš zavrhnutý kazík, ďasík, voník, nebesník a podobné

GUMBA: Jo, například mě asi nepřestane překvapovat polský slovo bekon pro slaninu.

SALVATOR: Můj oblíbený příklad této provázanosti Nj a Čj je:
"Mit einem unseren Dort, der Hunger ist der dort!"
(S tím naším dortem je hlad ten tam!)
:-)

Mimochodem, abych byl i trochu k tématu, práce obrozenců ve smyslu vymýšlení nových slov lze dobře ilustrovat na srovnání češtiny s polštinou. Kde čeština má "původně-znějící" slovo, polština často natvrdo přejala něco z němčiny, francouzštiny apod. (případně z latiny skrz ty vyjmenované jazyky).

DEADSLUT: Asi mi úplně nedochází, jak to myslíš. Můžeš dát nějakej příklad?

MAKROUSEK: jo, amatérsky mi přijde, že němčina se oproti angličtině mnohem snáz dá (do nějaký úrovně) překládat doslova a zdá se mi, že různý významy jednoho slova maj mnohem větší překryv, oproti tomu někdy frustrujícímu rozstřelu kontextů v AJ.

SALVATOR: S tim se poji zajimavy fakt, ze moderni cestinu vlastne vymysleli obrozenci, jejichz primarnim jazykem byla nemcina. Takze proste vzali nemecke idiomy a to, co neexistovalo v cestine, si vymysleli. Dusledkem je, ze nemcina a cestina maji velmi podobna vyjadreni, coz je pomerne jedinecne u tak odlisnych jazyku.

Pozastavili jste se někdy nad tím, jakej původ má slovní spojení "jádro pudla"? Pochází to z Goetheova Fausta, kde Mefistofeles sleduje Fausta právě v podobě černýho pudla. Když vyjeví svoji pravou podobu a Faustovi dojde skutečná podstata věci, zvolá „Das also war des Pudels Kern!", česky právě "To tedy bylo jádro pudla!" Rčení se tím pádem používá i v němčině.
Jen by mě teda zajímalo, jak Goethe přišel na to, že zrovna pudlik je ten pravej.

SULTHAN: Najednou zápal některých nyxáků pro gymnastky dává smysl :D

Alkohol sa pri varení neodporuje tak ako by sme očakávali:

Používate pri varení alkohol? Na TOTO si dávajte veľký pozor!
https://smechlapi.noviny.sk/chill/246701-pouzivate-pri-vareni-alkohol-na-toto-si-davajte-velky-pozor

HUGILA: když už sem se štoural v houbách, tak jsem se ještě zeptal googlu na Prototaxites.

Ve své době to byly nejvyšší/největší suchozemské organismy, 8 metrů vysoké houby. Aneb na houby s motorovou pilou :)
Prototaxites - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Prototaxites

HRAFNAIN: no wikipedie píše, že "V prvohorách došlo k nárůstu rozmanitosti a v pennsylvanu (karbon, před 320–286 miliony lety) se podle fosilních nálezů již vyskytovaly všechny hlavní skupiny hub, jak je známé ze současnosti"

takže se domnívám, že dřevokazné houby v době, kdy se zadělávalo na černé uhlí, už byly plně při chuti :)

GREATDRAKE: nějak se mě to s těma houbama nezdá...

Paleopyrenomycites devonicus – nejstarší a současně nejlépe zachovalá fosilie
vřeckovýtrusné houby, jež byla datována do devonu, před 410 miliony let. Jde o několik lahvicovitých plodnic typu peritecium,zanořených ve stonku primitivní plavuně Asteroxylon mackiei