Roku 1825 zoolog Georges-Frédéric Cuvier popsal nový druh šelmy. Pojmenoval ji Ailurus fulgens, v překladu z latiny „zářící kočka“. Ve francouzštině pro ni pak zvolil jméno panda, čímž se postaral o nekonečné dohady, kde to slovo vzal. Snad z nepálského výrazu, který znamená „jedlík bambusu“. Současně však projevil značnou erudici, když svou „zářící kočku“ zařadil mezi mývaly.
Za Kanálem vzbudil Francouz Cuvier svým popisem značnou nevoli, protože pandu červenou již dříve odborné veřejnosti prezentoval Thomas Hardwicke. Svůj popis však nepublikoval, a tak měl smůlu. Na druhou stranu to byli Britové, kdo pandu červenou roku 1869 jako první získali do zoo, samozřejmě do té londýnské. Bohužel její pracovníci, si nepřečetli, co napsal jejich krajan Hodgson (totiž že pandy přijímaly v zajetí pouze rýži, mléko a vejce), a pokoušeli se svou pandu krmit masem. Když neprospívala, vzal ji prý vrchní dozorce Bartlett na procházku. Tam se nebohá panda vrhla na poupata růží a plody okrasných hrušní.
V témže roce však opět vstoupil do hry Francouz. Tentokrát to byl misionář Armand David, který v Číně získal kožešinu velké černobílé šelmy. Vzápětí pro ni navrhl vědecké jméno Ursus melanoleucus, tedy černobílý medvěd. Ano, šlo o pandu velkou, byť toto jméno dostala až později.
Mezi oběma asijskými šelmami, které se živí bambusem, sice byly zřejmé rozdíly, ale úsudek mnoha badatelů zcela zastřely jejich podobnosti. Z nich nejdůležitější je, že obě mají druhý „palec“ umístěný na opačné straně přední tlapy než palec skutečný. V obou případech je „pandin palec“ tvořen zápěstní kostí a usnadňuje pojídání bambusu. Mj. tato shoda nicméně vedla k přesvědčení, že obě pandy jsou si blízce příbuzné a Davidův černobílý medvěd byl pojmenován panda. Panda velká.
Omyl spojující obě pandy do blízké příbuznosti měl silné kořeny a nezvratně se začal drolit relativně nedávno. Sice nebylo pochyb, že panda velká je příbuzná medvědům, ale potíž byla s pandou červenou. Až genetické analýzy ukázaly, jak blízko pravdě byl Cuvier, když ji zařadil po bok mývalům. Panda červená, která má svou vlastní čeleď, dnes spadá do kladu Musteloidea, tudíž do společnosti lasicovitých, medvídkovitých (zahrnujících mývaly) a skunkovitých šelem.
(Opět bezostyšně vykradu
Bobka.)