87HIGHFLYER: Jo tak :-D. Ale uznej, že proč někdo psal na zeď, že upek chleba, je taky hodno pozastavení.
No ono to původně bylo dost jednoduchý. Původně byl římskej kalendář lunární, jako asi naprostá většina nejstarších kalendářů, takže základem pro počítání čehokoliv byla perioda mezi fázema měsíce a ty termíny kalendy, nony a idy prostě jen připadaly na fáze měsíce. Kalendy označovaly nov, nony první čtvrť, idy úplněk. Předpokládám, že původně existoval i termín pro poslední čtvrť, ale nevím jakej ani proč se přestal používat. No a dny v měsíci se prostě jen počítaly, jako kolik zbejvá, takže třeba "tři dny do úplňku druhýho měsíce". Akorát pak se postupně přešlo přes lunisolární kalendář na solární, kdy základem počítání je perioda oběhu Země kolem Slunce. Tím, že se změnil základ počítání, tak by přestaly sedět ty termíny, protože kalendářní měsíce přestaly odpovídat lunárním měsícům. Tak se kalendy, nony a idy prostě jen zafixovaly na konkrétní datum kalendářních měsíců. A vlastně se moc nezměnilo, protože pokud původně idy označovaly polovinu lunárního měsíce, pak po zafixování dál označovaly polovinu měsíce, jen teď už kalendářního a ve způsobu vyjadřování "X dní do Y" se mohlo vesele pokračovat, aniž by se měnil úzus.