This photo from 1902 shows French knife grinders. They would work on their stomachs in order to save their backs from being hunched all day.

They were also encouraged to bring their dogs to work to keep them company and also act as mini heaters by having them rest on their owners' legs.

They were also called ventres jaunes ("yellow bellies" in English) because of the yellow dust that would be released from the grinding wheel.

HAR4NT: Ano, dá se říct, že Sv je hodně velkej. Ale jak na co. Ony jsou to vlastně jakoby dvě disciplíny: jedna je radiační ochrana, kdy prostě chceš minimalizovat vystavení lidí ionizujícímu záření. Tam se právě nejvíce používají sieverty (a jde typicky o nějaké mili nebo mikrosieverty za rok). Jde tam hodně o statistiku (šanci na zhoubné bujení vlivem ionizujícího záření), a prostě každý mikrosievert navíc se počítá (proto laborant odchází do vedlejší místností i u "hloupého" rentgenu). Lidi se hádají jestli existuje nebo neexistuje prahová dávka atd atd. A ten druhý svět je tohle masivní ozařování "najednou", např. při radioterapii nebo těchle nehodách, kdy jde relativně o obří dávky v krátkém období. Jenomže to je fakt jiná liga, vlastně i jiný sport. Už nejde o statistiku (nebo jen minimálně - je vystavena jen omezená oblast těla a ty zasažené buňky to stejně mají spočítané). Samozřejmě nějaká dlouhodobá rizika (statistická) to s sebou taky nese, ale prostě nejde to přímo úměrně převádět - jakože když někdo dostane během měsíce 40 Gy protonů do prostaty, přepočítá to na pár set Sv a srovná s povolenou roční dávkou 50 mikroSv pro běžného civila, tak se zděsí a myslí si, že má najednou milionkrát větší pravděpodobnost nějakého bujení, tak to není. Taky pro ozařování se používají spíše ty graye než sieverty (on taky jde v takové situaci dost blbě spočítat ten biologický ekvivalent, a tak se to v Sv nevyjadřuje).

jste mi připomněli tenhle error, tam ale bohužel nešlo o náhodnej květák v paprsku protonů, naopak to trvalo celkem dlouho a vyžádalo si dost obětí, než se našla chyba

History's Worst Software Error
https://www.youtube.com/watch?v=Ap0orGCiou8

HAR4NT: Jen bych pro představu, kolik ten nebohý doktorand dostal, přidal pár srovnávacích poznámek:
1) při radioterapii se typicky používají dávky několika desítek grayů (Gy), a tato celková dávka je rozložená do spousty denních "fragmentů" (např. 50 Gy ve 25 dnech během 5 týdnů, tj. po 2 Gy denně). Jeden Gy odpovídá jednomu J/kg (joule na kilogram). To se může zdát málo, protože např. na ohřátí 1 kg člověka (= vlastně vody) o jeden °C potřebujete o více než tři řády více tepla/energie. Je ale potřeba si uvědomit, že při použitých energiích (v radioterapii je to u protonů někde 1-100 MeV, tou energií se zaměřuje hloubka vniku do pacienta, ideálně aby se to deponovalo tam, kde má - v nádoru - a co nejméně ve zdravých tkáních) to záření prakticky neohřívá (resp. zanedbatelně), hlavně to je čistá destrukce na atomární úrovni. Proton je hmotný a nabitý, může tak interagovat se vším, z čeho je člověk vyroben (elektrony i jádra, v těch MeV jsou to hlavně elektrony, tj. atomy jako celek). Zasáhne atom, rozstřelí elektrony a vyrazí i ten zbylý iont z molekuly pryč, iont je natolik urychlen, že zasáhne další molekuly a rozmlatí se takhle lavinovitě široké okolí.

2) celková dávka v tisících sievertů (Sv) je opravdu masivní. V sievertech měří ekvivalentní dávka, jeden Sv je roven jednomu Gy pro fotony (gamma záření a rtg), ale pro hmotné částice je biologický účinek násobně vyšší, takže 1 Gy u vysokoenergetických protonů vyvolá ekvivalent třeba 5 nebo 10 Sv. Dostal tedy v krátkém okamžiku něco jako stovky Gy, tj. asi cca stonásobek toho, co se používá v protonové radioterapii jako denní fragment (~ 2 Gy).

3) je to trochu neintuitivní, ale mnohem vyšší energie protonů vlastně neudělají (úměrně) větší paseku. Těch 76 GeVů už je prostě tolik kinetické energie a tak vysoká rychlost, že vlastně proton "nemá dost času" s atomy (elektrony) zainteragovat a už je venku z těla. (Fyzikálně: účinný průřez pro jeho interakci s elektrony/atomy je mnohem nižší. Ale zas např. je brutálně vyšší průřez pro interakci s jádry, takže to místo atomů rozmlacuje jádra - proto se to v tom urychlovači taky používá, zajímají je interakce s atomovými jádry. Pro ještě vyšší energie - např. LHC v CERNu - už to interaguje s nukleony a kvarky v nich atd.) Ty srážky s elektrony/atomy jsou při energiích nad GeV mnohem více elastické (tj. méně energie se při nich deponuje do atomů - ale zas to už může trefovat jádra). Nicméně i tak to pořád samozřejmě udělá nesmírnou paseku, protože těch protonů v tom běamu je hodně (vysoká briliance). Ale tipuju, že kdyby ten svazek měl místo 76 GeVů "jen" 76 MeVů a stejnou brilianci, tak se mu ta hlava nejspíš na místě vypařila (přeháním), takhle většina energie vlastně prošla skrz.

https://x.com/Rainmaker1973/status/1719756918019826174?s=20

Did you know?

Germany has a techno party on a train

"Techno Train Nürnberg" is a 7-hour rave on a non-stop train ride through scenic Bavaria, from Nuremberg to Munich. The party doesn’t end there, though, as there’s an afterparty in the Bavarian capital

Techno Train 2023 Nürnberg
https://www.youtube.com/watch?v=TB7ZTtxuCNs

MARASAN: pripomnelo jednoho trochu vetsiho klikare
Anatoli Petrovich Bugorski (Russian: Анатолий Петрович Бугорский; born 25 June 1942) is a Russian retired particle physicist. He is known for surviving a radiation accident in 1978, when a high-energy proton beam from a particle accelerator passed through his brain.

On 13 July 1978, Bugorski was checking a malfunctioning piece of equipment when the safety mechanisms failed. Bugorski was leaning over the equipment when he stuck his head in the path of the 76 GeV proton beam. Reportedly, he saw a flash "brighter than a thousand suns" but did not feel any pain.[1] The beam passed through the back of his head, the occipital and temporal lobes of his brain, the left middle ear, and out through the left hand side of his nose. The exposed parts of his head received a local dose of 200,000 to 300,000 roentgens (2,000 to 3,000 Sieverts).[3] Bugorski understood the severity of what had happened, but continued working on the malfunctioning equipment, and initially opted not to tell anyone what had happened.
Anatoli Bugorski - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Anatoli_Bugorski

Vosa Aha ha. Americký entomolog a milovník vos, Howard Ensign Evans, cestoval koncem 70. let po Austrálii a shromáždil řadu vos. Dvě z těchto vos poslal kolegovi entomologovi Arnoldu S. Menkemu. Když se Menke podíval na vosy, zvolal: „Aha! Nový druh!" na což jeho kolega Eric Grissell pochybovačně odpověděl: "ha!"
První druh pojmenoval Aha evansi po muži, který ho našel, a druhý pojmenoval Aha ha. Menke dokonce změnil poznávací značku na svém autě na „AHA HA“. Tyto vosy jsou známé tím, že jsou osamělými lovci a vstřikují svá vajíčka do nic netušících hmyzích hostitelů, než je ochromí, čímž zpečetí jejich osud jako živých inkubátorů.

STENNY: k pomalym jedum mi v pameti zustal rusky vedec, ktery umiral roky po jedne expozici pri nehode v labu:

“Circles appeared before my eyes: red and orange. A ringing in my ears, I caught my breath. And a sense of fear: like something was about to happen,” Andrei Zheleznyakov told the now-defunct newspaper Novoye Vremya, describing the 1987 weapons lab incident that exposed him to a nerve agent that would eventually kill him. “I sat down on a chair and told the guys: ‘It’s got me.’”

By 1992, when the interview was published, the nerve agent had gutted Zheleznyakov’s central nervous system. Less than a year later he was dead, after battling cirrhosis, toxic hepatitis, nerve damage and epilepsy.

‘It’s got me’: the lonely death of the Soviet scientist poisoned by novichok | Chemical weapons | The Guardian
https://www.theguardian.com/world/2018/mar/22/andrei-zheleznyakov-soviet-scientist-poisoned-novichok

Mimochodem, ještě mě pobavilo, že hru od H.G. Wellse předělával pro rozhlas Orson Welles.

CROSS: To je jediné vysvětlení!

BALDA_CHYN:

The War of the Worlds (1938 radio drama) - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/The_War_of_the_Worlds_(1938_radio_drama)#Newspaper_coverage_and_response

BALDA_CHYN: Tak ti uprchlí v lesích nebrali telefon :-]

NELLAS: Mno...



The night the program aired, the C.E. Hooper ratings service telephoned 5,000 households for its national ratings survey. 'To what program are you listening?' the service asked respondents. Only 2 percent answered a radio 'play' or 'the Orson Welles program,' or something similar indicating CBS. None said a 'news broadcast,' according to a summary published in Broadcasting. In other words, 98 percent of those surveyed were listening to something else, or nothing at all, on Oct. 30, 1938. This miniscule rating is not surprising. Welles' program was scheduled against one of the most popular national programs at the time — ventriloquist Edgar Bergen's Chase and Sanborn Hour, a comedy-variety show.

Dnes máme výročí 85 let od vysílání rozhlasové hry Válka světů. Wellsovu hru tehdy v rozhlase ztvárnili natolik přesvědčivě, že se spousta Američanů zamkla doma nebo pokusila uprchnout do lesů před děsivou mimozemskou invazí.

Jako naše nejjedovatější houba se většinou uvádí muchomůrka zelená. Dost možná ale tento pochybný titul ve skutečnosti drží pavučinec plyšový (LD50 se odhaduje na 30g čerstvé houby, oproti 50g u muchomůrky zelené). O co je pavučinec vzácnější (a méně známý), o to je zákeřnější - otrava se začne projevovat v rozpětí 2-21 dnů od požití houby a leckdy vypadá jako nespecifické selhání ledvin. Koho by napadlo, že za to může houbová polévka, snězená před dvěma týdny?
O záludnosti pavučince něco vypovídá i fakt, že ve starších atlasech byl běžně uváděn jako nejedlý (ale nikoli jedovatý), nebo dokonce jako jedlý. Situace se změnila až v polovině dvacátého století, kdy se jím v Polsku otrávilo více než 100 lidí a hygienik Stanislaw Grzymala vypátral původce.
Mírně děsivou myšlenkou na závěr je, že v ČR je sice otrava pavučincem údajně velmi vzácná (ani pavučince samotné tu nerostou zrovna hojně), jenže nikdo neví, kolik pacientů, kteří skončí na dialýze nebo ve frontě na transplantaci ledvin, sebralo pár týdnů před prvními citelnými problémy nesprávnou houbu...

JON: jojo, je mi jasné, že nejde o šerm, nenapadlo mě adekvátní české slovo. Navazovala jsem na letní fakt od Eertu, který to popsal dost přesně. Německá Wikipedie je v tom hesle opravdu hodně obsáhlá :)

CASTROL: tak nejsou to sermirske, ale studentske spolky (burschenschaften), sekaj se nektery z nich do krve, nektery tak jako spis sportovne, nektery vubec, a neprekvapive, stejne jako ruzne fraternity spolky na anglosaskych boarding schools, jsou mnohe z nich namocene do vice ci mene creepy-shit zalezitosti (coz se v nemeckych zemich casto rovna staremu dobremu naglovstvi - spis takovemy tomu salonnimu a systemovemu, nez ze by chodili aktivne zapalovat ubytovny, ale i takovi se urcite najdou).

Fun fact - manzel Yvonne Prenosilove, Andreas von Schuckmann, byl clenem (nepamatuju se na 100%) Saxo-Borussia, sama o nem nekde v televizi rikala, ze ma hubu jak kdyby prosel vylohou.

Upozornění na přesměrování
https://www.google.com/url?q=https%3A%2F%2Fwww.asta-hannover.de%2Fwp-content%2Fuploads%2F2018%2F09%2FHeidelberg_2004.pdf&sa=U&ved=2ahUKEwi9yvblipuCAxULbvEDHVQrD5kQFnoECAwQAg&usg=AOvVaw0FT-f2omBzI2necBjqmvnp

ERRTU: mám aktuality k tomu mírně zajímavému faktu o Mensurách. Včera jsem seděla v hospodě u Hannoveru, kde mi známí potvrdili, že ty šermířské spolky pořád velmi dobře fungují. Starší členové spolků když umřou, tak odkážou část dědictví spolku a když studujete, tak můžete bydlet jako člen spolku na koleji třeba za 250 eur měsíčně. Cena za to je, že se teda mečujete a při pohřbech starších členů trdlujete u pohřbu v legračních oblečkách. Kamarád potvrdil, že jeho otec byl členem takového spolku a on se s bratrem museli doma vzbouřit, že nic takového rozhodně dělat nebudou. Nicméně jinde je ten pocit přináležitosti ke komunitě furt dost silný a mimo jiné se z řad těchto spolků prý v poslední dobře úspěšně rekrutují členové pravicové AFD

Koukam, ze tento fakt tu jeste neni.

Třistatřicetipětiletá válka
(nizozemsky Driehonderdvijfendertigjarige Oorlog)
byl údajný teoretický válečný stav mezi Nizozemskem a ostrovy Scilly. Pravda o existenci této války je stále sporná. Říká se, že byla prodloužena neexistencí mírové smlouvy za 335 let bez jediného výstřelu, což z ní dělá jednu z nejdelších válek světa a bez prolité krve. Navzdory nejisté platnosti vyhlášení války, a tedy nejistotě o tom, zda válečný stav v první řadě někdy vlastně existoval či neexistoval, byl nakonec v roce 1986 vyhlášen mír, který přinesl konec jakékoliv hypotetické válce, která mohla být legálně považována za existující.
Třistatřicetipětiletá válka – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99istat%C5%99icetip%C4%9Btilet%C3%A1_v%C3%A1lka