V rámci vtíravého výzkumu jsem zjistila, že někdy jsme první v Evropě i v něčem pozitivním... Oblast tmavé oblohy u nás očividně není dokonalá, ale lepší než drátem do oka.

Vůbec první oblast tmavé oblohy nejen v Česku, ale i v celé Evropě, vznikla v Jizerských horách na česko-polské hranici v roce 2009. V rámci Mezinárodního roku astronomie ji tam vyhlásili astronomové společně s ochránci přírody, obcemi a místními sdruženími. Má velikost 75 kilometrů čtverečních a z poloviny leží na polské straně.
„Pokud je jasno, tak je vidět klenoucí se Mléčná dráha, je tam vidět na 2000 hvězd. Když to srovnáme, tak ve vesnických oblastech vidíme třeba 1500 hvězd, ve městech vidíme stovky hvězd a ve velkoměstech vidíme jenom desítky hvězd,“ popsal Českému rozhlasu jeden z iniciátorů projektu, Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Po vzoru Jizerské oblasti tmavé oblohy vznikly v Evropě další oblasti. V Česku to byla v roce 2013 Beskydská v Moravskoslezském kraji se středem u obce Staré Hamry. Přibližně dvě třetiny oblasti leží na českém území a třetina na slovenském. V logu oblasti je zobrazena silueta v Česku kriticky ohroženého puštíka bělavého, který se v Beskydech vzácně vyskytuje, a Velký vůz.

Třetí, zatím nejmladší oblast tmavé oblohy v Česku, se nachází na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje. Manětínská oblast tmavé oblohy zahrnuje území o velikosti 346 kilometrů čtverečních. Výhodou této oblasti je nízká hustota zalidnění, která se pohybuje asi na desetině českého průměru. Díky tomu je tam málo lidských sídel a tedy i venkovního osvětlení. Severozápad oblasti je tmavší než jihovýchod, kde se silně projevuje vliv Plzně a přilehlých obcí.

„Tma je tam skutečně relativně dobrá. Úplnou tmu už nad Českou republikou nenajdeme a nenajdeme ji vlastně ani v Evropě, všude je noční prostředí nějakým způsobem poškozené,“ uvedl Pavel Suchan.

Kde je v Česku největší tma? Oficiální oblasti tmavé oblohy jsou tři | Radio Prague International
https://cesky.radio.cz/kde-je-v-cesku-nejvetsi-tma-oficialni-oblasti-tmave-oblohy-jsou-tri-8737937
Mapy světelného znečištění – Světelné znečištění
https://svetelneznecisteni.cz/mapovani-tmy/mapy-svetelneho-znecisteni/



Oblasti tmavé oblohy - Nedej se! | Česká televize
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/216562248420005/

MAEQ: ňakej kostel v Dortmundu.

ATOMIKS: A to si ti nevděční Brouci stěžovali, že platí nějakých 95 %. I písničku o tom složili...

NELLAS: No co, Když jsou na Lužinách umělé palmy, co by nemohly být na Střížkově umělé liány :-D

NELLAS: a není to ani deset let... a vypadá to pořád stejně

MEJLA77: Pravdu díš.

Stanici Střížkov hyzdí oschlá zeleň. První rostliny v zimě zmrzly, další na jaře uschly

7. srpna 2014 13:39 Jiří Bigas Metro.cz
Hned dva čtenáři najednou si nezávisle na sobě postěžovali webu Metro.cz. Poukazují na neutěšený stav zeleně ve stanice metra Střížkov. Dopravní podnik přiznává, že se s problematickou údržbou popínavých rostlin potýká. Slibuje však nápravu.
„Stanice metra Střížkov je bezpochyby krásná skleněná stavba. Pokud je ovšem ve stanici oschlá zeleň, tak to hezký pohled není,“ postěžoval si čtenář Michal Pařízek. Jeho slova potvrzuje i další z návštěvníků webu Metro.cz.

Hledá se kytka, která přežije léto i zimu
„Na velmi pěkné stanici se stále nedaří od jejího otevření 8. května 2008 naplnit záměr architekta na květinovou výzdobu. Původně vysazené popínavé liány nebyly mrazuvzdorné a přes zimu zmrzly. Pak byly nahrazeny mrazuvzdornými, ale ty letos po zimě uschly na třech ze čtyř závěsů,“ vyjmenovává Jaroslav Vnouček s tím, že takto zeleň ve stanici vypadá už půl roku.

Mluvčí pražského dopravního podniku Aneta Řehková přiznává, že je její údržba problematická. „Popínavé rostliny v interiéru stanice metra Střížkov zde čelí ztíženým podmínkám - mrazu, vedru, průvanu,“ shrnuje. „V současné době vedeme jednání se zahradnickou firmou, aby zajistila popínavé rostliny, které by tyto podmínky lépe snášely,“ slibuje mluvčí.

Stanici Střížkov hyzdí oschlá zeleň. První rostliny v zimě zmrzly, další na jaře uschly - Metro.cz
https://www.metro.cz/praha/stanici-strizkov-hyzdi-oschla-zelen-prvni-rostliny-v-zime-zmrzly-dalsi-na-jare-uschly.A140807_132801_co-se-deje_jbs

V metru vyrostl Metrorost. O přežití rostlin se stará chytrý systém, odolá i vandalům - Zdopravy.cz
https://zdopravy.cz/v-metru-vyrostl-metrorost-o-preziti-rostlin-se-stara-chytry-system-odola-i-vandalum-185287/

zajímavý nápad na oživení vestibulu metra a osobně se mi líbí design, snad se udrží, vypadá to, že to mají promyšlené...
(jen jsem si vzpomněl na mrtvé kytky na Střížkově - tam jsem měl taky radost, že stanice metra může být prorostlá květinami, ale oni je nějak asi nestíhají zalévat nebo to nejsou vhodné druhy do daných podmínek, to netuším, každopádně to tam dost pochcípalo, případně děkuji předem za upřesnění.)

DELIRIUM:

„Živý“ zadeček tak mohl fungovat, dokud mu nedošly zásoby živin a hlavně voda, protože její ztráty prostřednictvím dýchání tracheální soustavou jsou často limitující.

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2023/cislo-10/-3.html

Ehm, právě sem viděla video, kdy si moucha omylem urvala hlavu a v pohodě žila ještě několik hodin. Prý to tak mají.
Věděla sem to o svabech, ale u mouchy to je pro mě úplná novinka.

CDR: duchodce mel webkameru a nahraval kontinualne vsechno, vedci z toho vytahli 93 instanci pareni, lepsi?

CDR: A kdyby sledoval kaloně ušatého nebo kočku domácí, tak je úplně normální?

no přiznejme si, že důchodce, který sleduje 93 pářících aktů (v textu to není takhle jasně formulováno, ale dejme tomu) netopýra večerního, asi trochu divný je .)

CROSS: Přesně, já jsem tuhle zprávu zahlédla jen jako titulek ("Záhadu netopýřího penisu vědci rozluštili díky nizozemskému penzistovi") a napadaly mě souvislosti takové, že jsem ten článek raději neotvírala. Zjištění, že penzista netopýry pozoroval, je pro mě velkou úlevou.

CROSS: A přitom jde jen o úchylného penzistu-voyeura.

NELLAS: dobrý, ale teda při čtení první věty mě napadlo, proč by u všech všudy kvůli netopýřímu penisu pozorovali nizozemského penzistu.

Tak zase něco zkopíruju od Vědy 24:

Záhadu nepřiměřeně velkého penisu jednoho druhu netopýra se podařilo vyřešit zásluhou pozorování nizozemského penzisty, uvedla agentura AFP s odvoláním na studii zveřejněnou v odborné publikaci Current Biology. Penzistovo pozorování umožnilo týmu evropských výzkumníků dospět k závěru, že dotyčný druh netopýra, který je rozšířen i v Česku, nepoužívá svůj orgán k pronikání do pohlavního ústrojí samičky, ale jako jakési prodloužené "kopulativní rameno". Je to poprvé, kdy byl tento typ reprodukce - bez spojení pohlavních orgánů - zaznamenán u savce.
Netopýr večerní (Eptesicus serotinus), který má rozpětí křídel více než 35 centimetrů, je druh rozšířený v lesích Evropy a Asie.
Biolog Nicolas Fasel z univerzity ve švýcarském městě Lausanne AFP řekl, že jeho tým si už před časem všiml, že tento netopýr má "extrémně dlouhý penis". V erekci je sedmkrát delší, než by dokázal pojmout orgán samičky. Konec ztopořeného penisu má srdcovitý tvar, který je rovněž příliš velký, než aby umožnil průnik. Tyto charakteristiky podle výzkumníka Fasela klasickou kopulaci znemožňují.
Záhada byla o to větší, že páření netopýrů je obtížné pozorovat.
Řešení dorazilo prostřednictvím e-mailu, jehož první slovo znělo "penis", následované přehršlí slov v nizozemštině a slovem Eptesicus, tedy latinským názvem druhu. Poslední výraz upoutal pozornost profesora Fasela, který si při sledování videa připojeného k e-mailu uvědomil, že "má odpověď".
Odesílatel, Jan Jeucken, je penzista bez vědeckého vzdělání z vesničky Castenray na jihu Nizozemska. Poté, co se začal zajímat o populaci netopýrů žijících v podkroví místního kostela, nainstaloval zde kamery zaznamenávající netopýří aktivity. Podle Fasela, který důchodce zařadil mezi autory studie zveřejněné tento týden, z něj "vášeň udělala ideální osobu" pro objasnění netopýřího chování.
Vědci analyzovali 93 páření v kostele natočených přes mřížku, na které se netopýři drželi. Samice netopýra večerního je vybavena velkou blánou spojující ocas s končetinami, kterou může použít k ochraně svého pohlavního ústrojí.
Během páření samec uchopí samici za zátylek a pomocí svého dlouhého penisu tuto blánu roztáhne a dostane se ke vchodu do pohlavního ústrojí. Následuje dlouhé, nehybné objetí, nazývané "kontaktní páření", umožňující přenos samcova spermatu.
Tato forma reprodukce bez pronikání do pohlavního ústrojí je běžná u ptáků, ale nikdy předtím nebyla pozorována u savců. Objetí může u netopýra trvat skoro věčně: v průměru trvá 53 minut a zaznamenaným rekordem je 13 hodin.
Podle profesora Fasela by samice mohla použít své extrémně dlouhé děložní hrdlo k uchování spermatu od různých samců po celé měsíce, než by si vybrala jednoho k oplození. Je možné, že se tímto způsobem rozmnožují i jiné druhy netopýrů, dodal výzkumník, který předpokládá, že další výzkum na toto téma by mohl odhalit "mnoho dalších druhů s podivnými penisy". (ČTK)

NAVARA: Což o to, pořád je to srdcovka, ale česky jsem to od dob gymplu neviděla. A na to asi odvahu nemám... Hyperrychlosti pryč!