PREKOTKA: podle me to ma podporit prozitek

HOWKING: záleží na tom, čemu věříš;)

SALVATOR: jasně, je, ale z cognacu

Tak hadérka stačí na to, aby se skryly strašlivosti před Bohem? :-O

SALVATOR: to je strašný

Tady i ve Zjištění už se objevila řada postů o divnejch jídlech. Na tohle sem tady ale eště asi nenarazil.
Francouzi jedí ptáčka jménem strnad zahradní. Jelikož má jen asi 16 cm, tak po ulovení (chytají se do sítí) je zavřou do tmy, což ptáka vede k nezřízenýmu žraní. Když strnad přibližně zdvojnásobí svoji váhu, je vhozenej do nádoby s koňakem, tradičně se používá Armagnac. V tom se utopí a zároveň namarinuje. Pak se osm minut smaží a následně se mu odere peří. Strnad se konzumuje tak, že se drží za zobák a celej se vkládá do úst nožičkama napřed, jen větší kosti se plivou.
Klasickej způsob konzumace pak je s velkým ubrouskem nebo ručníkem přehozeným přes hlavu. To se vysvětluje buď tím, že ubrousek má zadržet vůni a podpořit prožitek, nebo tím, že na člověka není vidět, jak plive kosti a říká se i to, že to je proto, aby se člověk skryl před Bohem, zatímco dělá takovou strašlivost.

Vědci z mezinárodní observatoře Telescope Array zachytili extrémně silnou energetickou částici, kterou pojmenovali Amaterasu podle japonské bohyně Slunce.
„Takto vysokoenergetické částice se objeví na kilometru čtverečním jen jednou za tisíc let, takže máme velké štěstí, že jsme je mohli detekovat,“ vysvětluje Federico Urban z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který se na tomto mezinárodním experimentu podílí už více než deset let. Srovnání s předchozími vysokoenergetickými událostmi kosmického záření z let 1991, 1993 a 2001 poukazuje na význam objevu Amaterasu, protože se svou energií řadí na druhé místo hned za částici Oh-My-God zachycenou v roce 1991.

Oh-My-God částice
Večer 15. října 1991 pozorovali vědci nad Salt Lake City v Utahu extrémně silnou částici. Její energie jim vyrazila dech natolik, že jí dali přezdívku Oh-My-God neboli Ach můj Bože.
Částice se nejvíce podobala protonu pohybujícímu se téměř rychlostí světla, právě díky této kombinaci velké rychlosti i vysoké hmotnosti měla takovou energii.
Nejnovější vysvětlení říkají, že ji urychlila kolabující magnetická pole páru kolidujících galaxií vzdálených 450 milionů světelných let od Země.

Zemi zasáhla supersilná částice Amaterasu, která přišla odnikud — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3632405-zemi-zasahla-supersilna-castice-amaterasu-ktera-prisla-odnikud

Že existuje todle auditko! Ano ano ano!

NELLAS: Jezdí sem přímá linka autobusu 900 Černý most - Harrachov. V 11 večer se zhasina veřejné osvětlení (Kořenov). Když to zrovna vyjde tak, ze nesviti měsíc (je vidět spis přes den) je tu taková tma, ze člověk nevidí na 2 metry před sebe.

NELLAS: Asi si udělám výlet do Jizerek :D

Ten pohled, když jsem v noci ležel v poušti na (vlažném :) písku a čučel na galaxii byl super…

GUMBA: That's what we call a premature cumming...

GREATDRAKE: :) Dlužno dodat, že spelling cum/cumming se objevil až v 70. letech 20. století, kdežto plukovník Cumings se v Massachusetts usadil o více než 200 let dříve.

Tento minerál byl objeven u města Cumminton, ve státě Massachusetts v roce 1824.
Přirozeně byl pojmenován podle jména objevu - "Cummingtonite"
Jen si to řekněte hezky nahlas .)

V rámci vtíravého výzkumu jsem zjistila, že někdy jsme první v Evropě i v něčem pozitivním... Oblast tmavé oblohy u nás očividně není dokonalá, ale lepší než drátem do oka.

Vůbec první oblast tmavé oblohy nejen v Česku, ale i v celé Evropě, vznikla v Jizerských horách na česko-polské hranici v roce 2009. V rámci Mezinárodního roku astronomie ji tam vyhlásili astronomové společně s ochránci přírody, obcemi a místními sdruženími. Má velikost 75 kilometrů čtverečních a z poloviny leží na polské straně.
„Pokud je jasno, tak je vidět klenoucí se Mléčná dráha, je tam vidět na 2000 hvězd. Když to srovnáme, tak ve vesnických oblastech vidíme třeba 1500 hvězd, ve městech vidíme stovky hvězd a ve velkoměstech vidíme jenom desítky hvězd,“ popsal Českému rozhlasu jeden z iniciátorů projektu, Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.
Po vzoru Jizerské oblasti tmavé oblohy vznikly v Evropě další oblasti. V Česku to byla v roce 2013 Beskydská v Moravskoslezském kraji se středem u obce Staré Hamry. Přibližně dvě třetiny oblasti leží na českém území a třetina na slovenském. V logu oblasti je zobrazena silueta v Česku kriticky ohroženého puštíka bělavého, který se v Beskydech vzácně vyskytuje, a Velký vůz.

Třetí, zatím nejmladší oblast tmavé oblohy v Česku, se nachází na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje. Manětínská oblast tmavé oblohy zahrnuje území o velikosti 346 kilometrů čtverečních. Výhodou této oblasti je nízká hustota zalidnění, která se pohybuje asi na desetině českého průměru. Díky tomu je tam málo lidských sídel a tedy i venkovního osvětlení. Severozápad oblasti je tmavší než jihovýchod, kde se silně projevuje vliv Plzně a přilehlých obcí.

„Tma je tam skutečně relativně dobrá. Úplnou tmu už nad Českou republikou nenajdeme a nenajdeme ji vlastně ani v Evropě, všude je noční prostředí nějakým způsobem poškozené,“ uvedl Pavel Suchan.

Kde je v Česku největší tma? Oficiální oblasti tmavé oblohy jsou tři | Radio Prague International
https://cesky.radio.cz/kde-je-v-cesku-nejvetsi-tma-oficialni-oblasti-tmave-oblohy-jsou-tri-8737937
Mapy světelného znečištění – Světelné znečištění
https://svetelneznecisteni.cz/mapovani-tmy/mapy-svetelneho-znecisteni/



Oblasti tmavé oblohy - Nedej se! | Česká televize
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/216562248420005/