E2E4: Zkousel jsi nekdy neco uzitecneho prosadit v jakekoliv organizaci starsi peti let?

GUMBA: "....a to je kolobeh zivota, poznamenal filosof. Ale lide nemeli naladu na filosofy a uslapali ho."

E2E4: To je snad jasný proč. Protože cenu měl pouze život šlechtice, nějaký námořnický podpalubni plebs admiralitu nezajímal.


STENNY: Ve fyzice např. teorie éteru nebo flogistony :) Naštěstí lidé nežijí věčně, takže prostě staré teorie vždy nakonec vymřely spolu s lidmi, kteří na nich lpěli, a přicházející generace už si správnější teorie zažily v mladém, nezatíženém věku ... avšak aby pak titíž ke stáru opět do krve bojovali proti teoriím zas ještě správnějším.

MARASAN: Stejně tak mohl říct, že to způsobuje uřknutí, vědecké by to bylo úplně stejně. Kurděje se velmi dlouho léčily podle teorie humorů, samozřejmě naprosto neúspěšně, a ta teorie o žlázách byla z humorove odvozená.
Poukazuju na to, že přístup "přiznám si, že nic nevím, a budu problém zkoumat" nebyl většinu dějin používán nijak masově, spíš to byla výjimka. V medicíně i některých jiných oborech se prostě vymyslela nějaká teorie, často podlozena jen sebevědomím autora, a ta se prosadila, protože... Proto. A pak se stávalo, že teorie měla větší cenu, než data. Viz třeba teorie miazmatu a cholera.

STENNY: mě na tom fascinuje hlavně jak se něco na danou dobu seriózně objeví, potvrdí, ale vedení námořnictva to sabotuje, protože .. nevím.

STENNY: o vitaminech v dobe kurdeji nevedeli nikdo nic, takze storka o odblokovani zlaz citrusem je proste good enough.

E2E4: To nebyla záležitost jenom kurdějí. Třeba "Edo sickness" (beri-beri, nedostatek thiaminu) koncem devatenáctého století zneschopňovala kolem třetiny japonských námořníků, protože ti často jedli jen loupanou rýži a máloco jného. Lidová medicína na to měla funkční léky, aniž by věděla proč (jenže vitamin B můžeš i z trvanlivých potravin doplnit snáz, než C - stačí neloupané zrní, fazole atd.), ale moderní Japonsko je odmítalo jako archaické pověry a divoce spekulovalo, proč jim námořníci padají jak mouchy. Nejoblíbenější teorie byla, že se všechno musí hodně dezinfikovat. No, nepomáhalo to.

Teprve až doktor Takaki vystudoval medicínu na západě, dozvěděl se o řešení kurdějí, získal základy epidemiologie a následně doma udělal pořádný výzkum, tak se to začalo trochu zlepšovat.
Pak vedení námořnictva řeklo, že dát námořníkům lepší jídlo by bylo moc drahé a beztak je beriberi určitě infekční choroba :D .
Pak se Takakiho návrhy prosadily v námořnictvu a neoficiálně v armádě, ale následně se armáda zase vrátila k bílé rýži a tím i k beri-beri. Dvacet let potom, co Takaki všem řekl, co pomáhá, a dokázal to pokusně, hospitalizovali Japonci během rusko-japonské války čtvrt milionu vojáků kvůli nedostatku thiaminu. Dvacet let... a to už bylo na začátku dvacátého století!

Však i ten doktor, který udělal první dobrý pokus ohledně léčení kurdějí, na to pak narouboval teorii, že kurděje jsou způsobené ucpanými potními žlázami a citrusy pomáhají, protože žlázy odblokují.
Lidé mají raději dobrý příběh, než data...

STENNY: na tomhle je mírně zajímavé, že ta znalost co na kurděje funguje se neustále objevovala a mizela. je to popsány tuším na anglický Wiki o kurdějích.

NJAL: tak teď už jen držet palce, ať získáme celý Satirikon nebo další ztracené věci

Tato tradiční medicína je ostatně dostupná i dnes :) Např.

Don Q Reserva Rum: This Puerto Rican rum is infused with orange peels, creating a smooth and citrusy flavor profile. It's great on its own, in cocktails, or for cooking.


Cruzan Orange Rum: This Virgin Islands rum is infused with natural orange flavors, making it perfect for tropical cocktails like Piña Coladas and Daiquiris.

TRISSIE: K tomu pridam, že denní příděl 71ml 54.6% rumu byl na lodích jejího veličenstva vydáván až do 31.7.1970 a na Novém Zélandu až do 28.2.1990.

STENNY: a já k tomu přidám, že tu citrusovou šťávu na těch lodích kapitáni dost často námořníkům míchali do denní dávky rumu, aby si zajistili, že to fakt vypijou :-)

Když čteme o životě námořníků v době velkých zámořských objevů, určitě jim nezávidíme. Chatrné lodě, krutí kapitáni, rozmary počasí, nemoci, piráti, špatné jídlo, malý plat a častá smrt. Smrt tak častá, že v angličtině existuje specifický termín pro bandu rabiátů, která unáší náhodné námořníky ke službě na lodích Jeho Veličenstva - jinak by bylo obtížné posádku doplnit.
A z velké části za to mohly kurděje.
Kurděje, způsobené nedostatkem vitaminu C ve stravě, byly takovým problémem, že se na dlouhých plavbách předběžně počítalo se ztrátami posádky kolem 50%. Občas to bylo i více; plavba George Ansona v 18.století zredukovala původní posádku 2000 mužů na zhruba desetinu. (Pro srovnání, po cestě Anson zajal španělskou galeonu. Při tomto boji ztratil tři muže.)
Přitom určité úspěchy v léčbě jsou poměrně staré - už v 16. století existuje záznam o tom, že jistá francouzská výprava, uvízlá v ledu na řece sv.Vavřince, se na radu místních indiánů uzdravila po polévce/vývaru z místního stromu, pravděpodobně zeravu. V 18. století nizozemský lékař Bachstrom označoval čerstvou zeleninu jako "antiskorbutickou," tedy "proti kurdějím". Také v 18. století se už odehrál první skutečný experiment - lodní lékař podával několika dvojicím námořníků s kurdějemi různé látky a zjistil, že po citrusových plodech se dvojice uzdravila tak rychle, že mu pomáhala pečovat o zbylé nemocné. Jenže ne zcela intuitivní výskyt a citlivost vitaminu C v jídle způsobily, že obecné uznání možných řešení trvalo dlouho. Než se autority shodly, jaká jídla pomáhají (a že je to vůbec otázka stravy), že se šťáva z citrusů nesmí předem vymačkat a svařit... zkrátka až 1795 se na britských lodích začala fasovat citrusová šťáva, která zabírala. Lze se domnívat, že zrovna v tomto historickém období kurděje několikrát ovlivnily historii - Britové, stíhaní kurdějemi, nedokázali udržet námořní blokádu kolonií během války o nezávislost, ale blokáda lamanšského průlivu proti Napoleonovi už fungovala... posádky, preventivně užívající citrusovou šťávu, vydržely nyní na lodích funkční ne týdny, ale měsíce.
A vlastně se nám důležitost kurdějí nenápadně připomíná často - pokaždé, kdy někdo vitamínu C řekne "kyselina askorbová." Askorbová, ascorbic, je zkratka z antiskorbutic - proti kurdějím.

NELLAS: ještě je zde jistá komická koincidence. Skladba J.Cage dohraje zhruba ve stejné době, jako lze dohrát DOOM na lcd ze střevních bakterií :3
Náhoda?

Avantgardní skladatel John Cage dílo, jehož plný název zní Organ²/ASLSP (As Slow as Possible), napsal v roce 1987. Od roku 2001 se hraje na speciálně postavené varhany a má doznít až v roce 2640. Tedy za více než šest set let. Podíváme-li se na tento časový úsek z opačné perspektivy, tak v Evropě vrcholila renesance, počítá BBC.

Skladba sice oficiálně začala vznikat v roce 2001, úvodních osmnáct měsíců ale „hrálo“ jen ticho a první tóny se rozezněly až v roce 2003. Partituru tvoří osm stran not, které jsou určeny pro hru na klavír nebo varhany. Ačkoli pokyn v názvu, aby se skladba hrála co nejpomaleji, byl jasný, žádné přesné tempo nebylo nikdy určeno.

Od svého uvedení se skladba dočkala už šestnácti akordických změn. Nyní – po dvou letech od poslední – byla do varhan v kostele St. Buchardi přidána další píšťala, aby se vytvořil nový tón. Někteří lidé si údajně rezervovali vstupenky několik let dopředu, aby mohli být při změně akordu přítomni.

Další plánovaná změna se uděje podle webových stránek projektu 5. srpna 2026.

Americký skladatel John Cage, který zemřel v roce 1992, patřil ve dvacátém století k čelným představitelům experimentální a avantgardní hudby. Jeho nejslavnější skladba, 4'33" je navržena tak, aby ji mohla přednést jakákoli kombinace nástrojů – hudebníci však mají pokyn na ně nehrát. Místo toho posluchači během čtyř minut a 33 vteřin, po které dílo trvá, slyší zvuky blízkého okolí.

Dva roky, než se změní akord. Nejpomalejší skladba na světě dohraje za šest století — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/dva-roky-nez-se-zmeni-akord-nejpomalejsi-skladba-na-svete-dohraje-za-sest-stoleti-345764