K současné debatě o stagnaci fyziky bych doporučila skvělou knihu Fyzika v potížích od Leeho Smolina (zmíněného v tom videu níže), kterou napsal v roce 2006.

V té době měl pocit, že za posledních 20 let se neudál na poli teoretické fyziky žádný převratný objev a že obor jako takový stagnuje. Udělala se spousta práce, ale nestalo se nic, co by vešlo do učebnic. V době, kdy to psal, byly strunové teorie naprostým hegemonem v teoretickém výzkumu:
- "Dvacet z dvaadvaceti profesorů částicové fyziky, kteří získali doktorát po roce 1981 a mají trvalé místo na některé prestižní fyzikální katedře v USA (Berkeley, Caltech, Harvard, MIT, Princeton, Stanford), se věnovalo teorii strun"
- "Osm z devíti stipendií poskytnutých McArthurovou nadací pro teroretické fyziky připadlo strunovým teoretikům"

On se několik let strunovému výzkumu věnoval, pak zakotvil v teorii smyček a jsem ráda, že jsem v tom video slyšela, že stále trvá na tom, že teorie by měla být falzifikovatelná experimentem :-).

V té knize mimo jiné popisuje pět základních teoretických problémů, k jejichž řešení celý obor tak nějak směřuje. Teorie strun měla ambice vyřešit je všechny najednou, proto byla tak lákavá. O čtyřicet let později je těch pět problémů stále s námi (rok 2024) a nijak jsme se k jejich řešení nepřiblížili. Takže chápu tu frustraci. Jsem ráda, že se tyto debaty v akademických kruzích vedou, protože nějaká změna je nejspíš potřeba a bez debaty k ní nedojde.

Jako laik klouzající po povrchu mám akorát neurčitou obavu, že místo sjednocení kvantové teorie a obecné relativity přijde nějaký fyzikální Kurt Gödel a vysvětlí, že to nejde :-)

E2E4: Njn, už dochází seriózní názvy:)

GUMBA: spinotronika a altermagnetismus zní dost ezo..

HOWKING: prchla ze zkorumpovanýho samožernýho akademickýho světa grantů a planých žvástů a my šťastlivci ji můžeme sledovat na jůtůbu. osobně ji miluju.

HOWKING: Nechci to celé opakovat, ale já právě psal, že teoretická fyzika je i něco jiného než jen temná hmota, černé díry, teorie strun apod. V těch heslech, které píšu pod bodem 4 je právě té teoretické (ale samozřejmě i experimentální) fyziky hodně.

HOWKING: U těch vysokoteplotních supravodičů to trvá dlouho no, ale neřekl bych se, že se na to sere. Možná na kupráty, tam je to asi ve slepé uličce (resp. vývoj je dost zamrzlý), nicméně právě už minimálně 20 let se jedou velmi silně ty různé nekonvenční supravodiče (Fe-based, U-based, ...). Což mi přijde celkem přirozené, když se nedaří přijít na teorii pro kupráty, tak to třeba snáze půjde u jiných druhů.

HOWKING: Dovolím si malou reakci na to video: tahle dosebezahleděnost většiny "teoretických fyziků", astrofyziků, kosmologů, a vědců příbuzných oborů, mě nepřestává fascinovat. "Dvacet let jsme se nepohli ze strunové teorie", ergo, "fyzika umírá". Přesně tak! Akorát že vůbec. Tak pojďme trochu uvést věci na pravou míru, nebo alespoň kousíček tím směrem.
1) Už samotná představa, že tahle oblast fyziky nějak zásadně tvoří fyziku, je dosti zkreslená. Jde o zhruba 5 % fyziky jako oboru. (Např. podívám-li se na vyšlé články v Phys. Rev. Letters za delší dobu cca 50 let, škatulka "Cosmology, Astrophysics, and Gravitation" má 4143 z celkových 87919 článků, tedy asi 4.7 %). Jistě, je to důležitá a krásná část fyziky, nicméně její veřejný odraz^*) je zcela naddimenzovaný skutečnému rozsahu a významu.
2) Logicky pak ani nemůže být pravda, že fyzika umírá. Naopak, rapidně se rozvíjí, podobně jako jiné obory. Možná, že v této oblasti teoretické fyziky nedošlo k zásadnímu průlomu (i když co je potom objev gravitačních vln a spousta dalších věcí?), v jiných oblastech ale ano, viz dále bod 4.
3) V první větě jsem použil uvozovky, protože (i vzhledem k výše uvedenému) to vypadá, jako kdyby teoretický fyzik nedělal nic jiného než "Cosmology, Astrophysics, and Gravitation". No v jiných oblastech fyziky jsou také fyzici zabývající se teorií. Nebo jinak: nic jako teoretická fyzika (jako obor) neexistuje.
4) Těch nových převratných věcí za poslední dvě dekády je opravdu mnoho, uvedu pár (z malé pod-oblasti solid stater physics, ke které mám nejblíže):
- topologické izolátory - masivní rozvoj po jejich exp. potvrzení r. 2007
- graphene a další 2D struktury - tam je boom úplně nových jevů na rozhraních (interface physics)
- exotický magnetismus (skyrmiony, hopfiony, ...)
- nová třída vysokoteplotních supravodičů (Fe-based)
- velký rozvoj multiferoik po r. 2000 - k magnetoelektřině přibyla magnetic shape memory a tucet dalších
- spintronika - když už to vypadalo, že to pomalu usíná, tak loni přišel objev altermagnetismu
atd atd, a ještě obecněji:
- neuvěřitelný rozvoj výpočetních metod katalyzovaný nárůstem výpočetního výkonu a strojovým učením
- velký rozvoj měřících metod, např. lasery: femto -> atto, GHz -> THz spektroskopie, dostupnost mikrovlných zdrojů (DNP u NMR), velký pokrok u el. mikroskopie, atd...



^*)Malý soukromý rant: tohle se bohužel odráží i na tom, jak vnímají různé podobory fyziky nastupující studenti fyzikálních fakult. Vlastně kromě astrofyziky, teoretické fyziky, a možná ještě jaderné fyziky nic dalšího (tj. těch zbylých asi 85 %) neznají. Někteří pak často studují některý z těchto oborů, kde se tolik lidí neuplatní a skončí někde v bance nebo jako programátoři. Trochu škoda.

TLDW verze :)

The author of the video, Sabine Hossenfelder, discusses the state of research in the foundations of physics. She argues that the field is stagnant, with researchers continuing to debate the same irrelevant questions for decades. She cites the example of loop quantum gravity, which she claims is either falsified or not falsifiable, and criticizes the argument that it doesn't have an issue with Lorentz invariance. She also criticizes string theory, which she claims has not been shown to be finite and solve the problems it claims to solve. She concludes by stating that the only two people she can think of who have pushed back against this are Peter Woit and Eric Weinstein, both of whom are trying to sell their own theory of everything.

Scienceworld | Lidé přednostně umírají na své narozeniny
https://www.scienceworld.cz/clovek/lide-prednostne-umiraji-na-sve-narozeniny-6907/

Sledování úmrtnosti 2,5 milionů lidí během posledních 40 let ukázalo, že na své narozeniny zemřeme s větší pravděpodobností než jakýkoliv jiný den v roce.

HOWKING: Tak dokonce už i helium došlo, tak to ten tlak v jádru bude ještě o pár řádů výše :)

IORETH: Což taky záleží na salinitě, páč lidské tělo je víceméně slané jako průměrné moře ("lidi jsou ryby, co si vzali moře s sebou na souš"). V Mrtvém moři se neponoříš - a když jo, tak si budeš přát, aby se to nestalo;) ale třeba i v Rudém moři tě to bude nadnášet víc.

a když jdeš dolů a uděláš bublinu jako velryba?
imho reaktivní pohon a něco k tomu

HRAFNAIN: Když se nadechneš, jsi o trošku lehčí než voda, když vydechneš, jdeš dolů. Procento tuku v těle s tím dokáže trochu zahýbat.

E2E4: ale co když mám zlaté zuby, žlutý řetěz a těžkou hlavu?
jo a masivní piercingy

odpovím si sám
půjdu kolmo ke dnu s pocitem bohatýrství

sry za OT, smažu se na kompu

HRAFNAIN: to ne, to bys nemohl plavat a šel ke dnu, reálně to něco jako voda.

Země je hustá.

Já vím, zjištění žáka třetí třídy po páteční kalbě

Ale stejně je to hustý: )

p.s. jaká je průměrná hustota průměrného člověka?
1.23? odhaduju

ABAP: takze zeme je nejhustejsi teleso ve slunecni soustave, cool!:)

ABAP: Pro představu je to velmi dobré, jen dvě malé nerdské poznámky: hustota je v těchto případech trošku zavádějící pojem, podobně jako průměr jakékoliv jiné intenzivní veličiny v případech, kdy je ta veličina rozdělena velmi nerovnoměrně. Protože malé planety, velké plynné planety, a hvězdy mají hodně se lišící distribuci hmoty - u všech je to samozřejmě nerovnoměrné, u hvězd ale výrazněji. Jádro u hvězd má mnohem extrémnější (vůči povrchu) hodnoty prakticky všeho oproti třeba planetám podobným Zemi. (V tomto smyslu je ohraná klasika, z novin dobře známý zavádějící pojem "průměrný plat" vs. "medián platů".) Ale i když zůstaneme u těch hvězd, tak jakou asi výpovědní hodnotu by mělo třeba udávat průměrnou teplotu nebo průměrný tlak. Třeba dobře známý rudý veleobr Betelgeuse má (průměrnou) hustotu ještě asi o 2 řády menší než Slunce, ty okrajové části jeho atmosféry jsou mnohem řidší než vzduch, ale asi nikdo nepochybuje o tom, že hustota v jeho jádře je mnohem vyšší (vzhledem k tomu, že už pálí helium, tak tak hustota jeho jádra je dokonce mnohem vyšší než v jádře Slunce). A tím se dostávám ke druhé poznámce, u planet a u hvězd se leckdy dost obtížně (a tudíž i dost odlišně) definuje jejich povrch (a tím pádem objem a hustota). U některých obravdu velkých hvězd jako Betelgeuse už tak prostě není dobře definovatelná hranice jejich povrchu. U planety typu Země asi není problém, je to jen šutr a celková hmotnost atmosféry je zanedbatelná. U velkých planet už se ten povrch hledá hůře, ale stále je to ještě vidět. U Slunce povrch od okolí taky ještě odlišíme i v optické oblasti a asi panuje konsenzus na tom, že třeba koronu už do objemu Slunce nezapočítáváme, i když je to vlastně taky armosféra a u planet jsme ji zahrnovali. No a u veleobrů ty okrajové části už jsou taková skoro-mlhovina, a není tam často nějaký pěkně viditelný přechod mezi atmosférou té hvězdy a okolím....