E2E4: No zní to dost debilně, o tom žádná. Ale jsou to velmi nadějné věci, i když obojí je vlastně ještě v "předaplikačních" plenkách. Tím myslím, že jde o robustní, prokázané a fyzikálně pochopené věci, a zhruba se i tuší, k čemu to může být dobré, jsou i návrhy a prototypy různých devices. Toto se imho zatím nedá říct o těch topologických záležitostech (topologické izolátory a ta magnetická zvěrstva - skyrmiony a spol.) ... tam imho zatím moc není jasná aplikace, ve smyslu že by si dnes někdo představil nějaký device.
Nicméně spintronika je tedy ještě aplikačně trochu v plenkách, prostě to ještě pořád naplno nepřevzali "inženýři". Malá paralela: když byl objeven tranzistorový jev, tak se vlastně už tak nějak předem věděla jasná aplikace field-effect tranzitoru (FET), což principiálně byla trioda, která se běžně používala. No, a že dnes jsou desítky typů tranzitorů, používá se to prakticky v každé elektronice, to asi nemusím řešit ... a to je právě výsledek toho, že ten fyzikální princip inženýři takhle brutálně rozvinuli.

Takže dnes se má za to, že spintronika by mohla ulevit polovodičovému průmyslu primárně v tom, že by se vedle náboje elektronu využil také jeho spin (odtud název, elek-tronika -> spin-tronika). Takže na tranzitoru by místo 0 (malý proud) a 1 (velký proud - to je ten nepříjemný faktor vedoucí k Moorově zákonu, ta jednička na tranzistoru nám v elektronice nejvíc topí) bylo obojí realizováno jen odlišnou orientací elektronových spinů (up/down) a obě polarizace by měly jenom ten malý proud, který topí řádově méně. Dnes už lze dosáhnout v mnoha různých systémem polarizovaný proud nad 95 %, což by pro aplikaci stačilo. (Ale je prostě rozdíl device ve fyzikální laboratoři a někde v miliardových sériích na lince Foxconnu...)

Další aplikací spintroniky se předpokládá v oblasti záznamu. To že dnes máme vedle SSD pořád i "klasické" (plotnové) HDD, není proto, že by se fyzici od roku 1986 (objev obří magnetorezistence - Grünberg&Fert) flákali, vyzkoušelo se toho od té doby fakt hodně a dost toho i funguje, akorát to nepředčí nebo dostatečně nepředčí současná řešení. (To je trochu podobné jako současná EV, která v některých parametrech prostě zatím prohrávají se spalováky, které ale mají desítky let vývoje náskok.) No a to druhé ezotericky znějící slůvko, altermagnetismus, je právě prodkutem pokročilejšího zkoumání, jak tu spintroniku k tomuhle využít. Hezké je, že má silnou českou stopu, zásadně k tomu přispěla skupina Tomáše Jungwirtha z FZU AV. A v souvislosti s tématem níže to krásně ilustruje vývoj zhruba během těch 2 posledních dekád. Původně (okolo r. 2000) na to šli ze strany magnetických polovodičů (např. dopovat GaAs magnetickým manganem), pak se došlo k materiálům, které všechny potřebné věci splňovaly. Akorát se po nějaké době snažení ukázalo, že pokud ta látka bude feromagnetická (všechny elektronové spiny jsou v dané oblasti jedním směrem, např. všechny jsou "up"), tak to sice bude fungovat, bude to ale pomalé. Prostě ty spiny ve feromagnetu principiálně nejdou za daných podmínek otočit rychleji (protože s sebou vlečou celou tu magnetizaci, zápis jednoho bitu by tedy trval moc dlouho), takže to ve srovnání se současnými technologiemi (RAM) není a nikdy nebude dost, nikdo proto nenaleje velké peníze do rozvoje, když nemá přesvědčivý potenciál se díky inženýrským inovacím za pár let dostat řádově mnohem výše než současné technologie. (První generace HDD s magnetorezistenční čtecí hlavou místo cívky měly desítky či stovky MB a dnes jsme po desetiletích inovací ale se stále stejným fyzikálním principem na desítkách TB). Takže se zkoumalo, jak to udělat rychleji než ve feromagnetu. Vědělo se, že antiferomagnet může být o několik řádů rychlejší (elektronové spiny se tam střídají up/dn, takže celková, makroskopická magnetizace je nula, a tudíž věci nezpomaluje), ale nějakou dobu trvalo, než se přišlo na to, jak tam tu polarizaci (informaci) uložit a přečíst. Je k tomu potřeba využít symetrii krystalové mřížky, tj. nebrat ten krystal jen jako nezávislou matrici, na které se ten magnetismus odehrává (feromagnetismus up-up-up-up-up-... nebo antiferomagnetismus up-down-up-down-..., nebo samozřejmě existují i komplikovanější struktury, např. nekolineární), ale využít přítomnost či nepřítomnost určitých symetrií té krystalové mřížky (jde o tzv. "time-reversal symmetry", což je takové divně znějící označení. Souvisí s "inverzí", což je symetrie, kdy se vše překlopí okolo jednoho bodu, vše na souřadnici r je stejné jako na souřadnici -r. Time-reversal dělá totéž s časem, což zní divně, ale prostě ve fyzice veličiny podle své parity obrátí své znaménko s inverzí nebo time-reversal symetrií. Přeloženo do kontextu: zde se touto symetrií např. překlopí spiny a hybnosti, ale už ne polohy). A tím vlastně jaksi "mimochodem" objevili právě ten altermagnetismus., který spinovým uspořádáním velmi připomíná antiferomagnetismus (také je celková magnetizace nulová, protože je stejný počet spinů up jako down), ale dá se ukázat, že to není ekvivalentní antiferomagnetismu, právě proto, že to není jen o tom střídání (kdy symetrie krystalové mřížky se do toho neplete), je tam nutná určitá souhra mezi spiny a mřížkou. Důležité je, že z 230 prostorových grup krystalové symetrie tuhle speciální kombinaci umožňuje několik desítek z nich, takže existuje poměrně široká třída materiálů, kde altermagnetismus může fungovat. (A on samozřejmě musel být realizován milionkrát už dříve, akorát nikoho nenapadlo udělat experiment, kterým by ho rozlišil od antiferomagnetismu.)

A to je tak zcela nová věc (2024), že dnes asi vůbec nikdo neví, zda to bude mít nějaké praktické aplikace (imho určitě ano), a jaké vlastně budou (to imho nikdo dnes nedohlédne, to fakt může být nějaká divočina, která ani nemá současnou analogii).

Takže ještě v souvislosti s předchozí diskusí: tohle je teoretická fyzika (akorát se netýká gravitace a vesmírů, jak obvykle vetšina lidí vnímá teoretickou fyziku), a je to velmi velký pokrok. Pro srovnání, feromagnetismus lidstvo zná stovky let, antiferomagnetismus cca 100 let (30. léta Louis Néel), a teď je tu další, úplně nový typ. Imho je to objev srovnatelný např. s objevem další fundamentální interakce. A není to vše, ještě jsou tam v prinicpu i vyšší řády těchle kombinací (space inversion vs. time-reversal).

E2E4: Njn, už dochází seriózní názvy:)

GUMBA: spinotronika a altermagnetismus zní dost ezo..

HOWKING: prchla ze zkorumpovanýho samožernýho akademickýho světa grantů a planých žvástů a my šťastlivci ji můžeme sledovat na jůtůbu. osobně ji miluju.

HOWKING: Nechci to celé opakovat, ale já právě psal, že teoretická fyzika je i něco jiného než jen temná hmota, černé díry, teorie strun apod. V těch heslech, které píšu pod bodem 4 je právě té teoretické (ale samozřejmě i experimentální) fyziky hodně.

HOWKING: U těch vysokoteplotních supravodičů to trvá dlouho no, ale neřekl bych se, že se na to sere. Možná na kupráty, tam je to asi ve slepé uličce (resp. vývoj je dost zamrzlý), nicméně právě už minimálně 20 let se jedou velmi silně ty různé nekonvenční supravodiče (Fe-based, U-based, ...). Což mi přijde celkem přirozené, když se nedaří přijít na teorii pro kupráty, tak to třeba snáze půjde u jiných druhů.

Já mám naději (a velmi mu fandím), že snad Verlinde bude další Einstein.

HOWKING: Dovolím si malou reakci na to video: tahle dosebezahleděnost většiny "teoretických fyziků", astrofyziků, kosmologů, a vědců příbuzných oborů, mě nepřestává fascinovat. "Dvacet let jsme se nepohli ze strunové teorie", ergo, "fyzika umírá". Přesně tak! Akorát že vůbec. Tak pojďme trochu uvést věci na pravou míru, nebo alespoň kousíček tím směrem.
1) Už samotná představa, že tahle oblast fyziky nějak zásadně tvoří fyziku, je dosti zkreslená. Jde o zhruba 5 % fyziky jako oboru. (Např. podívám-li se na vyšlé články v Phys. Rev. Letters za delší dobu cca 50 let, škatulka "Cosmology, Astrophysics, and Gravitation" má 4143 z celkových 87919 článků, tedy asi 4.7 %). Jistě, je to důležitá a krásná část fyziky, nicméně její veřejný odraz^*) je zcela naddimenzovaný skutečnému rozsahu a významu.
2) Logicky pak ani nemůže být pravda, že fyzika umírá. Naopak, rapidně se rozvíjí, podobně jako jiné obory. Možná, že v této oblasti teoretické fyziky nedošlo k zásadnímu průlomu (i když co je potom objev gravitačních vln a spousta dalších věcí?), v jiných oblastech ale ano, viz dále bod 4.
3) V první větě jsem použil uvozovky, protože (i vzhledem k výše uvedenému) to vypadá, jako kdyby teoretický fyzik nedělal nic jiného než "Cosmology, Astrophysics, and Gravitation". No v jiných oblastech fyziky jsou také fyzici zabývající se teorií. Nebo jinak: nic jako teoretická fyzika (jako obor) neexistuje.
4) Těch nových převratných věcí za poslední dvě dekády je opravdu mnoho, uvedu pár (z malé pod-oblasti solid stater physics, ke které mám nejblíže):
- topologické izolátory - masivní rozvoj po jejich exp. potvrzení r. 2007
- graphene a další 2D struktury - tam je boom úplně nových jevů na rozhraních (interface physics)
- exotický magnetismus (skyrmiony, hopfiony, ...)
- nová třída vysokoteplotních supravodičů (Fe-based)
- velký rozvoj multiferoik po r. 2000 - k magnetoelektřině přibyla magnetic shape memory a tucet dalších
- spintronika - když už to vypadalo, že to pomalu usíná, tak loni přišel objev altermagnetismu
atd atd, a ještě obecněji:
- neuvěřitelný rozvoj výpočetních metod katalyzovaný nárůstem výpočetního výkonu a strojovým učením
- velký rozvoj měřících metod, např. lasery: femto -> atto, GHz -> THz spektroskopie, dostupnost mikrovlných zdrojů (DNP u NMR), velký pokrok u el. mikroskopie, atd...



^*)Malý soukromý rant: tohle se bohužel odráží i na tom, jak vnímají různé podobory fyziky nastupující studenti fyzikálních fakult. Vlastně kromě astrofyziky, teoretické fyziky, a možná ještě jaderné fyziky nic dalšího (tj. těch zbylých asi 85 %) neznají. Někteří pak často studují některý z těchto oborů, kde se tolik lidí neuplatní a skončí někde v bance nebo jako programátoři. Trochu škoda.

NAVARA: Líbí se mi komentář:
"It is difficult to get a man to understand something, when his salary depends on his not understanding it."

TLDW verze :)

The author of the video, Sabine Hossenfelder, discusses the state of research in the foundations of physics. She argues that the field is stagnant, with researchers continuing to debate the same irrelevant questions for decades. She cites the example of loop quantum gravity, which she claims is either falsified or not falsifiable, and criticizes the argument that it doesn't have an issue with Lorentz invariance. She also criticizes string theory, which she claims has not been shown to be finite and solve the problems it claims to solve. She concludes by stating that the only two people she can think of who have pushed back against this are Peter Woit and Eric Weinstein, both of whom are trying to sell their own theory of everything.

WOW!!!! Sabina se opravdu nasrala! 😮 (a má pravdu)
This is why physics is dying
https://www.youtube.com/watch?v=cBIvSGLkwJY

Scienceworld | Lidé přednostně umírají na své narozeniny
https://www.scienceworld.cz/clovek/lide-prednostne-umiraji-na-sve-narozeniny-6907/

Sledování úmrtnosti 2,5 milionů lidí během posledních 40 let ukázalo, že na své narozeniny zemřeme s větší pravděpodobností než jakýkoliv jiný den v roce.

HOWKING: Tak dokonce už i helium došlo, tak to ten tlak v jádru bude ještě o pár řádů výše :)

IORETH: Což taky záleží na salinitě, páč lidské tělo je víceméně slané jako průměrné moře ("lidi jsou ryby, co si vzali moře s sebou na souš"). V Mrtvém moři se neponoříš - a když jo, tak si budeš přát, aby se to nestalo;) ale třeba i v Rudém moři tě to bude nadnášet víc.

a když jdeš dolů a uděláš bublinu jako velryba?
imho reaktivní pohon a něco k tomu