Ale s čím sem jdu!
"Jak vědí všichni fanoušci filmových Hvězdných válek, zaútočit z výše položeného místa přináší značnou výhodu. Ale neplatí to vždy - kdyby měl Obi-Wan Kenobi světelný atlatl, asi by Anakina Skywalkera neporazi."
Pravěcí lovci v době kamenné nežili na rovných polích, jaká si oblíbili pozdější zemědělci. Naopak, obývali krajiny s výraznými topografickými prvky, jako jsou útesy, kaňony a údolí. Archeologické důkazy z lokalit, jako je Solutré ve Francii či lokalita Folsom v Novém Mexiku, naznačují, že první lidé po celém světě využívali přírodní útvary k chytání a zabíjení velké zvěře.
Podobně zřejmě terén využívali i lovci mamutů na jižní Moravě – velká zvířata nepadala do jam, jak se mnohdy ukazuje, ale lovci je spíš zaháněli do rozbahněných svahů a tam je ubíjeli.
Na slavné skále Solutré zase lovci zahnali stáda migrujících koní do slepé uličky tvořené jižní stěnou útesu a poté je v uzavřeném prostoru lovili. V americké lokalitě Folsom byly nalezeny známky toho, že lovci podobně využívali přítokové kanály lemované třímetrovými bočními stěnami a až osm metrů vysokými skalními stěnami k chytání a zabíjení bizonů.
Podle předchozích výzkumů právě podle terénu volili paleolitičtí lidé i místa svých sídlišť: právě proto, aby to měli blízko ke vhodným terénním prvkům, které jim umožňovaly snadný lov.
Autoři studie vrhali oštěpem a metali atlatlem ze čtyř různých výšek – z úrovně země, ze tři, šesti a devíti metrů. Aby se tak vysoko dostali, pomohli si vysokozdvižnou plošinou.
Využívali sice jen moderní sportovní oštěpy a vrhače, ale věří, že výsledky byly podobné jako u pravěkých nástrojů, přičemž moderní zbraně kompenzovaly větší sílu a zručnost paleolitických lovců. Celkem nafilmovali vysokorychlostní kamerou 160 vrhů – díky přístrojům pak dokázali změřit rychlost v posledním metru před zásahem cíle. A z toho odvodili kinetickou energii zbraně. Ta je důležitá k pochopení ničivosti a tedy i účinnosti.
Výsledky ukázaly, že rychlost a kinetická energie se u hozeného oštěpu zvyšovaly s výškou odpalu. A to zcela zásadně. Pokud oštěp letěl z výšky devíti metrů, zvýšila se rychlost zbraně asi o 40 procent. Jenže to stejné nefungovalo u vrhače oštěpů.
Se zvyšující se výškou totiž naopak docházelo k poklesu rychlosti a kinetické dopadové energie. Podle vědců totiž jiný úhel vrhu způsobil uvolnění šipky ve vrhači, což snížilo pákový efekt.
Šipky metané z atlatlu měly vyšší rychlost než oštěpy, když vylétly z úrovně země a mířily na cíl v podstatě horizontálně. To dávalo atlatlu výhodu při lovu v rovinatém, otevřeném prostředí. Přítomnost stromů nebo vyvýšený terén umožňující lovit z výšky ale z oštěpu činily lepší volbu.
Výsledky naznačují, že pro paleolitické lovce mohly být v terénu se značným převýšením výhodnější ručně házené oštěpy než „pákové“ atlatly. To by mohlo vysvětlovat, proč je některé kultury téměř nevyužívaly a proč nikdy oštěpy nenahradily úplně.
Vědci hodiny vrhali oštěpy. Prokázali, proč je moderní zbraně nemohly nahradit — ČT24 — Česká televizehttps://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/vedci-hodiny-vrhali-ostepy-prokazali-proc-je-moderni-zbrane-nemohly-nahradit-354080