SPIKE411: to se maže na oštěpy a kopí?

KURE: ani to ne. Oštěp je čistě bodný, kopí má i řeznou funkci a většinou i nějaký element, který brání tomu, aby vniklo příliš hluboko. Divoký prase i nepřátelského vojáka chceš po bodnutí udržet v nějaký vzdálenosti od těla a eventuálně kvrdláním přidat ještě nějaký další ranivý efekt.

KURE: pušky s bajonety se hází? jsem myslel, že je to náhrada kopí

NELLAS: četl jsem poslední studie a dle všeho se mamuti nelovili pomocí oštěpů, ale kopí. Oštěp má malou průraznost, zatímco oštěp zapíchnutý do země proti rozeběhnutému mamutovi využívá jeho kynetické energie a je prý mnohem efektivnější.

MATEEJ: Nejspíš proto, že to archeologové neumí spočítat, ale baví je to zkoušet?

KURE: Myslím, že to nové zjištění spočívá v tom, že účinnost atlatlu se zhoršuje, když se používá při střelbě z výšky. Ale ani já nechápu, proč tohle celé, atlatly i oštěpy, museli v roce 2024 potvrzovat experimentálně, přijde mi to jako otázka elementární fyziky a balistiky.

(Plus, jak píšeš, oštěpy mají oproti prakům a atlatlům ještě x dalších výhod a použití, proto je jednoduché střelné zbraně nenahradily. Tu poslední větu snad napsal novinář a ne vystudovaný antropolog, archelog nebo historik.)

NELLAS: mě to připadá celý jako blbost.
Atlatl střílí takový jako trochu přerostlý šípy.
Asi neni překvapující že je účinější píchnout zvíře daleko větším oštěpem než šípem
A tedy kdykoliv bylo možný dostat se ke zvířeti blíž, použili oštěp. Tam kde to nešlo, vymysleli atlatl.
No a důvodem proč oštěpy nevyšly z mody ani v WWII (puška s bajonetem) je prostý fakt že dlouhá věc s ostrým koncem je hrozně moc šikovná.
Jo a oštěp se taky snáz vyrábí.

Ale s čím sem jdu!

"Jak vědí všichni fanoušci filmových Hvězdných válek, zaútočit z výše položeného místa přináší značnou výhodu. Ale neplatí to vždy - kdyby měl Obi-Wan Kenobi světelný atlatl, asi by Anakina Skywalkera neporazi."

Pravěcí lovci v době kamenné nežili na rovných polích, jaká si oblíbili pozdější zemědělci. Naopak, obývali krajiny s výraznými topografickými prvky, jako jsou útesy, kaňony a údolí. Archeologické důkazy z lokalit, jako je Solutré ve Francii či lokalita Folsom v Novém Mexiku, naznačují, že první lidé po celém světě využívali přírodní útvary k chytání a zabíjení velké zvěře.

Podobně zřejmě terén využívali i lovci mamutů na jižní Moravě – velká zvířata nepadala do jam, jak se mnohdy ukazuje, ale lovci je spíš zaháněli do rozbahněných svahů a tam je ubíjeli.

Na slavné skále Solutré zase lovci zahnali stáda migrujících koní do slepé uličky tvořené jižní stěnou útesu a poté je v uzavřeném prostoru lovili. V americké lokalitě Folsom byly nalezeny známky toho, že lovci podobně využívali přítokové kanály lemované třímetrovými bočními stěnami a až osm metrů vysokými skalními stěnami k chytání a zabíjení bizonů.

Podle předchozích výzkumů právě podle terénu volili paleolitičtí lidé i místa svých sídlišť: právě proto, aby to měli blízko ke vhodným terénním prvkům, které jim umožňovaly snadný lov.

Autoři studie vrhali oštěpem a metali atlatlem ze čtyř různých výšek – z úrovně země, ze tři, šesti a devíti metrů. Aby se tak vysoko dostali, pomohli si vysokozdvižnou plošinou.

Využívali sice jen moderní sportovní oštěpy a vrhače, ale věří, že výsledky byly podobné jako u pravěkých nástrojů, přičemž moderní zbraně kompenzovaly větší sílu a zručnost paleolitických lovců. Celkem nafilmovali vysokorychlostní kamerou 160 vrhů – díky přístrojům pak dokázali změřit rychlost v posledním metru před zásahem cíle. A z toho odvodili kinetickou energii zbraně. Ta je důležitá k pochopení ničivosti a tedy i účinnosti.

Výsledky ukázaly, že rychlost a kinetická energie se u hozeného oštěpu zvyšovaly s výškou odpalu. A to zcela zásadně. Pokud oštěp letěl z výšky devíti metrů, zvýšila se rychlost zbraně asi o 40 procent. Jenže to stejné nefungovalo u vrhače oštěpů.

Se zvyšující se výškou totiž naopak docházelo k poklesu rychlosti a kinetické dopadové energie. Podle vědců totiž jiný úhel vrhu způsobil uvolnění šipky ve vrhači, což snížilo pákový efekt.

Šipky metané z atlatlu měly vyšší rychlost než oštěpy, když vylétly z úrovně země a mířily na cíl v podstatě horizontálně. To dávalo atlatlu výhodu při lovu v rovinatém, otevřeném prostředí. Přítomnost stromů nebo vyvýšený terén umožňující lovit z výšky ale z oštěpu činily lepší volbu.

Výsledky naznačují, že pro paleolitické lovce mohly být v terénu se značným převýšením výhodnější ručně házené oštěpy než „pákové“ atlatly. To by mohlo vysvětlovat, proč je některé kultury téměř nevyužívaly a proč nikdy oštěpy nenahradily úplně.

Vědci hodiny vrhali oštěpy. Prokázali, proč je moderní zbraně nemohly nahradit — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/vedci-hodiny-vrhali-ostepy-prokazali-proc-je-moderni-zbrane-nemohly-nahradit-354080

Via Zjištění - první zdokumentovaná přeživší paterčata na světě: https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/dionne-quintuplets

V Sojuzech mají tradičně na control panelu pověšeného plyšáka jako zero-g indikátor

Tyhle rybky jsem neznal.

Scientists map the genome of Australian ‘punk’ fish that prefers to walk instead of swim | Fish | The Guardian
https://www.theguardian.com/environment/2024/oct/14/csiro-genome-sequencing-spotted-handfish

Australský stát chtěl vypálit jedinou oblast, kde roste vzácná orchidej
Kriticky ohroženou orchidej, které na světě ve volné přírodě zbývá méně než deset rostlin, málem nechala spálit vláda australského státu Victoria v rámci řízeného vypalování porostů. Za záchranu vděčí orchidej druhu Calochilus richae ekologické skupině, která vládě pohrozila soudní žalobou, informoval zpravodajský server The Guardian.
Orchidej už byla pokládána za vyhynulou, než ji v roce 1968 botanici znovu objevili nedaleko někdejší zlatokopecké osady Whroo v centrální části Victorie. Habitat těchto orchidejí ale nyní zahrnula vláda státu Victoria do 183hektarové plochy určené ke kontrolovanému vypalování.
Až po dotazech ekologických skupin a hrozbách žalobou se v úterý rozhodla vláda místo, kde se orchideje vyskytují, z plánu vypalování oficiálně vyčlenit.
Požární správa lesů státu Victoria na dotaz listu The Guardian nevysvětlila, proč bylo původně plánováno vypalování v oblasti, kde se nachází poslední známá populace kriticky ohrožené orchideje. Místo toho mluvčí agentury uvedl, že odborní pracovníci posoudili hodnoty biologické rozmanitosti v každém potenciálním místě vypalování a vypracovali plány na jejich ochranu.
Tento druh orchideje, který je ve státě Victoria zařazen na seznam kriticky ohrožených a figuruje také na federálním seznamu ohrožených druhů, má dlouhý stonek s vousky, na kterém se tvoří žluté květy s červenohnědými proužky.
Konzultant v oblasti ekologie Karl Just, který oblast u Whroo zkoumal, uvedl, že plánované vypalování by s "vysokou pravděpodobností způsobilo vyhynutí druhu". (ČTK)