tak to asi byl Kolobok a ne Balabok .)
Lehce googlim

E2E4: ta paměť je dost ošidná, vždy jsem si myslel, že to byl "Agaňjok", ale byl jsem několika lidmi usměrněn, že to byl Balabok.
Ty gramodesky vložené do časopisu byly z bledě modrýho tužšího igelitu, pravděpodobně si to nikdy nikdo z naší třídy nepustil na gramci.
Ale měli jsme pověst/legendu, že když si dáš kružítko do zubů a kroužíš hlavou dokola, tak slyšíš obsah desky.
Ono je legrační, že tenhle nesmysl vymyslely děti ve třetí čtvrté třídě a má defakto i nějaký rozumný základ, vibrace vnímané přes zuby můžou kostmi dojít až do středního ucha a "udělat zvuk"...
Ale samozřejmě, nikdo nikdy nic neslyšel.
Tak ono.. Co bys chtěl, balabok a kružítko v zubech :3

Stale se vyrabi viz:


Flexi disky, flexi pohlednice GZ Vinyl
http://www.gzvinyl.com/Produkty/Desky/Flexi-disky-flexi-pohlednice.aspx

E2E4: To byly Весёлые картинки, že jo?

DRAGON: related :

já pamatuju jako přílohu o ohníčku sovětskou gramodesku, která byla z ohebnyho plastu. víc ohebnyho než jsou dnešní plastový desky na dokumenty.. něco jako tlustej igelit. akorát to bylo modrý

a další mírně zajimavej fakt je, že gramodeska se dá poslouchat tak, že ji roztocis na prstu a do drážky vlozis pohlednici.

Věděli jste, že v Sovětském svazu lidé ilegálně vyráběli hudební nahrávky na použitých rentgenových snímcích? Tento fenomén, známý jako Bone Music, vznikl ve 40. až 60. letech, kdy byly zakázány žánry jako jazz nebo rock'n'roll. Na vyřazené RTG snímky (s viditelnými kostmi či orgány) se hudba nahrávala pomocí upravených gramofonů. Desky byly nekvalitní, rychle se opotřebovaly, ale umožnily lidem poslouchat zakázanou muziku. Výroba byla riskantní – pokud vás chytila tajná policie, čekalo vás vězení.
Bone Music je dodnes symbolem kreativity a vzdoru vůči cenzuře.

TRISSIE: na vývoz ledu byly specialisté severské země a někde proběhla faktura za dopravu švédského ledu na Cejlon, samozřejmě lodí a bylo to někdy kolem roku 1780-1790. Takže ono to posílání "píčovin" z Číny není až tak moderní trend :D

že ledařství je byznys doložený už ze starověku, to asi nikoho nepřekvapí. Vozit led z Apenin do Říma na vozech ale není až takovej problém, na to stačí dost otroků (a možná nějací ti koně), že.

věděli jste ale, že v 19. století se vozil led na lodích, a to na opravdu velké vzdálenosti? Ledařským králem byl jistý Frederic Tudor, který vozil led z Nové Anglie do Karibiku (krásných 2.400 km). A nebyl to úplně nevýnosný byznys, led byl prakticky zadarmo (jen cena práce) a lodní doprava vyšla taky docela levně, protože nákladní doprava směřovala spíš z Karibiku do USA než obráceně, takže Tudor si najímal lodě, které by jinak pluly prázdné.

A nebylo mu to dost - ledem začal zásobovat nejen oblast Západní Indie (neplést se západní Indií), ale i Indii jako takovou - 12. května 1833 vyplula z Bostonu do Kalkaty briga Tuscany, naložená 180 tunami zimního ledu. Dorazila v září, a na palubě měla stále krásných 100 tun. Tudorovo ledařské impérium mu během dvaceti let v Indii vydělalo poctivých 220 tisíc dolarů (že mu ty investice ale moc nešly, tak je prodělal v obchodě s kávou, ale to už se stává).

Mimochodem, muzeum Swami Vivekanandy, klíčové postavy moderního hinduismu a indického nacionalismu 19. století, se nachází v jedné z přestavěných Tudorových indických ledáren:

Vypadal jinak, vypadal cool. Bob Gale prý odmítl nabídku Fordu, aby použili Mustang.

K té rychlosti
DeLorean time machine - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/DeLorean_time_machine

Various proposals have been brought forth in the past by fans of the movie franchise for why the car has to be moving at 88 mph to achieve temporal displacement, but actually the production crew chose the velocity simply because they liked how it looked on the speedometer, modified for the movie. The actual speedometer on the production DeLorean's dashboard only goes up to 85 mph, and the car itself was criticized for being underpowered.

RAINBOF: Tady je celý dokument.

88MPH: The Story of the DeLorean Time Machine | Full Documentary
https://youtu.be/fgOb22gz_TY

DRAGON: kamarád ho má. kdysi v jednom po městě jezdíval jim varney. slyšela sem, že z těch náhradních dílů si je lze nechat postavit, dost z těch je ls swapped.

NEI: Delorean mel imho daleko k tomu, aby o nem slo rict, ze to je perfektni auto, az Navrat z neho udelal legendu. Vlastne krome nerez konstrukce, gullwingů a unlock tachometru, to byl jinak technický průser. Znamy ho ma a rikal, ze je to docela peklo ho servisovat (i prestoze na nej porad existuje v americe sklad s nahradnimi dily) a ten interier taky vymyslel nekdo po pracovni dobe :)
ale auto je to uzasny, jak ja si ho v detstvi pral vlastnit.. :) Je to samozřejmě velice subjektivní a pro tebe může být perfect car :)
za mne jedno auto, ktere bych s klidem nazval perfect, je McLaren F1 :)

RAINBOF:

Dne 21. ledna 1981 opustil výrobní linku v továrně v Dunmurry v Severním Irsku první model DeLorean DMC-12. Původně se plánovalo, že vůz bude vyráběn ve Spojených státech, ale kvůli nedostatku finančních prostředků musel zakladatel přesunout výrobu do Evropy.

Do ukončení výroby v roce 1982 vzniklo přibližně 8500 kusů tohoto ikonického vozu. Karoserii z nerezové oceli navrhl Giorgetto Giugiaro, přičemž jedním z nejvýraznějších prvků byly dveře otevírané vzhůru, připomínající křídla racka.

Motor PRV (Peugeot-Renault-Volvo) použitý v DeLoreanu DMC-12 je vidlicový motor (V6).

Značka DeLorean skončila krátce po ukončení výroby modelu DMC-12 v roce 1982. Firmu stáhly ke dnu vysoké náklady, nízké prodeje a právní problémy zakladatele Johna DeLoreana, který čelil obvinění z finančních machinací. Přesto se DeLorean DMC-12 stal ikonou popkultury díky filmu Návrat do budoucnosti a dodnes si uchovává kultovní status mezi fanoušky automobilismu.

NEI:

Vtipná zajímavost ze života Grimes:
"V roce 2009 Boucher a její tehdejší přítel pocházející z Tennessee postavili 6 metrový houseboat, který pojmenovali „Velvet Glove Cast in Iron,“ s úmyslem sjet řeku Mississippi z Minneapolis do New Orleans. Náklad obsahoval: kuřata, šicí stroj, 9 kilogramů brambor a věnovanou kopii knihy Dobrodružství Huckleberryho Finna od spisovatele Marka Twaina. Naneštěstí pro Grimes a jejího společníka, kuřata onemocněla virusem východní koňské encefalomyelitidy. Boucher a její přítel se po dobu výpravy nazývali „Varuschka“ a „Zelda Xox“. Kvůli problémům s motorem a chybějícím dokladům potřebných k vyplutí byla cesta zkrácena a houseboat a kuřata byla zabavena. Stravovali se hlavně bramborami."
Grimes (hudebnice) – Wikipedie
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Grimes_(hudebnice)