ELIDOR: s tím reliktním zářením, pozorovatelným vesmírem apod. mi to připomnělo tuhle přednášku (poslouchatelná laikem, aniž by si po pěti minutách začal zoufat) plnou mírně zajímavých faktů, třeba to k něčemu bude

Hledáme hranice vesmíru - Ing. Petr Dvořák, Ph.D.
https://www.youtube.com/watch?v=IaJCZzAQPdk

ELIDOR: Prumer pozorovatelného vesmíru je cca 90 miliard svetelnych let, tak to bude dolní odhad. Co je za ním, nikdo netuší a nemáme šanci to zjistit. Není to žádná hranice, za kterou nic by nemůže, z každého místo ve vesmíru je vidět jiná část jako jeho pozorovatelny vesmír.

Otázka taky je, jaký a jestli má samotný pojem "vzdálenost" na takovýhle škálách smysl.

Ahoj, ač je to zde o distribuci faktů, měl bych dotaz, který snad k té distribuci faktů povede :)

Na základě pozorování reliktního kosmického mikrovlnného záření (CMB) a analýzy fluktuací v jeho teplotě se odhaduje, že k rekombinaci, tedy vzniku prvních atomů, došlo plošně, i když ne v jediném okamžiku, ale v relativně zanedbatelném časovém období, přibližně 380 000 let po Velkém třesku.

Z těchto pozorování CMB a s použitím kosmologických modelů (konkrétně ΛCDM modelu) se také odhaduje, že v této době byl poloměr pozorovatelného vesmíru přibližně 42 milionů světelných let, což znamená, že prakticky největší možná vzdálenost dvou k sobě protilehlých atomů byla 84 milionů světelných let.

S ohledem na zrychlené rozpínání vesmíru, jehož tempo je ovlivněno temnou energií a temnou hmotou, jaká je, prosím, podle současných kosmologických modelů odhadovaná 'vlastní' vzdálenost mezi těmito dvěma nejvzdálenějšími atomy?

Tedy, jaká je dnešní maximální 'vlastní' vzdálenost dvou atomů, které vznikly v době rekombinace, a jsou dnes vůči sobě nejvzdálenější ve vesmíru - tedy se od sebe vzdaluji cca 13,5 mld let?

prosím o trpělivost při vysvětlování.

NJAL: Podle Wikipedie byl ze skoly odejit, prooze se choval nevhodne k nezletilym studentkam.

No, jako je představitelné, že se někdy legálně živil, než začal dělat pasáka.

AXTHEB: To je ten Epstein s ostrovem. Necekal jsem, ze to byl nekdy matikar.

NJAL: ?

Newton a optika, to mi připomíná… znáte Jana Marka Marciho z Kronlandu? Zajímavá postava české renesance.
Nebýt přednášek (a knih) doc. Ivana Štolla, asi bych o něm nevěděl.

Jan Marcus Marci – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Marcus_Marci

34/72 Jan Marek Marci z Kronlandu - Dvaasedmdesát jmen české historie | Česká televize
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/208572232200034/

Jan Marek Marci: První český fyzik - Ivan Štoll | Databáze knih
https://www.databazeknih.cz/knihy/jan-marek-marci-prvni-cesky-fyzik-355435

HOWKING: Většina lidí má Newtona spojeného s gravitačním zákonem, studenti přírodovědných a technických oborů pak navíc s diferenciálním a integrálním počtem a disperzí světla. Jenomže se celkem málo ví^*), že drtivou většinu kariéry zasvětil alchymii a teologii, což pro něj byly daleko větší priority než nějaká matematika nebo fyzika (ta teda ještě neexistovala, takže tehdy spíše mechanika a optika). Zcela zásadní a dnes polozapomenutá je jeho skoro třicet let trvající hodnost vrchního královského mincíře, ve které se významně přičinil o standardizaci mincí a postupů vedoucím k omezení padělání. (V době nástupu do mincovny se odhadovalo, že až 20 % všech mincí jsou padělky.) V té době totiž byl poměrně velký rozptyl hmotností mincí, mnozí bankéři nebo jiní vykukové toho zneužívali a těžké mince stahovali z oběhu, obrušovali (clipping) či jinak upravovali, a tím se obohacovali. V jednom období totiž v Anglii bylo samotné stříbro dražší než nominální hodnota stříbrných mincí. Newton vlastně použitím (velmi raných) statistických metod ušetřil královské pokladně nemalé prostředky (odhaduje se vyšší desítky tisíc tehdejších liber, dnes by to bylo asi 10 milionů liber). Během působení v mincovně také mimochodem dostal pěknou řádku padělatelů na šibenici :)

^*)Skoro nic z toho za života nepublikoval, něco dokonce sám zničil nebo se nedochovalo, takže je to pochopitelné.

HOWKING: Je mi ctí, že coby ilustrační foto slouží zrovna můj koláč.

HOWKING: takže ta historka o jablku vlastě nepopisuje ten gravitační zákon jako takový, ale to, že to celé už bylo na spadnutí? Weird flex but ok :D

PALEONTOLOG: No tak Jeho fyzikální zákony jsou v podstatě triviální a byly na spadnutí, za chvíli by je formuloval někdo jiný. On byl ale hlavně brutální matematik. Je ironií osudu, že se to neví.

Je to 7 let co umřel Hawking.
Umřít na Pi den, den narozenin Einsteina, ve věku Einsteina to je trefa.

BONEMINA: med byl v miulosti hojne vyuzivany jako knzervacni prostredek a v medicine se verilo v jeho vseobecne lecive ucinky uz za casu stareho egypta. (opravenene)

pridavani cukru do medu snizuje jeho trvanlivost, konzervacni ucinky co vadi u jidla min.
ale v pripade leku poskytovanych svrchne pridany curk spusobuje presny opak toho co chces misto desinfekce rany prestres vsem moznym chorobam cerveny koberec k kralovskej hostine

SULTHAN: Čím dál od jihu, tím dražší, každý přístav, každý most atd. znamenal celní přirážku.
V kastilském zákoníku Siete Partidas (taky 13.století) mě ale dost překvapil postih pro lékárníky, kteří pančují med cukrem. Čekala bych to v tuhle dobu naopak i v Kastilii.
Ale v Kastilii měli ledacos ujeté. Ve zmiňovaném zákoníku byly řešené i postupy, když člověku uteče ochočená zebra.

BONEMINA: Koukám, je to trochu složitější, protože se dovoz zřejmě postupně zvětšoval. V 12. století se třtina začala pěstovat u Benátek, v 13. století první zmínka o cukru v Anglii. Stále prý ale šlo o velmi drahé koření.