ELIDOR: s tím reliktním zářením, pozorovatelným vesmírem apod. mi to připomnělo tuhle přednášku (poslouchatelná laikem, aniž by si po pěti minutách začal zoufat) plnou mírně zajímavých faktů, třeba to k něčemu bude

Hledáme hranice vesmíru - Ing. Petr Dvořák, Ph.D.
https://www.youtube.com/watch?v=IaJCZzAQPdk

SITH: Když slyším (nebo vidím) jméno Laty Barandis, vytane mi na mysli Lata Brandis Ladies Club.
Aneb jak lepší dámy (nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, Topolánkova partnerka Lucie Talmanová, manželka místopředsedy ODS Tamara Bendlová a další) dělaly dobročinnost.

nedávnou procházkou po našem okolí jsem našel chatu, která vypadá ve svahu lehce jinak než ostatní a co jsem si nevšiml, na mapách.cz je i odkaz na její historii, resp historii jedné z jejich obyvatel.

Marie Immaculata „Lata“ Brandisová (26. června 1895 Úmonín[1] – 12. května 1981 Reiteregg, Rakousko) byla československá dostihová jezdkyně, dosud jediná žena, která zvítězila ve Velké pardubické steeplechase.

Lehce o sedm délek před Quixiem finišovala Lata Brandisová, česká jezdkyně v sedle české klisny, v červenobíle pruhovaném dresu českého majitele. Čtyřicetitisícový dav se ještě dlouho po dostihu odmítal rozejít a vítěznou jezdkyni překřtil na „naši slečnu“.[3] Oslavy vrcholily desetitisícovým průvodem ze závodiště až na pardubické Masarykovo náměstí. Příštích devět let se Velká pardubická v důsledku politických událostí a druhé světové války nekonala.

Zámek v Řitce byl zestátněn, sestry Brandisovy v něm však měly byt až do roku 1953, kdy jim byla přidělena tzv. Kadláčkova chata nad Babí roklí u nedalekého Bojova. V chatě zůstaly sestry Lata, Kristýna a Jana. Poslední dvě pracovaly v čokoládovně Orion v Modřanech, Lata byla v invalidním důchodu a pro domácnost připravovala dříví a nosila vodu. Teprve v roce 1965 byla pořadateli Velké pardubické pozvána do Pardubic jako host. V tomto ročníku symbolicky se jako druhá umístila Eva Palyzová s Cavaletem.

Po smrti sestry Kristýny 25. listopadu 1979 již Lata s Janou život na samotě nezvládaly. Po problematicky překonané zimě se Jana odstěhovala do Líšnice a Latu vzal k sobě do štýrského zámku Reitereggu poblíž Hitzendorfu jejich synovec Ernst Haan, syn nejstarší ze sester, Terezie. Lata si s sebou vzala jen nejnutnější věci a plánovala na jaře se do Kadláčkovy chaty vrátit. Dne 12. května 1981 ale ve věku pětaosmdesáti let zemřela na zápal plic. Pohřbena je v Reitereggu v rodinné hrobce (kapličce) svobodných pánů Haanových, stojící v sousedství koňského výběhu.

zbytek jejího, bohužel již smutného života, je na wiki

Lata Brandisová – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lata_Brandisov%C3%A1

..já bych se neodvážil, ale jednou to jako vtip použila Drábová v přednášce s tím že to sedí:)
A včera se dítě zeptalo na Sieverty a já si na ten obrázek vzpoměl, tak třeba se vás taky někdo zeptá.

TOXICMAN: Ze zajimavosti bych uvedl, ze v 11:14 bys mel uz pouzit minuly cas.

Dnes začíná astronomické jaro.
Jednu minutu po desáté hodině dopoledne stane přesně nad zemským rovníkem střed slunečního kotouče a nastane jarní rovnodennost.

MARASAN: Vtip je v tom, ze rychlost svetla je maximalni, ale jenom kdyz se neco pohybuje "skrzeva prostor". To rozpinani je rozpinani samotneho prostoru, takze relativita je zachovana.

ELIDOR: Prumer pozorovatelného vesmíru je cca 90 miliard svetelnych let, tak to bude dolní odhad. Co je za ním, nikdo netuší a nemáme šanci to zjistit. Není to žádná hranice, za kterou nic by nemůže, z každého místo ve vesmíru je vidět jiná část jako jeho pozorovatelny vesmír.

Otázka taky je, jaký a jestli má samotný pojem "vzdálenost" na takovýhle škálách smysl.

Ahoj, ač je to zde o distribuci faktů, měl bych dotaz, který snad k té distribuci faktů povede :)

Na základě pozorování reliktního kosmického mikrovlnného záření (CMB) a analýzy fluktuací v jeho teplotě se odhaduje, že k rekombinaci, tedy vzniku prvních atomů, došlo plošně, i když ne v jediném okamžiku, ale v relativně zanedbatelném časovém období, přibližně 380 000 let po Velkém třesku.

Z těchto pozorování CMB a s použitím kosmologických modelů (konkrétně ΛCDM modelu) se také odhaduje, že v této době byl poloměr pozorovatelného vesmíru přibližně 42 milionů světelných let, což znamená, že prakticky největší možná vzdálenost dvou k sobě protilehlých atomů byla 84 milionů světelných let.

S ohledem na zrychlené rozpínání vesmíru, jehož tempo je ovlivněno temnou energií a temnou hmotou, jaká je, prosím, podle současných kosmologických modelů odhadovaná 'vlastní' vzdálenost mezi těmito dvěma nejvzdálenějšími atomy?

Tedy, jaká je dnešní maximální 'vlastní' vzdálenost dvou atomů, které vznikly v době rekombinace, a jsou dnes vůči sobě nejvzdálenější ve vesmíru - tedy se od sebe vzdaluji cca 13,5 mld let?

prosím o trpělivost při vysvětlování.

NJAL: Podle Wikipedie byl ze skoly odejit, prooze se choval nevhodne k nezletilym studentkam.

No, jako je představitelné, že se někdy legálně živil, než začal dělat pasáka.

AXTHEB: To je ten Epstein s ostrovem. Necekal jsem, ze to byl nekdy matikar.

NJAL: ?