SCHWAB: muj praded v dopise kdyz zadal o ruku prababi, uvadel velikost polnosti v korcich, jeden korec je asi 0.28ha.
A treba to odpovida velikosti nejaky nadoby, do ktery se vejde akorat vynos z jednoho korce.
Solidni vynos psenice dejme tomu 6t/ha, to mas 1.68t, ma to cca 700kg/m³, to mas 2,5m³, to je káď 17m hluboka, pul metru siroka a 29,5cm dlouha. A neco takovyho jsem myslim u nich na vesnici videl, kdyz jsem byl malej.

HAR4NT: víš, že z korců bys měl dojit korce? ať nemixuješ staročeské a jiné jednotky? případně plošný korce nahradit jitry, pak to bude jasnější:]

i když možná planě chytračím, wiki tvrdí, že korec byl na objem sypkých látek.
tak bych asi dojil bečky nebo sudy piva.

mno nic, děkuji, jdu obětovat patek znovustudiu starých jednotek.

FAITH: chápu :) mně to navíc přijde škoda to otevřít, jak je ten vosk hezkej :)

MAEQ: No hlavně k dochucení lívanců se to zrovna nepoužívá :⁠-⁠)

MAEQ: Mimochodom…

The effect of xylitol on dental caries and oral flora - PMC
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4232036/

Takže žvýkejte žvýkačky s xylitolem!

btw

Výroba xylitolu
V průmyslové výrobě obvykle vzniká hydrolýzou čisté D-xylózy v koncentrované kyselině chlorovodíkové – polysacharidy se rozpadají a poté oxydují na xylitol, nebo vícemocný alkohol. Nevýhodou tohoto postupu jsou celkově vysoké náklady a složitá purifikace. Alternativou k chemickému postupu výroby je mikrobiální postup, ten je ale zase časově zdlouhavý. Novou možností je enzymatický postup výroby xylitolu z lignocelulózové biomasy, ale tato metoda je teprve v “plenkách” a zatím není rozšířená.

SALVATOR: Xylitol je z břízy ten se imho industriálně dělá .. https://www.drmax.cz/clanky/xylitol-neboli-brezovy-cukr

SALVATOR: schroedingerovo gastro sladkoporno!

DRAGON: Nebo je to prostě not great not terrible a tak nemělo smysl to uchovávat budoucím generacím.

SALVATOR: to je fakt.. by nemusel bejt špatnej:)
já mám doma hrozně hezkou lahvičku javorovyho pravyho sirupu, je ve tvaru javorovyho listu, s korkovym špuntem a peceti, je 35 let starej (dala mi ho mama, dovezene z Quebecu). Nekdy mam nutkani to otevrit (pry to vydrzi desitky let kvuli vysokymu obsahu cukru) a ochutnat to,usi to byt nadpozemsky dobry. Pak sem si to rozmyslel prisel sem na moc peknou prilezitostz kdy to otevrit, takze mam zatim smulu :) muzu kdyžtak vyfotit, ta lahvicka je krasna :)

Přijde mi taky mírně zajímavý, že nám (nebo vůbec obecně) se do dneška nedochoval v podobně industriální míře nějakej podobnej postup pro zpracování březový mízy, která se taky používala pro slazení jídel, než se rozšířil cukr ze třtiny a/nebo cukrový řepy.

SALVATOR: dvě informace k tematu:

1) Sběr objevili uz puvopní obyvatelé, sbírali javorovou mizu stovky let před příchodem bílýho šmejdu z Evropy. Pouzivali k tomu vyřezávaný žlábky a mízu zahřívali horkými kameny, vysledkem ale nebyl nam znamej sirup, spis takova husta pasta, kteracse dobre skladovala a uzivala se k dochucovani jidel.

2) drtivá většina javoroveho sirupu v obchodech které si muzeme zakoupit nemají s javorovym sirupem nic spolecnyho, jsou to akorat ruzny kukuricny sirupy dochucovany aromativy a barvivy.

Ve výrobě javorovýho sirupu existuje obecná poučka, který se říká "The Jones Rule of 86" a pomáha zhruba vypočíst, kolik galonů surový javorový mízy je potřeba k výrobě jednoho galonu sirupu. A výpočet je to jednoduchej - změří se cukernatost mízy v procentech a těma procentama se vydělí číslo 86. Takže když je cukernatost 2 %, je potřeba 43 galonů (162 litrů) na výrobu 1 galonu (3,78 litru) sirupu. Při cukernatosti 1 % je to logicky 86 galonů mízy na 1 galon sirupu.
Zajímavostí pro mě byla taky sklizeň mízy. Ta musí probíhat na jaře v době, kdy přes den je nad nulou a v noci mrzne. Noční mráz prej způsobuje, že strom natahuje ze země vodu, ze který mízu vytváří.
Samotná výroba sirupu z mízy pak spočívá v zásadě hlavně v odpaření přebytečný vody.

E2E4: Tento mem popularizuji ve vsech firmach kde delam, “per my last tablet” je pouzitelny casto :)