DRAGON: pocita se vsecko, dokud mas hmotny telo:)

A vy jako zrovna tedka nejste ve vesmiru nebo co:))

31. října 2000 bylo naposledy celé lidstvo na Zemi. Od té doby byl ve vesmíru vždy alespoň jeden člověk.

naprosto bez souvislostí se současným politickým děním, pamatujete na zlého guvernéra Johna Ratcliffa z disneyovky Pocahontas?

Říct, že ten historický John Ratcliff nebyl u indiánů z kmene Powhatanů oblíbený, je poněkud eufemismus. Narozdíl od pohádky, kde si na něj došlápne anglická vláda za neschopnost a zradu, si na něj v reálu došlápli přímo rudoši. Nebo teda... rudošky. Ratcliff spolu se skupinou asi 25 mužů padli do léčky, "pěšáky" Indiáni povraždili, ale Ratcliffa indiánské ženy naostřenými škeblemi stáhly z kůže a přímo před jeho očima ty odřezky házely do ohně.

někdy je holt potřeba vyslat ty správné kouřové signály!

ATUARFIK: ja som tu fotku videl bez popisiek a myslel som si ze je to Sex Pistols na zakladke

DRABICZ: Narychlo k tomu dohledávám rozporuplné zdroje, někde tvrdí, že byli sice na stejné škole, ale nikdy ne ve stejné třídě.
Pokud to ovšem pravda je a fotografie, která po internetech koluje, je pravdivá, zajímalo by mě, kdo je ten chlapec uprostřed. Úplně vidím tu biografii, "Mezi Wittgensteinem a Hitlerem" nebo ještě lépe "Lali a Dolfi, mí věrní kamarádi". Majlant by to vydělalo!

ATUARFIK: no a Ludwig Wittgenstein chodil v Linzi na reálku do třídy s nějakým Adolfem Hitlerem. Je z toho dokonce třídní snímek, tuším z roku 1900

SALVATOR: To se mi na tomhle klubu líbí, jak si člověk může být jistý, že jeho mírně zajímavá fakta padnou na úrodnou půdu.

ATUARFIK: Tak já k tomu přihodím, že třeba v ukrajinštině se používají obě varianty: vyvirka a bilka.

Dnes jsem měla v práci produktivní den. O výsledky bych se s vámi ráda podělila.

Mírně zajímavý fakt č.1: Kladenské železárny Poldi založil v roce 1889 podnikatel Karl Wittgenstein. Téhož roku se mu narodil syn Ludvíček. (Aneb hranice mých vysokých pecí jsou hranice mého světa.)

Mírně zajímavý fakt č.2: "Stará bela má původ ve staroruském bela s významem peníze. Původně slovo bela, belka označovalo veverku, přesněji její kůži, která sloužila jako platidlo. Je jisté, že stará (tedy poškozená, vypelichaná) bela/belka měla menší směnnou hodnotu než nová, proto také říkáme, že něco stojí za starou belu." (Anna Černá, "Hafo výrazů k vyjádření množství", Živa https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/hafo-vyrazu-k-vyjadreni-mnozstvi.pdf )

K tomu se sluší doplnit, že "bělka je prý původně sibiřské pojmenování veverky, které se do celého Ruska rozšířilo z krajů, kde je velkou část roku sníh, a pro zvířata je tedy výhodné, aby měla bílou srst." https://strednicechy.rozhlas.cz/stara-bela-7287506

RAINBOF: Myslíš košíkáře?

HAR4NT: az na to ze je to cely fake. To by tu nemelo byt. Je to cca jako tmbk. Na obrazku mas normalni proutkare.

Nuselský most v Praze je betonová konstrukce z přelomu 60. a 70. let, která spojuje Pankrác se středem města přes hluboké údolí. Je postaven z předpjatého betonu, tehdy nové technologie, která umožnila stavbu dlouhého, štíhlého a zároveň pevného mostu. Uvnitř mostu vede tubus, v němž je dvoukolejná trať metra linky C. Tubus je od hlavní konstrukce oddělen, aby se omezily vibrace a hluk, a je uložen na pružných ložiscích. Tento kombinovaný systém silniční a železniční dopravy byl na svou dobu mimořádně pokročilý.

Stavba probíhala metodou letmé betonáže – jednotlivé segmenty se budovaly z obou stran údolí směrem k sobě a postupně se předpínaly ocelovými lany. Při spojování se muselo dosáhnout milimetrové přesnosti. Vnitřní část mostu tvoří dutý nosník, který umožňuje nejen vedení metra, ale i inspekční přístup. Most má šest polí a největší rozpětí přesahuje 110 metrů.

Během výstavby došlo k zásadní změně – původně se počítalo s lehčími československými vozy metra, ale po roce 1968 byly nasazeny těžší sovětské soupravy. To si vyžádalo zesílení konstrukce ocelovým roštem uvnitř tubusu. Statická zatěžovací zkouška v roce 1970 proběhla pomocí 66 tanků T-55, které ověřily nosnost mostu. Dynamické testy zahrnovaly i použití raketových motorů pro simulaci zrychlení metra.

Most je uložen na mohutných ložiskách, které umožňují pohyb konstrukce při změnách teplot. Má vnitřní drenážní systém, který odvádí vodu, aby nedošlo ke korozi lan. Pravidelně se kontrolují mikrotrhliny, průhyby i napětí v konstrukci pomocí tenzometrů. Inspekční chodby uvnitř mostu slouží k přímému sledování jeho stavu. V roce 2011–2013 prošel Nuselský most zásadní rekonstrukcí, během které byla vyměněna izolace, ložiska i část mostovky. Stav předpínacích lan a betonu byl posouzen jako dobrý.

Most byl od začátku navržen na životnost minimálně 100 let. Díky kvalitě betonu, vysoké technické úrovni návrhu a pravidelné údržbě se očekává, že může bezpečně sloužit nejméně do 70. let 21. století. Z dnešního pohledu jde o konstrukci, která stále patří mezi nejvýznamnější technické stavby své doby ve střední Evropě – ne kvůli velikosti, ale kvůli tomu, jak komplexně a odvážně byla navržena.

SCHWAB: Jeho dlouhověkost na ledu je stejně legendární jako jeho účes z devadesátek!