Ve Zjištění se nedávno básnilo o Kleopatře, iPhonu, pyramidách v Gíze a podobně, ale fakt je, že existence starověkýho Egypta trvala tak dlouho (kolem 3000 let), že z jeho pozdější doby máme záznamy o činnostech, který by se daly nazvat archeologií. Jinak řečeno starověký Egypťani vykopávali a zkoumali pozůstatky ještě starověčejších Egypťanů.
Thutmose II., kterej panoval ve 14. století př.n.l., například nechal vykopat velkou sfingu v Gíze, která už v době jeho panování byla tak prastará, že byla zavátá pískem.
Khaemwese, 4. syn Ramsese II. proslul hledáním starejch papyrovejch svitků a vykopáváním a restaurováním budov, chrámů a hrobek, který byly prastarý už pro něj. Dokonce si vysloužil přídomek "první egyptolog". Proč se pouštěl do těch projektů zdůvodňoval tak, že "tak moc miloval starověk a šlechetný lid dávné minulosti". A ona to není nadsázka, žil přibližně v letech 1281 až 1225 př.n.l., takže k začátku Egypta měl zhruba stejně daleko, jako my k ranýmu středověku.
Mimochodem, bude to trvat eště cca 950 let, než od konce existence starověkýho Egypta uplyne studuje dlouhá doba, po jakou trvala jeho existence.
Ovšem Egypťani nebyli jediný. Babyloňani měli tak starý památky, že jim zřídili
první doložený muzeum na světě. Existovalo kolem roku 530 př.n.l.