XCHAOS: mi nesedi, ti nasi oligarsi mi spis asociuji dobu US Steel, US Rail, US Oil, US Meat, US Flour atd;))), takovyty kartely jeste predtim, nez Luis s Clarkem hledali v Kalifornii zlato a objevili Mt.Rushmore.
(cestinarska nam dycky rikala, ze po nas presny data nechce, ze je lepsi si umet veci zaradit do kontextu jinych udalosti)

HAR4NT: prakticky všechno ve společnosti, co se u nás událo za poslednich 40 let, se v USA odehrálo už během 60tých let. Jsou early adopters. Takže.... ano.

XCHAOS: by me zajimalo, ve kterym americkym filmu se pak objevil bezdomovec tlacici takovej vozejk se svym vybavenim:)

tipnul bych tak pulku sedmdesatek

https://www.smithsonianmag.com/history/industrious-grocer-1930s-wanted-make-easier-customers-buy-more-just-needed-push-180987633/
Nákupní vozík byl v USA poprvé nasazen v roce 1937

Kefalofor (starořecky: κεφαλοφόρος), hlavu nesoucí, ten ktery nese hlavu, hlavonoš.
Zobrazeni krestanskeho svetce, ktery v rukou nese vlastni utatou hlavu.
Nejznamejsi je Saint Denis, sv. Divis, parizsky biskup, ktery po steti pohany s hlavou v rukach usel asi 6km na misto toho dnesniho kostela.
Kefalofor – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kefalofor
(ilustracni foto)

SPIKE411: coz nas vraci k tomu jedinecnymu holandskymu prispevku globalnimu vetrnemu mlynarstvi:), nasel jsem tohle, nak to lip zprevodoval a za jednotku casu pak precerpal 3x vetsi objem.

Simon Stevin - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Simon_Stevin
in Van de Molens (On mills), he suggested improvements including ideas that the wheels should move slowly with a better system for meshing of the gear teeth. These improved threefold the efficiency of the windmills used in pumping water out of the polders.[9] He received a patent on his innovation in 1586.[8]

HAR4NT: Když jsme v řádu mSv, tak je taková či maková ocel prd. Tam jde o experimenty, kde vhodnějsí jednotkou je Becquerel či spíš jeho zlomky, chytáme jednotlivý rozpady.
Škála, v níž měříme radioaktivitu je prostě strašně veliká.

NGR: podobný příběh se týká třeba i římského olova, které od odlití už přišlo o podstatnou část své radioaktivní složky

Ancient Roman Metal Used for Physics Experiments Ignites Science Feud | Scientific American
https://www.scientificamerican.com/article/ancient-roman-lead-physics-archaeology-controversy/

Když si do očí posvítíš baterkou s 10000 lm, tak si stavové diody a 20 lm prostě nevšimneš - ten rozdíl je prostě příliš nepatrný

SALVATOR: urcite zalezi, co meris. tech ikonickejch 3,6 rtg je cca 32mSv, tam je to proti pozadi 2,40 asi jasny. ale asi budou uzitecny i dozimetry, ktery prectou 0.032 mVs na tom samym pozadi...

SALVATOR: od urcity urovne neni mozny poznat jestli je to sum nebo chtena hodnota - alespon tak jsem to laicky pochopil, kdyz jsem se o tom bavil s jednim typkem tady z CERNu. Ten fyzikalni, mozna teda spis statistickej, prinicip proc to tak je ovsem neznam.

87HIGHFLYER: to antropogenni, zpusobovany clovekem.

a je to imho dany hlavne pomerem oproti prirozenymu, ten vrchol byl narust o 1/22 hodnoty toho prirozenyho, mmntl je to neco jako tisicina, pokud sem neposral vypocet z hlavy..

XCHAOS: njn, publiku musis trochu podkurovat, jakoze je ti cti zrovna zde a s timto velevazenym p.t. osazenstvem sdilet tuto zajimavost a ze doufas, ze jim bude dost dobra forma, jakou jim to servirujes))

neboli: The most desired drug in the US now is not fentanyle, it is not opium etc..It is attention.

NGR: zajímavý že kleslo to radiační pozadí a že už až na speciální případy není ty ocele z vraku třeba. Žil jsem v dojmu že je to mnohem větší problém

Těžit ocel z vraků lodí potopených na mořské dno se může zdát jako divný nápad, ale jde o nezbytnou praxi pro výrobu přesných měřících přístrojů - konkrétně moderních detektorů částic. Předatomová ocel, též známá jako Low-background steel (ocel s nízkým pozadím) atd., je jakákoli ocel vyrobená před detonací prvních jaderných bomb ve 40. a 50. letech 20. století, a není tedy kontaminována stopami jaderného spadu.
Od roku 1856 do poloviny 20. století se ocel vyráběla Bessemerovým procesem, kdy byl vzduch vháněn do konvertorů, které přeměňovaly surové železo na ocel. Do poloviny 20. století mnoho oceláren přešlo na proces BOS, který místo vzduchu používá čistý kyslík. Protože však oba procesy používají atmosférický plyn, jsou náchylné ke kontaminaci částicemi ve vzduchu. Současný vzduch obsahuje radionuklidy, jako je kobalt-60, které se ukládají do oceli, což jí dodává slaboučkou radioaktivní stopu. Dalším zdrojem radioaktivní kontaminace byl povlak ocelových kotlů kobaltem-60 za účelem sledování opotřebení. Nutno poznamenat, že i zdánlivě čistá ocel může být kontaminována thoriem ve svařovacích drátech.
Světové antropogenní radiační pozadí, způsobené atmosférickými jadernými testy, dosáhlo vrcholu na úrovni 0,11 mSv/rok (4 %) nad přirozenou hodnotou 2,40 mSv/rok (milisivert za rok udává, jaké množství záření člověk absorbuje za jeden rok). Začalo klesat v roce 1963, kdy byla přijata Smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek, a do roku 2008 se snížilo na pouhých 0,005 mSv/rok nad přirozenou úrovní. Díky tomu již není speciální ocel s nízkým pozadím nutná pro většinu zařízení citlivých na radiaci, protože nová ocel má nyní dostatečně nízkou radioaktivní stopu. Určitá poptávka po zařízeních nejvíce citlivých na radiaci, jako jsou Geigerovy počítače a senzorická zařízení na palubách kosmických lodí, však přetrvává dodnes. Pro nejcitlivější zařízení může být i ocel s nízkým pozadím příliš radioaktivní a lze použít jiné materiály, jako je vysoce čistá měď. Některé specializované detektory částic, včetně CUORE a podzemní laboratoře Canfranc, používaly pro stínění olovo s nízkým pozadím. To pochází ze starověkého římského a možná i starořeckého olova. Má nižší úrovně radiace než čerstvě rafinované olovo kvůli době, ze kterou se olovo-210 v něm muselo rozložit.
Ještě upozorním, že některé vraky mají status pietního místa a tak není legální z nich ocel těžit. Jiné vraky mají dodnes oficiální majitele nebo si je může nárokovat některá z pojišťoven. Takže buďte opatrní, než se začnete potápět pro kousky předatomové oceli - naštěstí ale nemáme moře .))
Komplikovaný detektor kuriozit Kabinet Kuriozit

ATUARFIK: No, nikdo jinej by to o mě asi taky netvrdil.

SALVATOR: No však o nich to taky tvrdí Nellas, co ta ví, jak o sobě červené pandy smýšlí.

ATUARFIK: Ale já bych si zaboha netrouf o osbě tvrdit, že jsem ladný a elegantní.