ARGANNAH: ehm, měl jsem nedávno výměnu názorů s operátorem proruského botnetu, který u mě na instanci Fediverse zakládá proruské botí účty (a já mu je mažu). Navrhl mi komunikaci v angličtině ... a zároveň vyslovil jasný požadavek (přestane mi spamovat, když zruším proukrajinský zpravodajský účet, který se u mě usídlil).
Tolik k tomu, do jaké míry by dnešní "Rusko na koni" znamenalo návrat ruštiny. Ve skutečnosti, třeba pro Čínu je zdaleka nejjednodušší, když se se všemi západními národy domluví anglicky a nebude se muset specializovat na desítky dílčích jazyků. Za předpoklady, že hlavními investory dnešní ruské expanze je Čína, tak pro tu je lépe ovladatelný a ovlivnitelný Západ, který mluví jediným společným jazykem obchodu a politiky. Jenže nejen to: potkal jsem na cestách i česko-slovinskou dvojici, kteří spolu žijí léta a dorozumívají se ... anglicky.
Jinak samozřejmě: třeba v Číně se překladače a OCR používají hodně, tam nikoho ani nenapadne učit se jiný jazyk, než čínštínu. Já na to ale jdu z jiného konce: v Evropě existují jen 3 velké jazykové rodiny, románská, germánská a slovanská. Protože angličtina vznikla v podstatě jako svérázná "kreolština" na pomezí latinských a germánských dialektů, v podstatě jako gramaticky germánský jazyk, do kterého ale proniklo zdaleka nejvíce slov ze zdaleka nejvíce nesrozumitelného nářečí latiny, tedy francouzštiny (a přitom se zřejmě původní latina doopravdy vyslovovala daleko blíže dnešním románským jazykům, než si představujeme!) a protože byla v novověku jazykem mořeplavby, tak se nakonec stále častěji ukazovala jako nejpravděpodobnější kompromis.
Vzájemná nesrozumitelnost germánských, románských a slovanských jazyků mezi sebou má podle mě historický důvod: málo se cestovalo, neexistovalo média, lidé žily stovky let v podstatě izolovaní, když někteří z nich cestovali za vzděláním, naučili se nejčastěji latinu, později některý z "velkých" jazyků, které tím získali na významu oproti místním nářečím. Ale s nástupem médií se to může změnit, zejména s nástupem těch, na která centrálně nedohlíží nějaké jazykové instituce (jako to bylo u centralizovaných televizí a rozhlasů). Když sleduju, co si synovec pouští na YouTube, tak mám značné pochybnosti, že to je ještě vůbec čeština... divný přízvuk, divná slovní zásoba...)
To, o čem se bavíme, vlastně závisí na podílu přímé mezilidské komunikace vůči medializované komunikaci. Může se stát něco naprosto nečekaného. Podíl přímých jazykových interakcí klesá... na co například potřebujeme jazyk u automatizovaných pokladen, když je tam zboží stejně vyobrazeno fotograficky (a většina má čárkový kód?). Dramaticky se mění to, o čem s kýmkoliv v běžné každodenní komunikaci mimo média ještě vůbec komunikujeme.
Francouzi si uvědomují záludnost anglofonní popkultury.. a to jsou proti nám obrovský národ a mají mluvčí všude po světě. Současně ale nechtějí, aby jim jazyk hyzdili ti, kdo nejsou rodilí mluvčí, tudíž podporují přesně to, aby se každý držel svého jazyka a používaly se ty strojové překlady, apod. Já si tím ale vůbec nejsem jistý. Jazyky se historicky vyvíjely a mají určité překryvy, většinou slovní zásoba příbuzného jazyka přežívá v sousedním jazyce jako okrajové či nářeční synonymum, apod. S jazykem se ještě může stát něco úplně nečekaného... třeba skrze imigrační vlny z kulturně spřízněných oblastí, které se snaží smísit a ne izolovat v exklávách, apod.