• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SALVATORCentrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ARGANNAH: ehm, měl jsem nedávno výměnu názorů s operátorem proruského botnetu, který u mě na instanci Fediverse zakládá proruské botí účty (a já mu je mažu). Navrhl mi komunikaci v angličtině ... a zároveň vyslovil jasný požadavek (přestane mi spamovat, když zruším proukrajinský zpravodajský účet, který se u mě usídlil).

    Tolik k tomu, do jaké míry by dnešní "Rusko na koni" znamenalo návrat ruštiny. Ve skutečnosti, třeba pro Čínu je zdaleka nejjednodušší, když se se všemi západními národy domluví anglicky a nebude se muset specializovat na desítky dílčích jazyků. Za předpoklady, že hlavními investory dnešní ruské expanze je Čína, tak pro tu je lépe ovladatelný a ovlivnitelný Západ, který mluví jediným společným jazykem obchodu a politiky. Jenže nejen to: potkal jsem na cestách i česko-slovinskou dvojici, kteří spolu žijí léta a dorozumívají se ... anglicky.

    Jinak samozřejmě: třeba v Číně se překladače a OCR používají hodně, tam nikoho ani nenapadne učit se jiný jazyk, než čínštínu. Já na to ale jdu z jiného konce: v Evropě existují jen 3 velké jazykové rodiny, románská, germánská a slovanská. Protože angličtina vznikla v podstatě jako svérázná "kreolština" na pomezí latinských a germánských dialektů, v podstatě jako gramaticky germánský jazyk, do kterého ale proniklo zdaleka nejvíce slov ze zdaleka nejvíce nesrozumitelného nářečí latiny, tedy francouzštiny (a přitom se zřejmě původní latina doopravdy vyslovovala daleko blíže dnešním románským jazykům, než si představujeme!) a protože byla v novověku jazykem mořeplavby, tak se nakonec stále častěji ukazovala jako nejpravděpodobnější kompromis.

    Vzájemná nesrozumitelnost germánských, románských a slovanských jazyků mezi sebou má podle mě historický důvod: málo se cestovalo, neexistovalo média, lidé žily stovky let v podstatě izolovaní, když někteří z nich cestovali za vzděláním, naučili se nejčastěji latinu, později některý z "velkých" jazyků, které tím získali na významu oproti místním nářečím. Ale s nástupem médií se to může změnit, zejména s nástupem těch, na která centrálně nedohlíží nějaké jazykové instituce (jako to bylo u centralizovaných televizí a rozhlasů). Když sleduju, co si synovec pouští na YouTube, tak mám značné pochybnosti, že to je ještě vůbec čeština... divný přízvuk, divná slovní zásoba...)

    To, o čem se bavíme, vlastně závisí na podílu přímé mezilidské komunikace vůči medializované komunikaci. Může se stát něco naprosto nečekaného. Podíl přímých jazykových interakcí klesá... na co například potřebujeme jazyk u automatizovaných pokladen, když je tam zboží stejně vyobrazeno fotograficky (a většina má čárkový kód?). Dramaticky se mění to, o čem s kýmkoliv v běžné každodenní komunikaci mimo média ještě vůbec komunikujeme.

    Francouzi si uvědomují záludnost anglofonní popkultury.. a to jsou proti nám obrovský národ a mají mluvčí všude po světě. Současně ale nechtějí, aby jim jazyk hyzdili ti, kdo nejsou rodilí mluvčí, tudíž podporují přesně to, aby se každý držel svého jazyka a používaly se ty strojové překlady, apod. Já si tím ale vůbec nejsem jistý. Jazyky se historicky vyvíjely a mají určité překryvy, většinou slovní zásoba příbuzného jazyka přežívá v sousedním jazyce jako okrajové či nářeční synonymum, apod. S jazykem se ještě může stát něco úplně nečekaného... třeba skrze imigrační vlny z kulturně spřízněných oblastí, které se snaží smísit a ne izolovat v exklávách, apod.
    87HIGHFLYER
    87HIGHFLYER --- ---
    CROSS: u tohodlo by me zajimala budoucnost turkickejch narodu postsovetu. Ze zcela zjevnejch duvodu tam rusaci nejsou zas tak v oblibe jak se sami tvarej a obecne lidi tehle stanu se povazuji za "btatrance" (aspon tak jsem to od nekolika z nich slysel) a cekal bych tam v budoucnosti spis nejakej vznik a la srbochovatstina . Nejaka renesance rustiny mi u nich neprisla uplne na poradu dne (ale samozrejme je to takovy jedna baba povidala)
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    87HIGHFLYER: Nemohu se ovšem zbavit matného dojmu, že se to Rusko zuby nehty snaží změnit.
    87HIGHFLYER
    87HIGHFLYER --- ---
    ARGANNAH: s tim vlivem v cine v africe souhlasim, dokonce bych rekl ze se to v nejaky mire i deje, sam jsem to tam videl (i kdyz cinani spis klasicky kolonialne tu afriku drancujou, akorat se u toho hezky usmivaj a mazou mistnim med kolem huby). Slo mi spis o tu poznamku ze se to zacne stepit - rustina nema moc kam jit.
    CROSS
    CROSS --- ---
    87HIGHFLYER: teď jsem to chtěl poznamenat. Já si upřímně tu budoucnost ruštiny (jako mezinárodního jazyka) nedovedu moc dobře představit, promyšlený to teda nemám. Jeví se mi to, že byly dva důvody, proč ruština tuhle pozici získala: jednak jako ona lingua franca kolonizovaných území a národů pod Sovětským svazem, jednak jako ikona vlastního velmocenského postavení vynucená tím že Sovětským svazem, nyní Ruskem, jako stálým členem RB OSN.

    Nicméně Sojuz se rozpadl, a i když teda ruština zůstává společnou úřední řečí současný RF, těch území a národů je znatelně míň. Pro ty, co už SSSR opustily, stejně jako pro ty, kteří jen spadali do jeho sféry vlivu, ruština vyvane s mojí generací (tj. generací těch, co se rusky učili, neřkuli opravdu naučili, ve škole, zatímco Rusové se učili ty "opravdové" cizí jazyky).

    No a to znamení vlastní velikosti... ruština zůstane jakoby tím oficiálním jazykem řekněme OSN, ale kromě Rusů a pár nadšenců tím nikdo komunikovat nebude.
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    87HIGHFLYER: Tak já vím o Africe starou belu, ale z nějakých přednášek jsem vyrozuměla, že se v ní velmi angažuje Čína. Pro ruštinu asi fakt není důvod, ale pokud tam čínský vliv dál poroste, umím si naprosto živě představit, že se začne v některých státech nějaký čínský jazyk vyučovat povinně ve školách. A vzhledem k módnímu dekoloniálnímu diskursu, který se strefuje především do evropské kolonizace (která je ovšem bezpečně mrtvá), by měli Číňani na nahrazování angličtiny i parádně nabito.
    87HIGHFLYER
    87HIGHFLYER --- ---
    ARGANNAH: s tou rustinou to nedava moc smysl ne? I kdyby se vychodni casti evropy vratila do nejakyho systemu typu sssr, tak je to v globalnim pohledu par lidi. Nebo jako ze by nekdo zacal v Africe misto francouzstiny a anglictiny pouzivat rustinu?
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    ARGANNAH: Klub nemá žádný pravidla a vzniknul právě proto, že takováhle debata by ve Zjištění neprošla a jinam těžko zapadla. Naopak si troufnu tvrdit, že podobný debaty a postřehy jsou jednou z předností tohodle klubu.
    87HIGHFLYER
    87HIGHFLYER --- ---
    ARGANNAH: tyhle elektronicke tluomoci pristroje existujou - z jednoho si pravdepodobne napsala ten prispevek :)
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    XCHAOS: Na jednu stranu máš pravdu, na druhou stranu podle mě kvůli tomu ty slova nepřestávaj bejt falešnejma přátelama. Ty mezijazykový homonyma se tak jmenujou z nějakýho důvodu a není to proto, že by si ty slova byly falešnejma přátelama navzájem. Celý slovní spojení z publikace z roku 1928 totiž je "faux amis du traducteur" - překladatelovi falešní přátelé, protože překladatel, neznalej dostatečně nuancí jazyků si může říct "ha, tohle je přece úplně jasný - naš krasnyj znamená náš je krásný". Což u těch měsíců pořád platí a stalo se to dneska i mě, pár postů zpátky :⁠-⁠)
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    XCHAOS: V tuhle chvíli ta praxe určitě vypadá, jak říkáš, ale to se může rychle změnit. Každá lingua franca je závislá na nějakém hegemonovi, který s ní pracuje - je to sotva pár dekád, co jsme patřili do mocenské sféry Ruska, naše hlavní lingua franca byla ruština, všichni se ve škole učili rusky a západní jazyky včetně angličtiny řešili spíš jen lingvisti, diplomati a pracovníci zahraničního obchodu. A to se celé změnilo během pár let vlivem rozpadu východního bloku a naší integrace do vlivové sféry USA, které se po vítězství ve studené válce tvářili jako jediná zbývající velmoc na planetě. Jenomže to je dneska minulost, Rusko je zpátky u vesla a na východě obrovsky narostla Čína: jak se zdá, svět se začíná přeskupovat do nové konfigurace. Takže i kdyby překladače nezměnily vůbec nic, je naprosto realistické si představit, že svět budoucnosti přestane bazírovat na angličtině jako jediné lingua franca a začne se štěpit mezi angličtinu, ruštinu a nějaký z čínských jazyků. Nicméně vzhledem k AI existuje i varianta "Star Trek." Totiž že budou existovat elektronické tlumočící přístroje, které sice na akademickou debatu stačit nebudou, ale jako provizorium pro turisty, co si chtějí jen objednat večeři a dorozumět se na recepci, budou úplně OK.

    (A jestli touhle debatou porušujeme pravidla klubu, nechť nás majitelé vynesou v zubech.)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    SALVATOR: otázka je, jestli jsou to opravdu "staré" názvy, nebo to nejsou nějaké místní rázovité nosočistopleny a klapkobřinkostroje. A vyhynulé slovanské jazyky, třeba polabština, se odlišovaly od živých slovanských jazyků ještě víc... možná proto, že vliv okolních germánských nářečí na ně začal působit dřív, kdo ví.

    Každopádně, já vidím jistotu v našem hezkém místním keltském kledýfu, tedy kladivu :-) Když sem přišli slovanští zemědělci, tak je jasné, že pro ne všechny pokročilé nástroje keltských řemeslníků měli vhodná slova a přejímali tedy know-how i s místním žargon :-) (teda až na to, že kledýf byl spíš meč, ale to je těsně vedle :-) možná "bojová sekera" :)
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    Co mě teda překvapilo jsou starý lužickosrbský názvy měsíců (dneska už používají latinský, jako Němci). To není podobný snad ničemu, co znám:

    Upper Sorbian
    wulki róžk, mały róžk, nalětnik, jutrownik, róžownik, smažnik, pražnik, žnjenc, požnjenc, winowc, nazymnik, hodownik

    Lower Sorbian
    wezymski, swěckowny, pózymski, jatšownik, rozhelony, smažki, žnjojski, požnjenc, jacmjeński, winski, młośny, zymski

    A zvláštní mi přijde, jak rozdílný byly ty názvy mezi dvěma tak příbuznejma jazykama. Měli společnej vlastně jen požnjenc.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    SALVATOR: no to je takový hodně "právně pozitivistický výklad" :-) striktně vzato s tím nejde polemizovat, ale je více než jasné, že staří Slované prostě říkali nějakému období roku "květen", ale neznali kalendářní měsíce měřené přesně na dny. Znali samozřejmě roční období a význačné orientační body, které je ohraničovali: slunovraty a rovnodennosti. Pokud "květen" chápeš ne jako název kalendářního měsíce, ale jako trochu jemnější rozčlenění roku na více, než jen 4 roční období ("astronomická"), tak je jasné, že jde o označení stejného "krátkého ročního období" a ne žádný "homofon".

    Samotná striktní jazykověda nestačí, musíš do toho zapojit také trochu spekulativní antropologie: představme si, že Slované mírného pásma, kde často bylo zataženo a pršelo a rozhodně nebyly každý den podmínky na provádění nějakých extra přesných astronomických pozorování a většinu času měli jiné starosti, než přesně počítat, který je zrovna den - potřebovali to samozřejmě za účelem zemědělství, ale to se vyvíjelo... a různé lidové pranostiky pokud vím spadají až do středověku (spíš až novověku: pranostiky pro éru malé doby ledové určitě musely být jiné... a možná vznikly právě jako reakce na ni).

    Pokud Slované dělili základní roční období na zhruba "půlobdobí", tak by to dávalo docela dobrý smysl: prosinec - leden/studen, duben/traven - květen, červen - srpen, říjen - listopad. Těhle zhruba 8 "nadměsíců", často spojených s velmi zjevnými jevy v přírodě (květen, listopad - prý homofony!) se ve slovanských jazycích opakuje s velkou statistickou významností a problém vzniká spíš s tím, jak to namapovat na 12 importovaných římských kalendářních měsíců. Tam si jazyky, co nepřešly na latinské názvy úplně (Slováci a Slovinci, v první řadě) pomáhaly všelijak: tu částečným doplněním latinskými názvy, tu nějakou mutací (červen/červenec), tu vymýšlením slovansky libozvučných novotvarů. Každopádně snaze namapovat slovanské názvy na římský kalendář mohl předcházet nějaký intuitivní kalendář praslovanský a přenesení názvů 8 jasně odlišitelných vegetačních sezón na kalendářní měsíce římského stylu mohlo souviset s pronikáním kulturně romanizované germánské (a u nás i keltské) civilizace na území osídlená slovanskými kmeny.

    Teorie původních cca 8 slovanských "sezón roku" samozřejmě není "faktem", je spekulací.. ale je spekulací, která má hlavu a patu a člověka, který je trochu zvyklý analyzovat jakékoliv částečně nesourodé datové sady, to okamžitě napadne, jakmile se na to podívá: nevím, jak by se to dalo dokázat, ale jisté je, že když různí obrozenci všech možných kolonizovaných slovanských národů hledali u rodilých mluvčích v nejzapadlejších vesničkách, jak se tomu kterému měsíci říká, tak vysvětlit přesný rozdíl mezi římským kalendářním měsícem a místním názvem dané sezóny nemuselo být snadné a v každém rekonstruovaném "národním" jazyce to vyšlo trochu jinak.
    SALVATOR
    SALVATOR --- ---
    XCHAOS: Dovolil bych si nesouhlasit. Definice faux amis říká, že jde o mezijazykové homofony nebo homografy, čili slova buď stejně znějící, nebo stejně se píšící, ale s odlišným významem. Proto i ten kviteň/kwiecień/květen a další jsou faux amis, protože definici naplňujou - znějí stejně nebo podobně, ale význam je jinej, jelikož označujou jinej měsíc.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ARGANNAH: asi jsme tu #offtopic, ale fakticky by mi zajámalo, jaký klub na NYXu jde na takovéhle teoretické debaty použít... všechno se to hodně točí kolem prezentace faktů (= odkazů na zdroje jinde), ale spekulativní úvahy tu jsou málokde vítány.

    Velký game changer jsou strojové překlady, to uznávám. Ale současně, pokud se lidi opravdu setkají, přejdou rychle do angličtiny. Největší paradox je to u Poláků, protože vzájemná srozumitelnost jde jen jedním směrem (my jim trochu rozumíme, nebo máme ten pocit, oni nám vůbec), takže navrhujou angličtinu rádi (procvičují ji rádi a obrovské množství z nich pracovalo v Británii), u jihoslovanů ji navrhujeme my.

    Ukrajinští uprchlíci z východní Ukrajiny často navrhují angličtinu, protože česky rozumí hůře, než rodilí mluvčí ukrajinštiny, a ruština se jim odcizila. Pokud bych se fakt chtěl nějaký slovanský jazyk naučit, byla by to ukrajinština, protože mi přijde, že jako linqua franca západních a jižních Slovanů má určitý potenciál, minimálně oni tvrdí, že rozumí všem a možná na tom nějaká část pravdy bude.

    Od té doby co, vím, že kořen "piv" znamená "půl", tak pořád přemýšlím, jestli "pivo" není náhodou "holba", tedy "půlka" :-) Sice máme pocit, že to je "nápoj určený k pití".. ale možná je to nejzáludnější false friend ever :-)
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    XCHAOS: Vzestup patriotismu až nacionalismu dnešním světě v kombinaci s koncem světové hegemonie USA naznačuje, že FAKT nebudeme všichni za chvíli mluvit anglicky. A nejen to. Jestli se bude kvalita automatických překladačů dal progresivně zlepšovat, možná nás čeká dokonce velký ústup od jakékoli kolektivní lingua franca a nové obrození vernakulárních jazyků.
    KOMPAS
    KOMPAS --- ---
    Z_RYBY_KOST: To proto, že už list opad'. ;)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    BALAENA: Každopádně "false friends" jsou něco trochu jiného... u slovanských jazyků jde buď o nějaký ten posun významu (třeba o měsíc dopředu nebo dozadu, doslovný posun v čase), o postupný vývoj významu (otrok vs. dítě - všichni chápeme, jak to vzniklo, šlo prostě o osoby, které v rámci rodiny/rodu měly podřízené, závislé postavení, ale další význam se vydal v různých jazycích úplně jinými směry) a nebo dokonce o antonyma (voní - voňajet). False friends jsou podle mě slova, která jen náhodou zní stejně, ale nikdy tam žádná logická souvislost nebyla. Zatímco germánské jazyky podle mě divergují jen komolením a divnou výslovností, tak slovanské jazyky trochu budí dojem, že někdo vzal stejné stavební prvky a náhodně je promíchal (asi i díky horší vnitrozemské komunikaci mezi slovanskými teritoriemi, na rozdíl od prováznosti románských jazyků plavou po Středomoří a germánských plavbou po Severním moři a Baltu).

    Čeština se vyvíjí docela divoce. Samozřejmě, první na ráně jsou anglicismy, ale kromě nich se mění výslovnost. Vliv mohutné ukrajinské menšiny, která se snaží mluvit česky, ale vnáší tím do komunikace nějaký přízvuk a rytmus, je podle mě zřejmý a konkuruje předchozímu spíše změkčujícímu vlivu slovenštiny. Když si pustím zprávy (já jsem hodně online, nedělám to často, spíš čtu nebo poslouchám videa v angličtině), není to "československá" čeština, kterou si pamatuju z dětství. Podle mě nevyhnutelně dojde ke konvergenci západoslovanských jazyků, skrze vzájemné ovlivňování češtiny a polštiny přes ukrajinské expaty... vzájemně srozumitelná slova začnou převládat, prostě evolučně. Podobný vliv budou mít i všichni další cizinci, kteří se v prostoru střední Evropy budou pohybovat, ale pochytí pouze nějakou společnou podmnožinu slovanských jazyků: slova, která bude možné využít ve více zemích, se budou šířit více, než slova, která budou rázovitě místním. Kontinuita srozumitelnosti mezi děkuji - ďakujem vytvoří nový
    mezislovanský dialekt. Nikdy předtím nebyla mobilita mezi slovanskými jazyky tak vysoká.

    No, skončí to buď konvergencí, nebo tím, že budeme všichni za chvíli mluvit anglicky.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Z_RYBY_KOST: jak říkám, slovanské názvy měsíců se zhruba trefují do ročních období... a je otázka, jestli zrovna čeština se trefuje nejlépe. A mít studen by bylo ehm... cool. Stejně tak je celkem výstižný i traven, akorát v češtině to zavání trávením či otravou.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam