HUGH_BOYLAN: Blbost.

Kjóto a Tókjó opravdu neznamenají to samé.
Společný je jen znak 京. Sinojaponsky kjó. Znamená to hlavní město.

東京 Tókjó je doslova Východní hlavní město. Dříve (když nebylo hlavním městem), tak se jmenovalo Edo.

京都 Kjóto… no v podstatě oba znaky znamenají hlavní město. V průběhu věků mělo celou řadu názvů. V období Heian třeba Heian-kjó (kde to kjó je dnešní první znak 京) nebo prostě Mijako (původní japonské slovo pro hlavní město), zapisováno znakem 都, který se sinojaponsky čte to. Chvíli se mu taky říkalo Saikjó, Západní hlavní město.

(Hádejte, co bylo Severní hlavní město a Jižní hlavní město.)

SPIKE411: Cywe teď, teď sem s tím jdu:

HUGH_BOYLAN: Ne, Kjóto znamená prostě (určitý člen) stolice, zatímco Tókjó je Východní stolice.

OT_: Neptun je od Slunce cca třicetkrát dál než Země. Tedy IMHO by buď měla být vzdálenost Země od Slunce ne jeden, ale jedna desetina milimetru, nebo by se Sluneční soustava vešla do kroužku o průměru šesti centimetrů.
(Uznávám, že desetina milimetru je necelý jeden milimetr, takže věta by byla přísně vzato správná. Ale tomu měřítku to dává dost na fráček.)

MARASAN: pokud je 1 AU jako přibližně 1 mm, pak velikost Fabie, což je podle webu Škodovky cca 4,1 m, odpovídá cca 65 světelných let. Takže pak když navážu na DRAGON, tak velikost Mléčné Dráhy je cca 1500 Fabií, což je sakra hodně (a nebo jsem se někde sekl ve výpočtu)

OT_: prepocitat na Fabie, aby tomu kazdej rozumel, bys nemohl?

DRAGON: Jen doplním, teď jsem si to nechával zjistit:
Země by tedy obíhala ve vzdálenosti necelého jednoho milimetru od středu takového Slunce – zhruba na vzdálenost tloušťky kartonu. Celá sluneční soustava (po Neptun) by se vešla do kroužku o průměru přibližně 6 mm – menšího než malá perla.

DRAGON: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_pojm%C5%AF,_osob_a_vyn%C3%A1lez%C5%AF_ze_Stopa%C5%99ova_pr%C5%AFvodce_po_Galaxii#V%C3%ADr_tot%C3%A1ln%C3%AD_perspektivy

Sem viděl takovej zajímavej klip, tak mě napadlo si něco spočítat. Kdyby měla Milky Way velikost Evropy, naše Slunce by bylo velké jen asi 7 mikrometrů, což odpovídá velikosti bakterie nebo jemného prachového zrnka.
Takto si lze celkem pěkně představit, jak obrovská naše galaxie je, vědecký zápis typu 9,46 × 10¹⁷ km asi moc lidem (včetně mně) s vizuální představou tolik nepomůže, ale takhle pomocí měřítka jo.

Ale nesmí se jít s představivostí raději dál :) Si totiž pak člověk představí, že jsme součástí lokální skupiny galaxií (3mio sv. let), která je součástí superkupy galaxií Laniakea (velikost 520 mio sv. let), která čítá přibližně 100 000 galaxií, což je tak velká oblast, že i kdybychom ji vnímali přes měřítko Slunce = 7 μm, tak by ta velikost představovala cca 160× vzdálenost mezi Zemí a Sluncem.. tak to pak přestane dávat lidskýmu mozku smysl, madla k uchopení informace se začnou ztrácet, tak budu doufat, že aspoň ta původní informace o Milky Way byl mírně zajímavý fakt.

Jo, čtyři rozchody a spousta různých napětí a frekvence se u střídavých samozřejmě taky liší podle části země.

Rail transport in Japan - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Rail_transport_in_Japan
Railway electrification in Japan - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Railway_electrification_in_Japan

MATEEJ: Promeškali jsme jedinečnou příležitost!

VANEK: Volně související zajímavost - na Sachalinu měli japonský rozchod až donedávna, na širší ruský ho předělávali až 2003-2019.

SITH: Jak k tomu gridu a frekvenčním měničům píšou na Wikipedii
Electricity sector in Japan - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Electricity_sector_in_Japan#Transmission

The limitations of these links have been a major problem in providing power to the areas of Japan affected by the Fukushima Daiichi nuclear disaster. During the 2011 Tōhoku earthquake and tsunami, there were blackouts in some areas of the country because of the insufficient ability of the three HVDC converter stations to transfer energy between both networks.

HVDC converter station - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/HVDC_converter_station

Japonsko je unikátní tím, že jako jedna z mála vyspělých zemí nemá sjednocenou frekvenci elektrické sítě a je rozdělena na dvě odlišné části. Toto rozdělení vzniklo historicky na přelomu 19. a 20. století a dodnes ovlivňuje energetickou infrastrukturu.

Proč? Dvě nákupní rozhodnutí z přelomu 19. století.
V roce 1895 v Tokiu instalovali generátory od německého AEG — 50 Hz. O rok později v Osace zvolili generátory od amerického General Electric — 60 Hz. Nikdo tehdy netušil, že rozhodnutí zformuje celou japonskou energetickou infrastrukturu na dalších 130 let.

Odhady nákladů na sjednocení: stovky miliard dolarů. Výsledek: Japonsko provozuje dvě sítě dál a spojení řeší investicemi do frekvenčních konvertorů.

A praktický důsledek? Starší spotřebiče s jednoduchými motory — pračky, ventilátory, mixéry — zakoupené v Tokiu v Osace nemusí fungovat správně. Motor jede na jiné otáčky, hrozí přehřátí nebo jiný výkon. (Moderní přístroje jsou většinou navrženy pro obě frekvence.)

Základní rozdělení:
Východní Japonsko (včetně Tokia): Používá frekvenci 50 Hz.
Západní Japonsko (včetně Ósaky, Kjóta): Používá frekvenci 60 Hz.

NJAL: Protoze sel lesem, jj.

Michael Warburton @TheMonologist · 8h https://x.com/TheMonologist/status/2032048222445682942
The Ottoman train T.E. Lawrence ambushed in 1917 still lying in the Arabian desert 109yrs on.


GREATDRAKE: V knizni predloze ho Trautman zastrelil.

V původní verzi Rambo: First Blood se Rambo na konci zastřelil - tak, jak bylo v předloze. Testovacím divákům se to nelíbilo, tak natočili nový konec.