SALVATOR: nekdo ti peclive prevypravel tohle video :)

The paper scale system is broken.
https://youtube.com/watch?v=XllQPr8FtPE

SALVATOR: ad zvětšovaný A0 formáty: je to logický, protože A0 formát je referenční velikost (metr čtereční), proto se to pak značí těmi prefixy. A-1 atd nedává žádný smysl. Vychází to z ISO definice.

Slyšel sem včera zajímavou věc o papírech formátu A.
Je celkem široce známo, že papíry formátu A mají strany v poměru 1:√2. To umožňuje tu klíčovou vlastnost, že když takovej obdélník rozdělíte napůl, dostanete dvě totožný části, protože jejichž strany jsou pořád ve stejným poměru a mají oba stejnej obsah. NAvíc maj stejnej poměr stran jako původní obdelník, takže vůči němu jsou podobný. A tak se na A0 vejdou dvě A1, čtyři A2, osm A3, šestnáct A4 atd.
Teoreticky. V praxi je tam totiž ten zádrhel, že √2 nikdy nemůže bejt celý číslo. Co se proto dělá je, že se rozměry papírů zaokrouhlujou na celý milimetry. Takže A0 není ve skutečnosti 841×1189.35360596... mm, ale 841×1189, A4 není 210×296.984848098..., ale 210×297. Na úrovni velkejch formátů je tenhle rozdíl naprosto zanedbatelnej, ale je čím dál znatelnější, s čím menším formátem se pracuje.
V důsledku takovýho zaokrouhlování:
- Papírků formátu A9 by se na plochu A0 mělo matematicky vejít 512. Reálně se jich tam dá narvat o sedum a skoro třičtvrtě víc, konkrétně 519,724.
- Nejmenší oficiální rozměr je A10, ale pokud bychom šli ještě níž, tak vlivem tohodle zaoukrohlení se na formát A17 nevejdou jen dva papírky A18, ale rovnou celý tři
- Vlivem zaoukrouhlení by papír A19 byl čtvereček o rozměrech 1×1 mm
- Formát A20 by vůbec nebyl, měl by rozměr 0×0 mm.

Mimochodem, A0 není největší oficiální rozměr, existujou i formáty tvořený jako dvoj a čtyřnásobek formátu A0. K mýmu zděšení se ale neoznačujou jako A-1 a A-2, i když by to bylo naprosto validní a logický, ale mají označení 2A0 a 4A0.

Jinak formát papíru A vymyslel Georg Christoph Lichtenberg, kterej mimo jiné popsal obrazce vznikající působením elektrickýho výboje, který zároveň představujou základní princip na kterým fungujou kopírky a laserový tiskárny, objevil polaritu elektrickýho náboje, zkonstruoval obří kondenzátor s průměrem 2m, kterej házel několik desítek centimetrů dlouhý výboje, zaved v Německu hromosvody, věnoval se geodézii, astronomii i klimatologii a když se zrovna nudil, tak sepisoval knihu aforismů.

Koncept pekla jako místa posmrtného utrpení nevznikl naráz, ale vyvíjel se po tisíciletí prolínáním starověkých kultur. Základy moderní představy o pekle se zformovaly v helénistickém období (3. až 1. století př. n. l.), kdy se propojilo judaistické myšlení s řeckou filozofií a perským zoroastrismem. Samotná myšlenka podsvětí je však mnohem starší. [1]
Vývoj konceptu v čase a různých kulturách probíhal v několika klíčových fázích.
## 1. Starověké podsvětí (cca 2000–500 př. n. l.)
Prvotní představy nebyly o trestu za hříchy, ale o společném místě pro všechny mrtvé bez rozdílu.

* Mezopotámie a Egypt: V Sumeru existovala „Kur“ – temná země podsvětí. V Egyptě naopak vzniká první koncept vážení srdcí a ničení duší hříšníků v podsvětí Duat.
* Hebrejské Šeol: Starozákonní [Šeol](https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/R%C3%A1j_a_peklo) byl pouhým stínovým místem zapomnění pro dobré i zlé lidi. Nebyly zde žádné plameny ani čerti.
* Řecký Hádés: Podobně jako Šeol sloužil pro všechny zemřelé. Teprve později se z něj vyčlenil Tartaros jako hluboké vězení pro nejhorší zločince a polobohy. [2]

## 2. Zlom v helénismu a perský vliv (cca 500–100 př. n. l.)
Klíčový posun k peklu plnému trestů nastal pod vlivem dvou hlavních směrů:

* Zoroastrismus: Perské náboženství přineslo myšlenku kosmického boje dobra se zlem, posledního soudu a očišťování hříšníků v roztaveném kovu.
* Gehenna: Židé začali používat termín Gehinnom (údolí Hinnom u Jeruzaléma), což bylo reálné místo, kde se v minulosti pálily lidské oběti a později odpadky. Stalo se synonymem pro ohnivé místo očištění a trestu.

## 3. Křesťanský novozákonní koncept (1. století n. l.)
Ježíš a jeho učedníci v Novém zákoně již pracovali s tehdejšími řeckými a židovskými představami. Používali slova jako Gehenna (ohnivé rty) nebo Tartaros. Peklo začalo být definitivně chápáno jako místo věčného odloučení od Boha. [3]
## 4. Středověká vizualizace a Dante (14. století)
Dnešní populární představu pekla (kotle, mučení, hierarchie hříchů) nejvíce ovlivnila středověká církev pro udržení disciplíny věřících a slavné literární dílo Božská komedie od [Dante Alighieriho](https://cs.wikipedia.org/wiki/Peklo_%28Dante%29), napsané kolem roku 1320. [4]
## Východní tradice
Paralelně s tímto západním vývojem vznikl koncept pekel v buddhismu a hinduismu. Zde jsou však pekla (Naraka) chápána jako dočasná očistná místa. Bytost v nich pyká za špatnou karmu pouze do doby, než se znovu reinkarnuje. [5, 6, 7]
Pokud vás toto téma zajímá hlouběji, mohu vám detailněji popsat původ českého slova peklo nebo to, jak se liší pohled na věčnost pekelných trestů v různých náboženských proudech. Která oblast vás zajímá nejvíce? [5, 7, 8]

[1] [https://www.reddit.com](https://www.reddit.com/r/AcademicBiblical/comments/vw7j5a/when_where_and_how_did_the_concept_of_hell_in/?tl=cs)
[2] [https://encyklopedie.soc.cas.cz](https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/R%C3%A1j_a_peklo)
[3] [https://zivotviry.cz](https://zivotviry.cz/clanek/slovnicek-duchovnich-pojmu-peklo-100826)
[4] [https://cs.wikipedia.org](https://cs.wikipedia.org/wiki/Peklo_%28Dante%29)
[5] [https://cs.wikipedia.org](https://cs.wikipedia.org/wiki/Peklo)
[6] [https://www.academia.edu](https://www.academia.edu/37811495/P%C5%99edstavy_pekla_v_hinduistick%C3%BDch_pur%C3%A1n%C3%A1ch_Nov%C3%BD_Orient_ro%C4%8D_71_2016_%C4%8D_3_s_27_33)
[7] [https://dodo.is.cuni.cz](https://dodo.is.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/80691/BPTX_2014_2_11210_0_382318_0_164229.pdf?sequence=1&isAllowed=y)
[8] [https://www.ptejteseknihovny.cz](https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/puvod-slova-peklo)

XCHAOS: To je sice možné, ale tohle je žluna.

BBC i National Geographic se domnívají, že lasička se opravdu může proletět na zádech datla.
Weasel Rides Woodpecker in Viral Photo—But Is It Real? | National Geographic
https://www.nationalgeographic.com/animals/article/150303-weasels-woodpeckers-animals-science-weaselpecker-photos
Extraordinary: Weasel rides on woodpecker's back - BBC News
https://www.youtube.com/watch?v=lMnjhxsm-Gc

1) Turecko by si zasloužilo čestnou zmínku jako příklad Streisand efektu. Doufám, že ho na tu wiki někdo doplní:
O tom, že se děje Eurovize jsem si všimla před pár dny z toho, co si Turecko (které se neúčastní) začalo hlasitě stěžovat na soutěžní písničku Chorvatska.

2) Chorvatsko nemá letos v Eurovizi klasický pop/bizár, ale hudebně povedený ethno-goth (koho zajímá, na youtube Eurovision Croatia Lelek Andromeda, ať už klip nebo live ze Semifinále). A, jak je v Chorvatštině, je pro nás částečně srozumitelný text (a všude jsou překlady)

3) Až do druhé světové války byl u Chorvatských křesťanů zvyk tetování křížů na dobře viditelná místa na kůži, hlavně žen, případně dětí. Říká se tomu šicanje. Pochází z 15. století, během Osmanské okupace to chránilo těla, nebo alespoň duše a vědomí o svém původu, před odvlečením, znásilněním, .... protože tetování je pro muslimy nečisté. Byť to tedy vypadá, že to nebylo původně tetování, jako spíš jizvení.

4) český zástupce v Eurovizi, Daniel Žižka - Crossroads, má hodně dobrý hlas a velmi platnou písničku, která se do mezinárodního popu klidně může uchytit

QWWERTY: je to bizar, ale asi jim bezpecnostni vypocty vysly :), je to hutna vrstva betonu a oceli. Ucelove zniceni jako utok bombou se standardne neposuzuje, akorat tady bych se zamyslela, zda jim vychazi nahodny pad letadla, ale asi jim to nejak vyslo.

Starám se o zuby hezky, ale mít potenciálně jako backup třetí sadu je docela fajn představa :)

Researchers in Japan Discover Medicine Capable of Regrowing Third Set of Teeth for Humans - Dentistry Today
https://www.dentistrytoday.com/researchers-in-japan-discover-medicine-capable-of-regrowing-third-set-of-teeth-for-humans/

pfff, pry jak ma vypadat uloziste jaderneho odpadu

Connecticut Yankee — about
https://connyankee.com/about/
Remaining at the CY site is the Independent Spent Fuel Storage Installation (ISFSI) consisting of 43 dry storage casks licensed by the U.S. Nuclear Regulatory Commission for storage and transport.
40 casks contain spent nuclear fuel used during the years of plant operation and 3 contain sections of the reactor vessel internals classified as high-level radioactive waste

The spent nuclear fuel and GTCC waste will remain at the CY site until the federal government fulfills its commitment to remove this material

asi na to uplne nespechaji - https://maps.app.goo.gl/s3aXhCUr64QcRtpTA

Zlé jazyky odpradávna říkají, že jediné ovoce, které křižácké války přinesly Evropě, byly meruňky.

ELIZHANNAH: To je hezky oslí můstek na slívu :))

TAPINA: Třesně, mandle, broskve… všechno je to prunus.

Slivoň – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slivo%C5%88

SALVATOR: jo, zřejmě se v těch pojmenování slívá víc vlivů

No jo, meruňka je vlastně příbuzný druh švestky. Když se nad tím člověk zamyslí, tak jasně že jo, ale nějak mi to doteď nepřišlo.

ELIZHANNAH: Ovšem pro tu meruňku je taky zdrojem "mirelle" a předtím "armellino".

DRAGON: Hodí se dodat, že spisovné české slovo "meruňka" vzniklo z lat. armeniaca a spisovné slovenské "marhuľa" (a moravské nářeční marhula) pochází ze slov Marille (s variantou Marul) z rakouské němčiny, jehož zdrojem je také lat. "armeniaca".

Meruňka je jedno z těch slov, které cestovalo napříč tolika jazyky a civilizacemi.

Anglické slovo "apricot" pochází z latinského "praecox", což znamená něco jako "brzy dozrávající", protože meruňka dozrává brzy během léta, na rozdíl od broskve, se kterou byla často srovnávána.
Později se to slovo dostalo do byzantské řečtiny jako "berikokkia" a v moderní řečtině existuje jako "verikoko".
Z řečtiny přešlo do syrštiny a potom do arabštiny jako "barquq".
Během andaluského období se z něj stalo "al-barquq". To slovo potom doputovalo až do Španělska přes Maroko během vlády v Andalusii a změnilo se na "albaricoque", potom do italštiny jako "albicocca", do francouzštiny jako "abricot" a nakonec do angličtiny. Nejdřív jako "apricock" a později "apricot".
V dnešní arabštině ale "barquq" v některých regionech znamená i švestku.
Původní arabské slovo semitského původu je spíš něco jako "mishmish", alespoň tak ho znám já, a to pravděpodobně pochází ze syrského "kishmisha", které souvisí se sušením a scvrkáváním, protože meruňky se častěji jedly sušené než čerstvé.
Existovala také odrůda meruňky nazývaná "qaisi". Dodnes je v Sýrii známá odrůda oliv zvaná "zaitun qaisi".
Tato meruňka "qaisi" putovala na východ do perštiny a potom do turečtiny, kde se meruňka řekne "kayısı".
Existuje dokonce turecké rčení: "Bundan iyisi Şam'da kayısı." Což doslova znamená: "Lepší už je jen meruňka z Damašku."
Jinými slovy: "Tohle je tak dobré, jak jen to jde."

A tenhle odkaz nezůstal jen v turečtině.
V portugalštině a v některých španělských dialektech existují názvy, které doslova odkazují na Damašek.
A řečtí mluvčí si možná všimnou slova "damaskino" nebo "damaskina", což zase znamená něco spojeného s Damaškem.
Takže tohle prolínání názvů pro švestky, broskve a meruňky se objevuje pořád dokola.
A když se vrátíme k perštině, běžné slovo pro meruňku znamená doslova "žlutá švestka".
Botanický název meruňky je "Prunus armeniaca", tedy "arménská švestka", protože Evropané se s tím ovocem setkali přes Arménii, takže pro něj měli dvě různá pojmenování, původně z latinského "armeniaca".
Z toho pak vznikla regionální italská slova pro meruňku, například "armellini", a odtud i další varianty v istrijských a dalších jazycích.

Takže v jednom jediném ovoci máte názvy, které znamenají:
"brzy dozrávající",
"žlutá švestka",
"ovoce z Damašku",
nebo "arménská švestka".

A každý z těch názvů odráží to, jak lidé to ovoce poprvé poznali, jak ho používali nebo odkud si mysleli, že pochází.

Je to vlastně malý záznam historie. Úžasný.

Když se ovce překulí na záda a nemůže se otočit zpět (třeba proto, že spadla do jámy), může jí to relativně rychle zabít. Když jí zvednete na nohy, často pak ještě chvíli padá, než jí začnou normálně fungovat všechny čtyři. Ale pomůže, když chodí. Takže pak jezdíte na ovci, jen jí musíte celou dobu zvedat.

Loni byla na Aljašce megatsunami.
https://www.science.org/doi/10.1126/science.aec3187