V japonských rýžovištích můžete potkat tuto nenápadnou černou konstrukci plovoucí v bahnité vodě.
Na první pohled připomíná plastový kufr, ve skutečnosti jde o jednu z nejdůležitějších zemědělských inovací současného Japonska. Jmenuje se Aigamo-robo a jeho nasazení přesně ukazuje, jak se země vyrovnává s krizí nedostatku pracovních sil.
Japonský venkov stárne raketovým tempem a průměrný věk tamního farmáře dnes přesahuje 68 let. Mladí lidé se stěhují do metropolí a na polích už fyzicky nemá kdo pracovat. Tradiční pěstování rýže bez chemie přitom vyžaduje stovky hodin extrémně namáhavé práce v kleče pod palčivým sluncem. Druhou historickou možností bylo vypouštění živých kachen (odtud název Aigamo), které plaváním zakalovaly vodu a požíraly škůdce. Chov ptáků ale vyžaduje neustálou péči, stavbu ohradníků a ochranu před dravci.
Tento stroj spojuje myšlenku ekologického zemědělství s moderní robotikou. Zařízení se pohybuje po vymezené ploše a spodními lopatkami neustále víří dno. Tím udržuje vodu trvale zakalenou. Přes neprůhlednou hladinu nepronikne sluneční svit, což spolehlivě zastaví fotosyntézu a růst plevelu dříve, než vůbec vyklíčí. Sazenice rýže rostou výše nad hladinou, takže jim stínění nevadí.
Vývoj tohoto konceptu začal u inženýrů z automobilky Nissan, kteří chtěli vytvořit plně soběstačného pomocníka. Výsledkem je zařízení o hmotnosti devět kilogramů, které k pohybu využívá speciální šnekové pohony. Ty se namísto klasických vrtulí či kol nikdy nezamotají do vodních trav ani kořenů. Směr drží díky integrované GPS a dokáže obsloužit plochu až jednoho hektaru.
Měření ukázala, že robot dokáže potlačit růst plevelu s více než osmdesátiprocentní účinností, což je srovnatelné s použitím silných chemických postřiků. Spotřeba práce na odplevelení se díky němu snižuje o desítky hodin týdně na jediného farmáře. Výsledkem je čistá rýže bez kapky herbicidů, aniž by člověk musel strávit jedinou hodinu ohnutý v bahně. Právě takové technologie umožňují zachovat tradiční pěstování v oblastech, kde lidské síly definitivně docházejí.
Video a foto natočila a vyfotila Jana Hashimoto

SALVATOR: je to tak, píďalka je od pohybu při měření pídí..

Co je to píď? | Plus
https://plus.rozhlas.cz/co-je-pid-8051175

MEJLA77: No jako vlastně jo. Nebo vlastně naopak? Já bych si totiž tipnul, že píďalka se jmenuje podle toho, že se pohybuje podobně, jako jakej pohyb uděláš rukou, když potřebuješ naměřit víc pídí najednou. Položíš ruku, odměříš první píď, palec přitáhneš k malíčku, aniž bys malíčkem pohnul a pak naopak ruku zase roztáhneš, aniž bys zvednul z podložky palec a máš druhou píď. A to je podobnej pohyb, jako dělá píďalka, když se píďalí. Nebo naopak?

CDR: Joj, zaupela pani Moskowitzova.

dnes jsem po dlouhé době použil frázi "nepohlo ani o píď" a pak jsem se snad poprvé v životě zamyslel, kolik takový píď asi je.
Tak tedy píď je asi 20 cm .)

Píď – Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%AD%C4%8F

XCHAOS:

Jsem ani nevedel ze existovalo vic piratskejch vlajek. A Edward England to z nejakyho duvodu vyhral:D

Jmenovite jsem znal jenom Edwarda Teache :-)

Famous Pirates Flags

Bezcvětnaja koka-kola

White Coke - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/White_Coke

DRAGON: nene, skutečně tankování
vykopíruju s dovolením sem s poznámkami:

kolik čeho se tankuje: víme, že Superheavy má mít 3400 tun paliva celkově (při poměru spalování 78% O2 a 22% CH4 -> to dělá 2652 tun LOX)
při hustotě LOX 1141 kg/m³ to bude v objemu 2324 m³

Na nové rampě Pad 2 jsou schopni toto množství natankovat za 30 minut!
30min je 1800 vteřin
Tedy zhruba 1290 litrů LOX za sekundu.

btw dnes v noci se budeme moct opět přesvědčit, na vnějším plášti je v reálném čase vidět, jak se plní a tím stoupá ledová námraza

SALVATOR:
DRAGON:
A teď si představte přes tunu za SEKUNDU u tankování SpaceX SuperHeavy boosteru

[TOXICMAN @ SpaceX (Falcon 9 / Heavy / Dragon / SuperHeavy / Starship / Starlink) + Tesla, Neuralink, Boring, xAI, Grok, Optimus]