no, aj u nas mnohe este stale stojace drevenice su este mozno povodne osetrene bycou krvou, este zaciatkom 20. storocia sa pouzivala:

Drevené príbytky (...) V niektorých končinách ich natierali býčou krvou, ktorá obsahuje mnohé zlúčeniny železa. Tie pôsobili biocídne a znižovali horľavosť dreva.
Seriál NATIERAME: Najväčšie mýty o náteroch – týmto radám neverte
https://carodreva.sk/starostlivost/serial-natierame-najvacsie-myty-o-nateroch-tymto-radam-neverte/

DRABICZ: jak by mohla mít jakákoli krev antiseptický účinky?

SALVATOR: vlivem okolí. Ona totiž působením ztmavla do černa nebo tmavě hnědé, byčí krev má nějaké svoje antiseptické účinky (nevím přesně), každopádně ji nemaj rádi červotoči a dřevokazné houby. No a jak na to sahá člověk zpocenejma rukama, tak to tou mastnotou zároveň doimpregnovává (někde víc, někde míň). Věřím, že to zkoušeli třeba i s kohoutí krví a ta se mohla kazit nebo být rezistentní proti škůdcům, tohle se prostě osvědčilo. Ostatně ve Starém zákoně taky nabádá Hospodin v knize Exodus k potěru futer tuším beránčí? krví, což mělo ochránit před škůdci kteří přišli v zápětí v ráně boží.

STENNY: Děkuji, ale aktuálně se k tomu minimálně týden nedostanu
SALVATOR: Barvilo se to už při výrobě metráže (minimálně od ranného středověku až po třetí čtvrtinu XIX. století), čili plachty se šily už z barveného plátna, velmi pravděpodobně bylo určeno na něco jiného (stany, markýzy), ale nakonec z toho byly plachty. Pro barvení látek byly takové dlouhé kádě pod kterými byl udržován oheň, aby byla barva sytá - poslední taková se našla na Dornychu v Brně, měla kolem 50m. Jinými slovy je velmi nepravděpodobné, že by se plachty barvily dodatečně, protože některé plachty byly navíc impregnované (směsí parafinu, lněného oleje a tuším, že i velrybího toku, přesně nevím, musím dohledat) - záměrně píšu některé, kupříkladu v české i německé plavbě (Labe, Odra) jsou ve stejnou dobu (XVIII. století) plachty z vlny (v klasické vazbě útek-osnova) stejně jako vojenské stany od XVII. století po přelom XVIII./XIX. (nikoli z bavlněné plachtoviny jak se ještě stále v mnoha publikacích domníváme).
HAR4NT: Inkoust ze sépií se používal skutečně na inkoust, ovšem nebyl tolik stálý jako inkoust z indiga. Prasečí krví se ale impregnovalo dřevo, které mělo vydržet hrubší zacházení, takže trámy, futra, dveře a kupříkladu z rakouské armády máme z roku tuším 1741 dochovaný předpis o impregnaci pažeb mušket mužstva právě prasečí nebo býčí krví.

HAR4NT: Hele, tady ale nejsi v Centrále pro rovnoměrnou distribuci dobře míněných fabulací, ta je o dveře vedle.

SALVATOR: tak bych to delal ja, kdybych byl pirat a ja bych byl dobrej pirat, takze se to pocita!:))

HAR4NT: To víš, nebo tipuješ? Protože já bych si zase tipnul, že ta jen pak zhnědne, ne?

DRABICZ: Mě by teda zajímalo, kde a jak to barvili, protože myslím, že to zaprvé musela bejt strašná fuška, náročná na výbavu, zadruhé to asi nebyla vůbec levná sranda.

DRABICZ: Přimlouval bych se za obojí, protože tvoje příspěvky bývají fascinující. :)

NJAL: a Calico Jack měl jak svůj Jolly Roger, tak k tomu i černé plachty (odtud čerpali inspiraci na Černou Perlu). No a Edward England když ke svému Jolly Roger měl červené plachty, znamenalo to, že nemá slitování a zajatce nebere.
Asi vám něco o těch pirátech sepíšu, když už jsem psal článek na Jolly Rogery.... Ten bych taky mohl někde vyhrabat....

dnes přesně před 720 lety byl v Olomouci zavražděn mladý Václav III., a skončila tak víc než čtyřsetletá vláda Přemyslovců, první doložená a v českých zemích nejdéle trvající.

NJAL: [TRISSIE @ Centrála pro rovnoměrnou distribuci mírně zajímavých faktů]