já myslím, že to byla nějaká kombinace "hezká barva" a "v Bibli je, že to ochránilo Izraelity", případně doznívající pohanské pověry (krev je nositelka síly, zvířecí obětiny atd)

TRISSIE: právě jsem šla něco takovýho hledat, díky! ♡

DRABICZ: já taky nejsem biolog, a proto neuvádím věci který nevím nebo nemám ověřený.
nevím který slovo je vhodnější, protože nevím, jaký konkrétní účinky ta krev měla mít (jaký teda?). faktem ale je, že krev antiseptický účinky prostě nemá (ale viz článek z carodreva.sk níže se to evidentně dál šíří).

protože na internetech se najde všechno, tak taky vědecká studie o dřevoprotektivních účincích dobytčí krve :-)

In the past, cattle blood was used for painting in central Europe mainly for interior wooden elements. Unfortunately, this common wood-coating technique of the past had vanished during the 20th century and only many misinformed opinions are left about this coating’s purpose and its effects on wood durability. Three different recipes were used for beech and pine sapwood treatment, which were tested for their durability against wood-rotting fungi and termites. The fire retardancy of blood-based paints and its color change during the hardening process was determined as well. Over the course of time the bright brick red color of the coating turns a dark brown color. The coating surface layer did not protect the wood against either white- or brown-rot fungus; it is rather a source of nutrients necessary for a fungi degradation activity. The specimen treatment with the blood-based paint did not avoid termites feeding on wood, however the overall mortality was reached at the end of the test. The higher pH of the treated wood and/or available amount of micronutrients could be plausible explanations. Although fire retardancy of the coating was not proved, flame-exposed spruce wood with the coating did not show significantly improved fire resistance compared to untreated wood.

"Protective Properties of Traditional Wood Paint Based on Cattle Blood" by Jan Baar, Péter György Horváth et al.
https://repository.lsu.edu/agrnr_pubs/1209/

no, aj u nas mnohe este stale stojace drevenice su este mozno povodne osetrene bycou krvou, este zaciatkom 20. storocia sa pouzivala:

Drevené príbytky (...) V niektorých končinách ich natierali býčou krvou, ktorá obsahuje mnohé zlúčeniny železa. Tie pôsobili biocídne a znižovali horľavosť dreva.
Seriál NATIERAME: Najväčšie mýty o náteroch – týmto radám neverte
https://carodreva.sk/starostlivost/serial-natierame-najvacsie-myty-o-nateroch-tymto-radam-neverte/

DRABICZ: jak by mohla mít jakákoli krev antiseptický účinky?

SALVATOR: vlivem okolí. Ona totiž působením ztmavla do černa nebo tmavě hnědé, byčí krev má nějaké svoje antiseptické účinky (nevím přesně), každopádně ji nemaj rádi červotoči a dřevokazné houby. No a jak na to sahá člověk zpocenejma rukama, tak to tou mastnotou zároveň doimpregnovává (někde víc, někde míň). Věřím, že to zkoušeli třeba i s kohoutí krví a ta se mohla kazit nebo být rezistentní proti škůdcům, tohle se prostě osvědčilo. Ostatně ve Starém zákoně taky nabádá Hospodin v knize Exodus k potěru futer tuším beránčí? krví, což mělo ochránit před škůdci kteří přišli v zápětí v ráně boží.

STENNY: Děkuji, ale aktuálně se k tomu minimálně týden nedostanu
SALVATOR: Barvilo se to už při výrobě metráže (minimálně od ranného středověku až po třetí čtvrtinu XIX. století), čili plachty se šily už z barveného plátna, velmi pravděpodobně bylo určeno na něco jiného (stany, markýzy), ale nakonec z toho byly plachty. Pro barvení látek byly takové dlouhé kádě pod kterými byl udržován oheň, aby byla barva sytá - poslední taková se našla na Dornychu v Brně, měla kolem 50m. Jinými slovy je velmi nepravděpodobné, že by se plachty barvily dodatečně, protože některé plachty byly navíc impregnované (směsí parafinu, lněného oleje a tuším, že i velrybího toku, přesně nevím, musím dohledat) - záměrně píšu některé, kupříkladu v české i německé plavbě (Labe, Odra) jsou ve stejnou dobu (XVIII. století) plachty z vlny (v klasické vazbě útek-osnova) stejně jako vojenské stany od XVII. století po přelom XVIII./XIX. (nikoli z bavlněné plachtoviny jak se ještě stále v mnoha publikacích domníváme).
HAR4NT: Inkoust ze sépií se používal skutečně na inkoust, ovšem nebyl tolik stálý jako inkoust z indiga. Prasečí krví se ale impregnovalo dřevo, které mělo vydržet hrubší zacházení, takže trámy, futra, dveře a kupříkladu z rakouské armády máme z roku tuším 1741 dochovaný předpis o impregnaci pažeb mušket mužstva právě prasečí nebo býčí krví.

HAR4NT: Hele, tady ale nejsi v Centrále pro rovnoměrnou distribuci dobře míněných fabulací, ta je o dveře vedle.