ADELHAIDA: Já bych k tomu tangenciálně doplnil, že máme po Evropě několik hezkých jazykových variant co se piva týče.
- tu slovanskou co pak obsadila i kus balkánu) (pivo, pyvo, piva,piwo), ale Rumuni či Bulhaři se jí vyhli
- řekněme severní (ale, olut, õlu, öl, øl) táhnoucí se od Islandu, přes Skandinávii až k Pobaltí (kde se, pro mne, překavipvě ani protofinština moc neliší)
- řekněme hyčmo přes celý kontinent (bjor, beer, bier, birra, biere, bière, bira, birra, birrë) od Islandu dolů přes Británii, Německo, Francii až na sever Itálie a pak do Řecka a Turecka
- a čistě jihozápadní (cervesa, cerveja, cervesia) co se Portugalska, Španělska a kusu Itálie týče.
- maďary (sör)
Úzký vztah mezi pi-vem a pi-tím je hned vidět.
U beeru je to složitější, ale propůjčení od latiny (bibere) mi přijde daleko více sexy nežli teorie o sepnutí chmelem (barley) či kvasinkami (proti indoevropské bʰeusóm).
U alu je taky dost teorií, osobně fandím proto indoevropskému olú-t- týkající se zlaté/načervenalé barvy
U cervese prostě fandím konotaci na Cerēs, římskou bohyni to úrody a obilí bez ohledu na to, jaká je pravda :)
A čert ví, kde to vzali maďaři.
K tomu ještě přihodím dnešní TIL - řecký symposion, je vlastně sym-posion, spolu-pití.