Já jsem teď ve středně velké firmě. Garantuju tam jednu celou oblast technologií. Takže jsem v nižší manažerské pozici. K tomu tam dělám na projektu, kde je od samého začátku totální bordel v procesech, zadání, ale i technologiích a implementaci. Myslím, že se mi už povedlo hodně věci vyřešit a zlepšit, ale s čím děsně bojuju je člověk, který má být garantem projektu. Je ztělesněním všeho co člověk na projektu nechce. Je emocionální, workaholický, pasivně agresivní, narcistický, nenaslouchá, všude se cpe a systematicky svou iniciativou rozbíjí cokoliv co má za úkol situaci zlepšit.

Tak vedu několik měsíců debaty jestli se na to vyprdnout nebo co. Trochu jsem doufal, že by ho vedení firmy z projektu stáhli, ale to se zřejmě taky nestane. Nechce se mi zase měnit práce kvůli jednomu člověku, ale asi to ve finále jinak nepůjde.

DEFILA: Ze veci fungujou a nokdo se ani nezamejsli nad tim proc. Pozna se to tak, ze kdyz odejde, tak veci “z nejakyho duvodu” degradujou do sracek ;)

(kdybych to mel definovat za sebe a “manazer” bylo vsechno od team leada po ceo)

DEFILA: Za RnD... Je nutne duverovat svemu tymu a neprenaset tlak a nervozitu na lidi. Pokud manazer alibisticky exponuje sve lidi, aby nemusel sam nastavovat prdel, je to pruser. Dobre je rozumet lidem a znat k nim cestu. Tady je take hlavni kamen urazu, pokud dostanes rozhadany nebo nekompetentni tym. S tim neco nadela jen spickovy leader a to ne vzdy. Je fajn, kdyz ten clovek dobre rozumi problematice. Mit v sobe vnitrni klid a schopnost dobreho mediatora se take hodi. Vyvojari jsou casto jako deti a kdyz tam mas napr. dva narcisy a jednoho vodnika Kebule, je to fakt tezky.

DEFILA: Co se lidské roviny týče. Já ho poznávám tak, že neukazuje prstem na lidi a nedává jim za vinu XYZ a problémy řeší s klidem bez zbytečných emocí. Např. v jedné práci programátor udělal něco blbě a bylo to potřeba předělat. Šéf na to jen... "no jo, to je moje chyba měl jsem to v tom zadání lépe vysvětlit." A taky má v tebe důvěru. Nestojí ti za zadkem a nepředělá ti každou věc jenom proto, aby to bylo tak, jak to má rád on. (proto nejsem a nechci být manažer :-D ) a taky má pochopení pro to, že to co on považuje za samozřejmost tobě nic neříká. (mě to strašně vytáčí.. když mám pocit, že lidi pode mnou nejsou top profíci)

Co se týče nějakého produktového vývoje... tam je to těžké. Zažil jsem manažera co měl dobrý soft-skills, ale slabý hard-skills, takže tam chybělo strategický směřování vývoje a musel jsem si zvyknout, že ho v tom mám suplovat :-)

DEFILA: Tak ze mas pocit, ze bez nej by ty bylo jen horsi? :-)

LARS_GUNNER: V tom nejsme v rozporu :-)

JANFROG: Z meho pohledu je dobrych manazeru desetkrat mene nez uz tak nedostatkovych programatoru. Z toho plyne mnoho neprijemnosti. Jaky nymandy jsem potkal v jakejch pozicich a jake napachali skody, to ste nevideli.

PETER_PAN: Presne! Casto slychavam jak manazeri jsou jen darmozrouti (viz "3 produktivni zivi 10 neproduktivnich") ale dobrej manazer je dulezitej a zaslouzi si dobre penize stejne jako dobrej programator. Problem je, ze dobrej manazeru je pomalu (stejne jako dobrej lidi jinych profesi).

S cim nesouhlasim je ze to je problem specificky pro R&D. Je to problem zcela typicky pro akademickou sferu, s tim souhlasim (mam s tim sve zkusenosti)

Jelikož je to fakt individuální, tak přidám svou zkušenost – já jsem třeba teď ve firmě, kde mám skvělýho šéfa (původně kolegu) a jeho šéfa (původně mýho přímýho šéfa). Zbytek firmy za moc nestojí, včetně přímých kolegů.

Ale zjistil jsem, že jsem takhle mnohem spokojenější než dřív v podobně velký firmě (obě mají pár tisíc zaměstnanců), kde byly naopak desítky skvélých kolegů, ale naprosto marní nadřízení (třeba až dvě až tři úrovně nade mnou).

MUXX: Jak jsem tu jiz psal [PETER_PAN @ Programovani 40+] , nejsem programator, ale delam R&D.

Jak bych to teda jeste zobecnil, ze nejdulezitejsi je kvalita project managmentu. To obsahuje i to co pises: ...v dobrym tymu s dobrym sefem/majitelem.
To obsahuje i vlastne jeden z nejvetsich problemu v R&D ktere referuji i programatori i lide co delaji v automotive strojarinu, nebo lide v life science jako ja: prenaseni prace teamu na jednotlivce. Takove to kdyz na tebe vsechno pada a musis si udelat uplne vsechno sam, vc. maintanance neceho podruzneho. Nemuzes se venovat primarnimu ukolu, ale mezi prsty ti proteka hromada tekuteho hnoje co ma spravne udelat nekdo jinej, nebo treba i ty sam v ramci jineho ukolu - na ktery je ale cas a nekoliduje s tim soucasnym. Tohle vsechno je problem project managmentu.

DELVIT: Dva roky me prijde tak akorat, aby clovek pochopil jestli ta firma stoji za to.


Jinak ja jsem zkusil za 20 let firmy od 20 do 100k zamestnancu a zjistil jsem, ze mi asi nejvic zalezi na tymu a sefovi. I ty nejvetsi sracky se daly prezit za prumerny penize v dobrym tymu s dobrym sefem/majitelem. Ale pracovat se zmrdy a vohnouty mi nestalo za zadny penize a nemel jsem problem odejit jinam za min penez.

Zakaznicky vyvoj vystihuje jeho nemecky preklad - Kundenentwicklung.