JORGES: A v jaké formě je ten legacy project? Je také špagetový? Pokud ano, tak bych mu zadal úkol, aby to zrefaktoroval a zmodernizoval a zkusil pro to najít dobré návrhové vzory. Ale chce to hlídat :-D A jakou AI na to používáš? Claude Opus 4.6 je za mě top.

AXTHEB: hodne sikanovat MUSIS agenty VZDY

AXTHEB: jenom za tebou nechodí rodiny, zda si mohou děti pohladit AI

Zkušenosti s ovcemi.

Jak mám zkušenosti s obcemi, tak mě často napadají přirovnání k pasení. Pást AI je občas jako pasení ovcí, občas jako koz a občas holubů.
Ať děláš co děláš, všechno posere a ty pak jdeš domů s prázdnou.

JORGES: musíš ho hodně šikanovat. Dát si do AGENTS.md aby psal krátké metody, aby před refaktorem čehokoliv zkontroloval, že je to pokryté testy, případně je dopsal. A pořád ho kontrolovat a korigovat.

DARK_ONE: Dlouhodobe haze linky na cteni Ruth Malan

Ruth — of systems & design (@RuthMalan@mastodon.social) - Mastodon
https://mastodon.social/@RuthMalan

ALMAD: Spíše non-hiring strategii. Pak se ale nabízí staročeské "já pán, ty pán, ale kdo bude svině pásti?" Neboli se zase vrací busfactor=1, jen tentokrát je zase jinde než minule, "jen Franta ví, jak přesně má promptovat" místo "jen Duff ví, co přesně ten device dělá".

SATAI: Nebyl to spíš rejp do slavného Dartmouth Workshopu, který tuhle éru "do půl roku silná AI" zahájil? (V létě teda. V létě roku 1956 teda.)

JARDABEREZA: Nebo o jakou verzi blbce šlo. Wait, nevynalezli jsme náhodou "git blame, jo aha, to psalo moje o dva roky mladší já, no to byl ale debil"?

JARDABEREZA: Tohle umí česká (moravská) firma BD Sensor , dodává tlakové snímače i do vesmírného průmyslu (dokonce jim SpaceX vyneslo na orbitu postupně dvě cube-sat družice). Dohledají ke každému senzoru celou dráhu od toho profilu třeba nerez oceli, ze kterého laser nařezal membránu, přes automatické oměření pro kalibraci odchylek robotickou rukou, napaření senzorové vrstvy a změření kalibračních odchylek, vypálení korekce laserem a dál postupu (až někdy tady se toho poprvé dotkne lidská ruka v rukacici v ultra čistém prostoru) a pak to jde skrze výrobní linku, kde se každá operace eviduje, u některých se snímá i snímek, každá operace má v jejich systému (mimochodem SAP - asi jeden z mála úspěšně a hlavně dobře funkčně implementovaných co jsem kdy kde viděl - také je to stálo ranec), ke každé operaci se eviduje kdo/kdy/kde to provedl, materiál k tomu vyskladňuje zásobníkový systém (včetně optické navigace a tuším že už i kamerové kontroly, zda ten člověk vzal správný komponent ze spravné přihrádky a dal si ho do správné mističky pro transport k pracovnímu místu montáže) a tak to jde celým procesem až po prodej k zákazníkovi.
Dohledatelné zpětně naprosto cokoliv včetně odhalování pokud by byla ohrožena šarže či celá série (pokud to má společného jmenovatele buď konkrétní osobu na lince anebo nějakou vadnou šarži vstupních materiálů).

V tomhle ohledu mi přijde fajn regulace státu. Např. 'firma "ABC" ojebává bezpečnost svého výrobku a díky tomu má ceny kterým neumíme konkurovat. Musíme to ojebávat taky, jinak končíme.'

Takže se nastaví nějaký jednotný bezpečnostní limit pro všechny, pod který se nesmí jít.

Jinak četl jsem článek o českých senzorech záření, co používá NASA, a přišlo mi zajímavé, jaké dostali tipy na kvalitu výroby. Např. podle sériového čísla na senzoru ve vesmíru jsou schopní dohledat šarži použitého lepidla při výrobě.

Třeba někdy u kritických kodů budou metadata o jakou verzi AI šlo, seed a různé parametry. :-D

DARK_ONE: já myslím že není tak velký problem v metodologii jak to dělat správně, to tak nějak víme, akorát tlak reality (hlavně rychle/levně) je silný..

Oslím můstkem

Feynman ve svem disentnim stanovisku k Rogers commision report pise to same - ze ten realny duvod byla kultura v NASA

Pokusy o odpověď na otázku 'co s tím' jsou zajímavé čtení. Třeba Engineering a Safer World: Systems thinking applied to safety mi přišlo celkem dobrý.

Jestli má někdo doporučení na blogy/knížky/papery na téma safety/UX a zpětný vazby na vývojáře v kontextu toolingu, rád si to přečtu.

JANFROG: Aha. Takže ve skutečnosti se na to koukáme velmi podobně.

AXTHEB: OK, zkusim to :-) To co pises je samozrejme pravda (byt se muzeme bavit o tom, jak moc veci jako lint a testy skaluji). Kde se neshodujeme ze tenhle problem lze smest ze stolu s tim, ze "vyvojar je blbec". Proc jsem se snazil vysvetlit tady (ne prilis obratne) a SATAI tady:

Pokud bych mel pouzit nejakou analogii - pred nejakym casem mela Toyoya nejaky problem v ridici jednotce a nekdy se stalo, ze auto zacalo nekontrovane akcelerovat. Par lidi se zabilo (*). Nakonec se ukazalo, ze problem byl v tom, ze jeden vyvojar posadil stack na horni adresy a data na dolni misto obracene. Samozrejme, "vyvojar je blbec" - vsichni vime, ze tenhle memory layout je BIG FAT NO. Ale snad se shodneme, ze smest so ze stolu s tim, ze "vyvojar je blbec" a pokracovat business as usual asi uplne nejde. Ze tam asi hralo roli vic faktoru a jeden z nich je kultura.

Feynman ve svem disentnim stanovisku k Rogers commision report pise to same - ze ten realny duvod byla kultura v NASA a vedeni shuttle programu, to ze nekdo nevymenil o-krouzek kdyz mel a nezkontroloval mikrotrhliny v lopatce pumpy byl (tragicky) dusledek a nikoli duvod.

Nevim, jestli je to ted jasnejsi. Ale lip to asi nedokazu :-)

(*) tenhle pribeh jsem slysel, neoveroval jsem ze to je pravda, nicmene pro ucely analogie je to jedno.

KERRAY: “ kdybych si dnes měl vybrat, jestli se v porozumění textu a záměru spolehnu na Opus (4.5+) nebo na náhodně vybraného člověka, je ta volba úplně jasná...”

OK ze jsou firmy co maj takovouhle hiring strategii me nenapadlo

KOLCON: myslim ze elon ma vlastni diskuzi a tak by to melo zustal... ani xAI, ani Grokipedie nestoji za relevantni zminku (nepocitam obrazky), CLI se vysmejem az vyleze