FIN: mohl bys mi nakou polskou literaturu vhodnou k poznani jejich "narodni" povahy doporucit? copak jsi takovyho cetl naposled? rad bych slysel tvuj nazor, ne naky papouskovani po "kamaradce - polonistce"...

KEMAL: a kdyby z ničeho jiného, z kultury, zejména literatury, je to sakra znát :-)

KEMAL: problém nicméně je v tom, že národy ale určité "národní povahy" skutečně mají a navzdory menších či větším skupinám se nechovají stejně. na což stačí kousek evropy procestovat a zjistíš to. pouhým pobytem a okem je to patrné.

a nemusí to být národ "původně pokrevně jednotný" - může to být prostě "mix různého původu dlouho obývající tenhle plácek". tedy ty části onoho mixu, které si neudrží svou etnicitu a splynou "ve velkém kotli". prostě lidi všude stejní nejsou, ne jako celek, byť individuálně všude najdeš stejné typy.

PEGGYK: to je ale hezká snůška floskulí

já si spíš myslím, že nejlépe ovladatelný je naopak "národ", který si nechá vnutit názor že má jako celek nějakou národní povahu, nějaké závazné vzory, nějaké své antihrdiny (a samozřejmě své kulturní nepřátele, žeano) a tomu všemu by se měl každý jednotlivec přizpůsobit

nadto, češi jsou národem asi tak jako katalánci, piemonťané nebo burgundi

Na to Polsko jsem četl jednou velmi zajímavý fejeton od jednoho Poláka, tuším v Respektu? Literárkách? Nevím... Nicméně jeho pointa byla: "Víte, proč jsou Poláci tak bojovní? Z posranosti. Jsou posraní, že by si o nich někdo něco myslel. Zatímco Čech klidně řekne: sem posranej, no a? A to jsem na Češích vždycky miloval a obdivoval. To chce totiž opravdovou, skutečnou odvahu..."

TIGRE: v některých ohledech jsou docela schizofrenní: na jednu stranu hrdi na pozůstatky židovské kultury se vším všudy, na druhou slušní antisemité, když na to přijde. skoro "ta naše krásná židovská kultura, jen hlavně ať bez těch židů už"...

TIGRE: jj. taky jsme s kolegyní polonistkou došli k "překvapivému" závěru, že zaujímám ambivalentní stanovisko: osobně je rád nemám, v mnoha ohledech je ale musím respektovat. prostě proto, že ačkoliv je osobně nemám rád, nemohu popřít, že důvody k onomu respektu existují: já uvedl hrdé vlastenectví, tys zmínil další. "pokud se kouknu na polskou kulturu od filmu, literaturu až po výtvarné umění, mnohdy bychom mohli leda šoupat nohama " je jistě jedním z nich.

RUDOLF: scanner nemám, ale někdo, kdo to tu čte, by třeba mohl mít přístup do elektronického archivu...

TIGRE: Přes to všechno myslím, že žít by tam nikdo z nás nechtěl

"již není"

TIGRE: ano, z tohoto hlediska je to nepřesný výraz. jenže tragédie je v tom, že většina to nejspíš chápe právě oním nepochopením... někdy mám skoro pocit, že švejk již nadčasová satira, ale celkem výstižný popis mentality národa, a radost z toho tedy nemám...

PEGGYK: jenže z toho plyne, že "zůstavší" dnešní čechové připosraní poněkud jsou, protože svých legionářů si vážíme leda tak ústy vymírajících našich dědečků - pro většinu národa je dnes vzor klaus a jeho "laciný antikomunismus". bingo.

TIGRE: jenže zde naopak já jsem nucen říci, že jak poláky osobně moc/celkem "nemusím" - k čemuž důvod mi zavdala...
1) osobní mnohaletá pracovní zkušenost (+ pár návštěv polska kdysi),
2) reporty známého (1 rok v londýně na vlastní ose, živení se manuální prací kdekoliv) ze styku s polskou komunitou,
3) celkem spousta zajímavých postřehů kamarádky studující intenzivně polonistiku
a 4) řada postřehů mého známého, rodilého kašuba
...tak jedno, ve srovnání s čechy, jim upřít nemohu: i přes a taky právě pro své, v podstatě tragické, dějiny plné neustálých pokusů o roztrhání polska na kusy (stran "západu" - němců - i "východu" - rusů zejména, přičemž ve středověku i naši přemyslovci si rádi přihrábli) jsou tu hrdí a občas velice bojovní vlastenci. to jim nelze upřít, jakkoliv je nemám osobně moc rád. tak připosraní jako my nejsou.

FIN: OK tak nabízím lék na stigma z Benešova antivzoru: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_ingrjs.php
J.S.Ingr - takový Jára Cimrman boje za samostatné Československo

bohužel koukám, že v tom životopisu chybí informace o úloze tohoto pána v připravovaném atentátu na Beneše - a nemůžu je nikde najít. Škoda

PEGGYK: já myslím, že Kemal mluví především o národních povahách a ne o jednotlivcích a co si budeme říkat, jedním z rysů české národní povahy je připosranost, vtipně umocněná pocitem vlastní důležitosti.

TIGRE: když tak hoď sken:-)

PEGGYK: žiješ tu s hrdiny, čůráky i běžnými lidmi..