PLAYER: všímáš si, že se výhradně odvoláváš na názory někoho jiného?

Psychoakustika je normální vědní obor, který témata s přímou relevancí pro věrnou reprodukci zvuku v malých místnostech (tj. hifi) řeší zhruba 60 let. Včetně toho, jak správně dělat slepé testy s dostatečnou průkazností (ani jedno z videí to není, vhodný by byl abx s transparentním přepínačem a volností ve volbě hudby a délce poslechu) a spousty dalších věcí. Představa, že člověk může fungování hifi pochopit bez znalosti (a odvolávání se na) výzkumu, na kterém experti v oboru pracovali desítky let, je nesmyslná.

PLAYER: Jistěže se odvolávám na zkušenosti a dokumentované testy jiných. Koneckonců tak tomu je u drtivé většiny znalostí, kterými člověk disponuje. Nemusím např. diamantem škrábat po skle, abych se ujistil, že je tvrdší než sklo.
A pokud jde o slepé testy kabelů, realizoval jsem jen jeden, protože jeho výsledek byl tak jednoznačný a v souladu se známými fakty, že mi připadalo zhola zbytečné jej opakovat.
Test byl proveden tak, aby byla co největší šance zjistit případné rozdíly, proto také byla jako horší kabel zvolena dvoulinka o průřezu pouhých 0,75 mm2 při délce cca 4 m. Druhé kabely byly reproduktorová dvoulinka o průřezu 4 mm2, rozdíl mezi oběma kabely byl tedy značný. Šance poznat nějaký rozdíl tady byla imho daleko větší, než u jiných kabelů libovolné konstrukce s rozumným průřezem řekněme 2,5 mm2 a více.
Přepínání bylo ovládáno dálkově z místa posluchače (buď přímo jím nebo někým jiným), pomocí relátek se zlacenými kontakty. Toho testu se účastnili i další dva lidé z Nyxu (Roenick a Dacan) a závěr byl takový, že nikdo z nás by si netroufl tvrdit, že nějaké rozdíly pozná.
Tolik k mým osobním zkušenostem. Ty tvoje jsou nulové, ale ani to ti nebrání zpochybňovat testy a experimenty, které byly prováděny opakovaně a za kontrolovaných podmínek.
Btw ten "test s Ondrou" je ukázka toho, jak by se slepé testy nejenom kabelů, ale v podstatě čehokoliv, provádět NEMĚLY.

VOZKA: Hrebicek na hlavicku, ctvrt mega investovany do akustiky poslechovy mistnosti, misto bezcennyho snake oil dratu, ti zlepsi kvalitu poslechu, naprosto razantne a objektivne, ze to pozna i naprosty laik…

"...Dokud na zesíky vidí..."

Vypůjčím si příspěvek z centrály pro mírně zajímavé fakta, jak moc je smyslové vnímání propojené.

Je klidně možné, že hifista ten rozdíl slyší, dokud na ten svůj zesík/reprák/kabel vidí, stejně tak, jako uslyšíte rozdíl v tomto videu, pokud se na něj podíváte se zvukem (stačí na telefonu).

McGurk effect - Auditory Illusion - BBC Horizon Clip
https://www.youtube.com/watch?v=2k8fHR9jKVM

PLAYER: Tohle je zrovna docela dobré téma, ale abychom ho nějak vyřešili, museli bychom zabrousit do vod publikovaných článků. Což je problém i proto, že si neplatím přístup do Audio Engineering Society a sci-hub je nevede.

Obecně totiž rozhodně neplatí, že slepé testy musejí probíhat tak, že máš cizí hudbu a jsi řízen cizím časem (machalik jestli si vzpomínám psával něco o člověku, co ti přepíná za hadrem schované komponenty). Některé se dělají i tak, ale nejprůkaznější testy samozřejmě vznikají tak, že posloucháš co chceš, přepínáš si sám jak chceš a máš dostatečné množství času. Jsou zařízení, která přepínají mezi dvěma komponentami skoro ihned stisknutím tlačítka a v dobrých vývojových odděleních je mají a používají.


PLAYER: Já v tom pořád vidím hlavně to, že objektivisté obvykle mají cíl "využít peníze které mám za co nejlepší zvuk", a tak mají odpor k věcem, které dle všeho vůbec žádný přínos nemají a jejich marketing tvrdí opak. Z tohoto pohledu tam rozpor nevnímám.

PLAYER: Točíš se na blbostech a to podstatné ignoruješ. Pokud někdo barvitě popisuje rozdíly mezi kabely, měl by být schopen na libovolném slušném aparátu poznat, který z kabelů A a B byl náhodně zvolen pro "X" polohu přepínače, resp. zda stejně jako X hraje A nebo B.
Pokud nedokáže poznat ani tohle, nejspíš to bude tím, že ten rozdíl prostě slyšitelný není. Nebo máš snad nějaké jiné vysvětlení?

PLAYER: Já myslím, že objektivisti většinou jasně píšou, že rozdíly mezi reprokabely s "dostatečným" průřezem slyšet v ABX testech zatím nikdy nebyly. Můžeme se dohadovat o tom, co je to v dané situaci dostatečný průřez, ale ten placatý Nordost ho nejspíš má a zvýšená indukčnost na něm celkem určitě slyšet nebude protože i v tom "nejhorším případě", kdy je kabel položen kousek od trafa, byly špičky brumu pod zhruba -95 dB*, tj. bude hrát subjektivně transparentně.

Ten paradox "všechny kabely jsou stejné ale vlastně nejsou stejné" který tam vidíš, tam ale já nevidím. Podle mě to je:
1. slyšitelné rozdíly mezi kabely s dostatečným průřezem se v rigorózních testech nepodařilo prokázat
2. pokud máme dostatečně přesná měření, v některých případech lze rozdíly v přenosu signálu mezi některými z nich i přesto jednoznačně změřit, protože měřící zařízení zvládají měřit klidně do -150 dB, což člověk jednoduše neslyší
3. přestože Nordost bude hrát slyšitelně stejně, průměrnému objektivistovi přijde jako trochu chucpe prodávat za takovou sumu kabel, na kterém jsou jediné měřitelné rozdíly oproti něčemu obyčejnému rozdíly k horšímu


* teď zase můžeme diskutovat o tom, jaká je hranice hlasitosti, kdy brum nebude slyšet. Záleží to i na frekvenci. ISO 226:2003 equal loudness contour říká, že na 180 Hz, kde je zhruba ta nejsilnější harmonická brumu, je hranice slyšitelnosti někde okolo 15 dB. Pokud je tedy indukovaný brum na této frekvenci změřen oproti signálu někde na zhruba -95 dB, znamená to, že aby ho průměrný zdravý člověk v ideálních podmínkách postřehl, musel by mít nastavenou hlasitost nejhlasitějších pasáží v hudbě na 95 + 15 = 110 dB, a poslouchat něco hodně dynamického s hodně tichou pasáží v absolutním tichu. A furt mít to testovací neodstíněné trafo v jednom z nehorších možných míst položené přímo vedle kabelu.

CROME: To bude mozna to rozsireni prostoru ve zvuku…pomoci sumu :)