YMLADRIS:
jsem proste tak udelana, ze jak vidim nejake tvrzeni, celkem bez prace v tom vidim 'proc?' pripadne nejaky slaby mista (ze to muze byt i jinak)
Mě spíše udivuje, že tu na odiv vystavuješ něco, co by každému psycho-logicky myslícímu člověku mělo být jasné bez zbytečného vrtání se v každé vyřčené větě, resp. jejím zpochybňování. Ostatně, premisa "může to být i jinak" se jako červená nit vine celou teorií člověka, po němž je pojmenovaný tento "diskusní klub" (viz níže - tučně zvýrazněné pasáže mám na svědomí já). A pokud je mi známo, tak i teoriemi všech dalších osvícených hlav.
Dr. Suttie: Protestuji! Nezajímám se o tu či onu teorii nebo o to, jaká fakta se zjistí či nikoli, ale mám zájem na tom, mít nějaký prostředek komunikace, pomocí něhož každý může vědět, co ostatní myslí a za tímto účelem trvám na tom, že pojmy musí být definovány. Musíme vědět, co myslí druhá osoba určitou věcí, jako je například Freudovo nevědomí. Co se týče slova "nevědomí", stává se každému více méně známým. Má proto určitou sociální nebo ilustrativní hodnotu, ale Jung odmítá uznávat slovo "nevědomí" ve významu, který mu dal Freud a používá "nevědomí" ve smyslu, o němž nabýváme dojem, že je tím, co Freud nazývá "Id".
Profesor Jung: Slovo "nevědomí" není Freudův vynález. Bylo v německé filozofii známo dávno předtím, znal je Kant, Leibnitz a další a každý z nich podává svou vlastní definici tohoto termínu. Jsem si velmi dobře vědom toho, že existují mnohá rozličná pojetí nevědomí a já jsem se snažil jen skromně říci, co si o tom myslím
já. Ne že bych podceňoval zásluhy Leibnitzovy, Kantovy, von Hartmannovy nebo zásluhy kteréhokoliv jiného velkého muže včetně Freuda a Adlera atd. Vysvětloval jsem jen, co
já myslím nevědomím a předpokládám, že vy všichni jste si vědomi toho, co tím myslí Freud.
Nemyslel jsem si, že by mělo být mým úkolem vysvětlovat věci takovým způsobem, aby někdo, kdo je přesvědčen o Freudově teorii a dává přednost jeho názoru, byl zviklán ve svém přesvědčení. Nemám úmysl ničit vaše přesvědčení nebo stanoviska. Uvádím jednoduše svůj vlastní názor a kdyby byl někdo v pokušení myslet si, že je tento názor také rozumný, je to vše, co chci. Je mi naprosto lhostejné, co si někdo myslí o nevědomí obecně, jinak bych začal dlouhou dizertací o pojetí nevědomí, tak jak je pojímáno Leibnitzem, Kantem a von Hartmannem.
... Myslíme si, že starověké národy byly zpozdilé, ale ony byly tak inteligentní, jako jsme my. Byly to hrozně inteligentní národy a psychologie se nikdy nemůže dost naučit od starých civilizací, obzvláště z Indie a Číny. Bývalý prezident Britské antropologické společnosti se mne zeptal, "Dovedete pochopit, že tak vysoce inteligentní lidé jako Číňané nemají žádnou vědu?" Odpověděl jsem, "Mají vědu, ale Vy jí nerozumíte. Není založena na principu kauzality. Princip kauzality není jediným principem; je pouze relativní."
Lidé mohou říci: Co je to za blázna, který říká, že kauzalita je jen relativní! Ale podívejte se na moderní fyziku! Východ zakládá své myšlení a hodnocení faktů na jiném principu. My dokonce ani nemáme slovo pro tento princip. Východ má pro něj přirozeně slovo, ale my mu nerozumíme. To východní slovo je
tao. Můj přítel McDougall měl jednoho čínského studenta a zeptal se ho, "Co přesně míníte slovem tao?" Typicky západní! Číňan vysvětloval, co tao je a on odpověděl. "Pořád ještě nerozumím." Číňan vyšel na balkón a řekl, "Co vidíte?" "Vidím ulici a domy a procházející lidi a projíždějící tramvaje." "A co ještě?" "Je tady kopec." "A ještě?" "Stromy." "Co ještě?" "Fouká vítr." Číňan rozhodil ruce a řekl, "To je tao."
Tady to máte. Tao může být cokoli.
Používám jiného slova, abych to označil, ale je dost ubohé. Nazývám to synchronicita. Východní mysl, když pozoruje souhrn faktů, přijímá tento souhrn tak, jak je, ale západní mysl jej dělí na entity, malá množství. Pozorujete například toto přítomné shromáždění lidí a řeknete, "Odkud pocházejí? Proč by se měli sejít?" Východní mysl se o to vůbec nezajímá. Řekne: "Co to
znamená, že jsou tito lidé pospolu?" To není problém pro západní mysl. Vás zajímá, odkud jste sem přišli a co tady děláte. Ale východní mysl nikoli; ta se zajímá o společné bytí.
...
Profesor Jung: ... Nebyla by to dokonce ani žádná výhoda mít všechny funkce dokonalé, protože takový stav by končil naprostou povznesenou nezúčastněností. Netoužím bláznivě po dokonalosti. Mou zásadou je: nebuďte probůh dokonalí, ale snažte se být za každou cenu úplní, ať to znamená cokoliv.
Otázka: Smím se zeptat, co to znamená být úplný? Rozvedl byste to více?
Profesor Jung: Něco musím přenechat také Vašemu vlastnímu duševnímu snažení. Je to určitě svrchovaně zábavné podnikání například cestou domů přemýšlet o tom, co to může znamenat být úplný.
Neměli bychom připravovat lidi o požitek z odhalení něčeho. Být úplný (celý) je velmi obrovský problém a vyprávět o tom je zábavné, ale hlavní věcí je být úplným (celým).
...
Věda je velká. Je to, jako kdybyste očekávali od fyzika, když hovoří o teorii světa, aby zároveň objasnil celou mechaniku. Je to jednoduše nemožné. Psychologie není nějaký úvodní kurs pro chůvy; je to velmi vážná věda a pozůstává z hromady poznatků, takže byste ode mne neměli očekávat příliš mnoho. ...