• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    YMLADRISJung - život, dílo, souvislosti, přesahy, ...
    Oslovilo vás něco z Junga? Projevují se jungiánské motivy nějak ve vašem životě? Je pro vás užitečná teorie archetypů? Doporučíte knihu s Jungem či jungiánstvím související?

    Který prezidentský kandidát je nejvíc fuj?

    83 hlasy od 83 respondentů
    • 34.9% / 29 hlasů
    • 8.4% / 7 hlasů
    • 3.6% / 3 hlasy
    • 6.0% / 5 hlasů
    rozbalit záhlaví
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    NYA: Tak nepřišla jsem na jediný důvod, proč jsi mi tohle napsal. Kdyby byl normální den, napsala bych ti něco ve smyslu "a co jako, vždyť jo" a neřešila bych to dál, ale dneska mám z nějakého důvodu chuť tě za tohle podceňování mé inteligence něčím praštit po hlavě. ;) Takže as follows:

    -----

    The work and influence of the Swiss psychologist Carl Gustav Jung (1875-1961 has been an important factor in the development of an inner variety of esotericism through the twentieth century. As a young medical student, Jung was drawn to Sopiritualism and experimented in séances, his first encounter with transpersonal entities. Jung also studied the works of Ernst Haeckel (1834-1919), professor of zoology at Jena and the leading authority on evolutionary biology in Germany. He advanced the theory that the stages of individual development (ontogeny) recapituated the states of the development od the human race (phylogeny). This led Jung to postulate a "phylogeny of soul" whereby the early religions and mythologies of mankind would correspond to the lower, unconscious strata of the mind. By 1909, Jung concieved of the idea of minimg the unconscious by first investigating Greco-Roman mystery cults, later focusing on the Gnostics. By the end of First World War, Jung had concieved a theory of universal symbols produced by the collective unconscious, which he defined as archetypes.

    This theory, continually developed between 1920 and 1940, drew Jung into new formulations of esoteric imagination. Jung suggested that dreams prefigured the evolution of the soul. Another key idea was "active imagination", a notion Jung took from Herbert Silberer (1822-1923), a Swiss Freudian analyst interested in alchemy, which involved the transmutation of the unconscious archetypes by their integration into a unified archetype of the Self. Jung termed this process "individuation". By the 1930s, these ideas, essentially esoteric, had led Jung from Gnostic mythology to alchemical texts as sources of the archetypes, and he published studies of Paracelsus and psychological interpretations of alchemy. His later work embraced studies of astrology and the I Ching oracle. He interpreted the process of divination as an acausal interaction of synchronicity between the subject and his situation in the world. In his last works, such as Mysterium coniunctionis (1955-1956), Jung posited the unity of the world, whose different levels of reality correspond with one another and are thereby able co communicate with one another and with the human psyche.

    Jung's initial focus on descentin to the primordial realms of collective unconscious and its archetypes indicates his relationship to Romanticism and irrationalism. His proposition concerning the soul's transmutation into the potential totality of the Self indicate and inward, "psychologized" form of esotericism, that owes much to his earlier inspiration in evolutionary biology. Jung's emphasis on "depth" and primordiality contrast with Hermetic notions of "ascent" that characterize traditional esoteric forms of transmutation from Ficino to the modern Theosophists. However, Jung's engagement with the esoteric materials of alchemy and astrology, his ideas on synchronicity, and the unus mundus, in which symbol reflects reality and reality symbol, show how his depth psychology offers another modern paradigm for esotericism.

    NICHOLAS GOODRICK-CLARKE, The Western Esoteric Traditions: A Historical Introduction, Oxford: Oxford University Press 2008, s. 246-247.

    ;)
    NYA
    NYA --- ---
    jak jsem pochopila termíny anima a animus, tak je Jung rozlišuje proto, že jsou genderově rozlišené psychologie odlišné.. a že je celkem jedno, jaké pohlaví má jejich neuvědomované já a jde spíš o to, přestat se s ním/ní ztotožňovat, udělat z něj/ní průchozí interface, který bude zprostředkovávat kontakt s nevědomím s co nejmenší distorzí..
    tudíž v debatě o tom, má-li žena kromě anima ještě animu, úplně nechápu, o co jde..


    ARGANNAH: to že není empiricky dokazatelná, neznamená, že není založena na vědeckém zkoumání .. Jung není spisovatel sci fi ani fantasy
    KASTA
    KASTA --- ---
    REVAN: ber to spis tak, ze stin je neuvedomela cast vlastni osobnosti (u muze i u zeny) a anima+animus souvisi s interakci s opacnym pohlavim.

    Jsou to psychologicky terminy, v ramci moznosti psychologie maji svou definici, kterou je podle me dulezity znat a chapat, abysme se o tom mohli bavit a vedeli jsme o cem mluvime.
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    na tom odkazu co look posilal nize je definice "anima = obraz zenstvi jak se jevi v muzske psychice"

    pokud si to tak zadefinoval (takto uzce), tak to tak inu ma, neni to zadna vypoved o tom zda zenstvi je nebo neni pritomno v zenske psychice

    pripada mi ale ze 'anima'/'animus' od te doby teda zlidovely a pouzivaji se sireji ;)
    REVAN
    REVAN --- ---
    REVAN: Jung: Velmi netantrický pohled, musím podotknout ;-) Kdybych nečetl jeho pozdější alchymistické spisky, ani bych mu nevěřil že usiloval o "spojení protikladů".
    REVAN
    REVAN --- ---
    SPIELMANN: LOOK: KASTA:
    Teda nazvat ženství u ženy "Stín", to mi přijde pěkně devalvující ;) Já bych to nazval Shakti, ale to se dostávám mimo Junga.
    Žena musí mít prostě něco, proč se prožívá jako Ženu, a ani stín, ani já/ego, mi to nevysvětlují. V případě nepřijatého ženství by se to dalo terapeuticky brát jako stín. Ale fenomén ženství v ženě prostě existuje (stejně jako mužství v muži) a důkazem budiž vůbec to, že existují ženy a muži.
    Jak se tak zamýšlím, on to měl Jung vlastně rozatributované: ta Shakti by byla Panna, Matka, Stařena, ..... a asi spousta dalších... a pak by vlastně na tu Animu skutečně spadalo jen působení v muži...
    KASTA
    KASTA --- ---
    REVAN:
    SPIELMANN: jo, asi jo, Stin..:-)

    HUSOKACHNA: jo, zrovna asi pred tydnem jsem tohle procital...:-)
    LOOK
    LOOK --- ---
    jo to je
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    Celá psychoanalýza je přece nedokazatelný konstrukt...
    LOOK
    LOOK --- ---
    ARGANNAH: a to se divil jen na zaklade jednoho snu?

    jinak, vse to jsou teoreticke (nedokazatelne) konstrukty, muzem nejak nadefinovat animu u zeny, ale jake prakticke vyuziti to bude mit? jak casto se to v praxi (tj. analyze) objevi? nevystacime si se stavajicimi konstrukty? atd.
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    LOOK: No jako já si to myslím ale taky, a to jsem žena... Dokonce se kdysi můj psychoterapeut poté, co jsem mu vylíčila jeden sen, dlouze divil, že jestli je prý možný, aby i žena měla animu
    LOOK
    LOOK --- ---
    REVAN: cast zenstvi se kterou se identifikuje spadne do ja/ego, zbytek do stinu.

    "fenomén ženství v ženě prostě existuje" = tva projekce animy:)
    SPIELMANN
    SPIELMANN --- ---
    REVAN: Stín:-)
    HUSOKACHNA
    HUSOKACHNA --- ---
    KASTA: O silnem konstelovani animy u muže jako důvodu k zženštilosti nebo homosexualitě píše Jung zde:

    Jung, Carl Gustav: Archetypy a nevědomí: Výbor z díla II. Str.142

    (psal sem to do jedné práce a knihu doma nemám, nemůžu tudíž citovat)
    REVAN
    REVAN --- ---
    KASTA: Já si tedy popravdě také nevzpomínám, že bych to u Junga někde četl jinak než žena-animus, muž-anima. Jenže ten fenomén ženství v ženě prostě existuje. Jak by ho tedy Jung nazval? Co z Jungových archetypů by mu odpovídalo?
    KASTA
    KASTA --- ---
    JEHNECI: to s animou u zeny x animem u muze - ja si uplne nejsem jistej ze to Jung takhle vubec nekde resil - nebo aspon ja to nikde nezaznamenal. Nabizelo by se to napr u homosexuality, ale mam pocit, ze ani tam to nevidel "prohozeny", spis popisoval vseobecne charaktery muzu podle toho jak silne je konstelovan archetyp animy a charaktery zen zase podle toho jak silne je konstelovan animus...
    JEHNECI
    JEHNECI --- ---
    KASTA: hmm, sakra... když na to teď koukám, je možné, že to je o muži. Všude se tam hovoří jen o "snící" a nikde není konkrétně řečeno muž/žena. Byla jsem tenkrát dost unavená a asi jsem se pořádně nesoustředila. Ale i tak to byla přínosná diskuze, bez toho překouknutí by mě ani nenapadlo hledat animu u ženy.
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    JEHNECI: původní Jungovo pojetí bylo tak jak píšeš, nicméně Jung své myšlenky během života redigoval a nakonec tvrdil, že muži i ženy jsou formování oběma archetypy.
    Ono obecně, nejen u Junga, ale i Freuda, Lacana a vlastně i jiných myslitelů je dobré se dívat, z jakého období je daná myšlenka, neboť všichni své myšlenky a názory prohlubují a mění a zvlášť třeba u toho Lacana je zajímavé, jak některá pojetí docela dost během svého života změnil.
    KASTA
    KASTA --- ---
    JEHNECI: jen fakticka poznamka/dotaz - je snici z toho citatu opravdu zena, neprekoukla ses? - se mi zda, ze je tam v tom citatu pouzitej muzskej rod "naň" = na něj. Tu knizku jsem necetl, pokud je to opravdu u snici zene, je to zajimavy, muzes sem treba dat nejaky dalsi podrobnosti o ty "pacientce" jestli jsou v knizce zmineny...?
    ACKO
    ACKO --- ---
    YMLADRIS: Nerada bych mistra Junga nejak hrubě zkreslila, ale vpodstatě se blížíš tomu, jak to chápe. Ten poměr animus/ anima je v průběhu lidského života proměnlivý, Jung rozděluje lidský život na 4 etapy po 20 letech. to první období je formování člověka a učení se, příprava na život, ve druhém období převládá právě ta složka animus u mužů/ amima u žen v souvislosti s jejich rolí a životní náplní. Po čtyřicátém roce se role poněkud mění( ženám odrůstají děti a muži cítí syndrom vyhoření ve své roli dobyvatele světa a živitele rodiny), takže i ten poměr animus/ anima uvnitř kažého jedince se přesouvá lehce na druhou stranu. K vyrovnání obou složek osobnosti by pak mělo dojít v rámci " zmoudření" ( záměrně v uvozovkách, neb je to velmi idealizující představa:)) po šedesátém roce života.
    LOOK
    LOOK --- ---
    nechme promluvit odbornika:)
    http://ografologii.blogspot.com/2008/05/anima.html
    http://ografologii.blogspot.com/2008/05/animus.html

    k puvodnimu tematu JEHNECI, REVAN: pouziti anima/animus v tomto vyznamu imho neni caste, ja sam jsem pri cteni junga/jungianu na nej nenarazil. napadl me alternativni vyklad, kdy ta druha zena ve snu neni anima, ale stín.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam