DIVA: cesky chatareni v cizine vysvetluju jakozto jakejsi ustupek komancu, ze se nemohlo za hranice, tudiz se nechal pro rekreovani prostor nejak zevnitr. myslim ze je v tom i zakorenenej i oblibenej tramping uz z dob mezivalecnejch
ten pejskarskej evropskej standard se premrsk imho az po revoluci, to nebyla zadna tradice. kdyz ja byl malej, tak semtam psa nekdo mel, my dokonce chvilku taky, ale zrovna treba kvuli tomu, ze sme se stehovali do panelaku, ho tata venoval svy kolegyni (coz sme se segrou nalezite oplakali samo;)) ... v osmipatraku, co sme nasledne bydleli, byl pes pouze jeden. dokonce mam pocit, ze existovalo naky narizeni, ze pokud chtel mit nekdo v baraku psa, musely souhlasit vsechny partaje - ale to mozna kecam, pouze cituju argument nevlastniho otce na nase prani si nakyho zas poridit ...
kdyz si vybavim tu zminovanou partu mejch rodicu, tak pokud si muj vypitej mozek dobre vzpomene, byl tam jenom jeden pes, kterej se dal dat k naky babicce na zahradu. zbytek psy nemel.
kdyz si vzpomenu trebas na zakladku, mam pocit, ze psa meli cca 2-3 lidi ze tridy